Sinice kvůli klimatické změně a nadbytku živin vytvářejí ve stojatých vodách obrovské biomasy. „Koncentrace rozpuštěného kyslíku tak závisí především na intenzitě jejich fotosyntézy. Na Vodním díle Nové Mlýny je navíc limitní živinou dusík, což umožňuje rozvoj vláknitých sinic, které jsou schopny poutat atmosférický dusík. Tento proces vyžaduje anoxii a atmosférický dusík je fixován ve formě amoniaku. Amoniak je pro ryby toxický a jeho toxicita s vysokou teplotou vody a nedostatkem kyslíku stoupá,“ vysvětluje vědec hlavní mechanismus, jak sinice přispívají k úhynu ryb. Podle Koppa je především v letním období v brzkých ranních hodinách výskyt kritických stavů v kvalitě vody z hlediska života ryb stále častější.
V úseku řeky Dyje pod Novými Mlýny loni uhynulo na 30 tun ryb. Tak masivní úhyn byl způsobený proto, že tento úsek je velmi úživný a umožňuje rybám rozvoj početné populace. „Když z Vodního díla Nové Mlýny odtéká voda, která má parametry ohrožující život ryb, snaží se většina ryb před touto vlnou uniknout po proudu. Tento únik zastaví jez v Bulharech, kde pak může dojít k masivnímu úhynu,“ vysvětluje Kopp. Bez lidské činnosti by však podle vědce k úhynu nikdy dojít nemohlo. Lidé vybudovali vodní nádrž, vypouští do ní množství živin a lidskou činností je zapříčiněna i změna klimatu. „Pokud bychom do nádrží nevypouštěli takové množství živin, jako je třeba fosfor, nedocházelo by k velkému rozvoji fytoplanktonu a podmínky pro život ryb by nedosahovaly kritických hodnot,“ říká vědec.
Znečištění vody fosforem je podle Koppa zcela zásadní faktor. „Pokud tento problém nezačneme řešit, nemůžeme reálně nevhodné podmínky vodního prostředí dlouhodobě zlepšit. Největším znečišťovatelem jsou paradoxně čistírny odpadních vod a odlehčované vody – směs odpadní a dešťové vody, která odtéká do recipientu bez čištění. Dalšími zdroji jsou také splachy, vnadění a krmení ryb,“ vyjmenovává vědec příčiny. Cestou ke zlepšení situace by mělo být významné zpřísnění limitu pro vypouštění fosforu a jeho odstraňování i na menších čistírnách odpadních vod. Limity se však doposud nepodařilo upravit.
Jako krátkodobá opatření by mohla pomoci například instalace norné stěny se závěsem do prostoru před výpustí nádrže. „Účelem této stěny je omezit množství sinic, které se dostává do řeky Dyje. Pomoct by mohlo také „propláchnutí“ řeky, pro toto opatření ale musí být v nádrži dostatek vody,“ dodává Kopp. I přes krátkodobá opatření však vědec vyjadřuje obavy. Pokud totiž nastane souhra nepříznivých podmínek na spodní nádrži Nových Mlýnů, dojde k úhynu ryb znovu. Bez výrazného snížení přísunu živin totiž nelze kvalitu vody dlouhodobě zlepšit.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Radovan Kopp, Ph.D., +420 777 098 790, radovan.kopp@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství a hydrobiologie (AF)
Více aktualit
-
Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky nebo Štramberské uši nemusí být jen regionální specialitou, kterou si lidé odvezou domů jako suvenýr. Mohou se stát také důvodem k návštěvě místa, kde vznikají. Jak propojit tradiční výrobky s autentickými…20. 11. 2026
-
Mendelova univerzita je podruhé v Leidenském žebříčku, letos slaví prvenství v…
Mendelova univerzita v Brně se již podruhé zařadila mezi hodnocené instituce v Leidenském žebříčku vysokých škol z dílny institutu Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Hned při své druhé účasti dosáhla výrazného úspěchu - v indikátoru…19. 11. 2026 -
MENDELU nabízí pomoc školním jídelnám v regionu v oblasti edukace o potravinách…
Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě deklarovalo, že zdravé a kvalitní školní stravování nadále považuje za jednu ze svých priorit a má ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajistit školním jídelnám potřebnou metodickou podporu.…19. 11. 2026 -
Nová technologie na MENDELU otevírá cestu k netradičnímu zpracování…
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026 -
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026