Vědcům se nález nového pryšce povedl v odlehlé části Somálska. Podle Pavla Hanáčka z Ústavu biologie rostlin na Agronomické fakultě byl nález do určité míry náhodný. „Bylo to obrovské štěstí. Když jezdíme do zemí, kde se tyto rostliny vyskytují, máme sice vytipovaná místa, kde by se mohly nacházet, ale nový pryšec jsme objevili na relativně nečekaném místě. Protože existuje několik druhů pryšců, které jsou podobné, nechali jsme si čas na jeho důkladné prostudování. Že jde o nový druh definitivně potvrdila genetická analýza,“ popisuje vědec nový objev.
Nově nalezený pryšec oproti ostatním vykazuje mnoho odlišností. Specifický je hlavně svým maskováním a trny. „V terénu je to velmi drobná rostlina sférického tvaru, která zapadá do okolního prostředí a je otrněná. Trny plní jednak funkci obrany proti býložravcům, ale také slouží jako ochrana proti nadměrnému slunečnému záření. Při nedostatku srážek rostlina díky odparu vody zmenšuje svůj objem, a otrnění následně zaujímá větší plochu povrchu rostliny. Čím je větší sucho tím více je rostlina maskovaná,“ objasňuje Hanáček charakteristiky nového pryšce.
Maskování je pro nově nalezený druh významným faktorem pro přežití. V období sucha mají totiž býložravci žijící v oblasti nedostatek potravy. „Pokud je rostlina takto maskovaná, tak je velká pravděpodobnost, že ji zvířata přehlédnou. Pro tento pryšec je to tak zcela zásadní vlastnost. Pokud by zvíře poškodilo rostlinu okusem, bude regenerace ve srážkově nepříznivém období velmi obtížná,“ vysvětluje vědec. Protože jde o sukulentní druh, je nový pryšec schopen ukládat vodu ve svých pletivech. Vodu přijímá v období dešťů, které v jeho domovském prostředí nastávají jen krátce jednou za rok. Díky vytvořeným zásobám pak přežívá po zbytek suchého období.
Pryšců je na světě popsáno přes 2000 druhů. Nově objevený je však unikátní svým vzhledem, který je zapříčiněn takzvanou konvergentní evolucí. „To znamená, že v určitém typu prostředí se jinak nepříbuzným organismům vyvinou podobné morfologické znaky. V tomto případě to znamená, že pryšec může laikům připomínat kaktus. Kaktusy jsou však zcela odlišnou skupinou rostlin, které pochází z amerického kontinentu. Tím, že nový pryšec roste v oblasti s obdobnými podmínkami, tak se kaktusům zdánlivě podobá,“ říká Hanáček.
Objev je podle Hanáčka výjimečný i proto, že vzbudil zájem veřejnosti. Sukulenty jsou totiž rostliny vyhledávané sběrateli a své oblibě se těší i v České republice. Nově objevený druh si budou moci prohlédnout návštěvníci výstavy sukulentů a jiných exotických rostlin. Výstava, kterou spoluorganizuje MENDELU a Masarykova univerzita, bude k vidění od 12. do 19. září ve sklenících Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty MU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Pavel Hanáček, Ph.D.,+420 770 181 986, pavel.hanacek@mendelu.cz, Ústav biologie rostlin AF MENDELU
Více aktualit
-
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025
-
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025 -
Úhyny ryb v letních měsících budou stále častější, můžeme za to všichni
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025 -
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025