Zpřístupnit studentům a studentkám laboratoře z pohodlí domova i usnadnit vzdělávání. To bylo hlavní myšlenkou takzvaných virtuálních laboratoří, které vznikly ve spolupráci Agronomické fakulty a Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitře. Pomoci měly hlavně v období pandemie, slouží ale dodnes. „Jsou to webové stránky, na kterých je naskenovaná laboratoř výzkumného centra Agrobiotech na Slovensku. Virtuální laboratoří může student libovolně procházet a při rozkliknutí jednotlivých přístrojů se zobrazí informace k čemu a jak se přístroje používají,“ vysvětlil Petr Sláma z Agronomické fakulty.
Do spolupráce se následně zapojily i univerzita v Krakově a univerzita v Debrecínu. Dnes už na stránkách BioFoodVirLabs existují tři tematické okruhy – biologie, biotechnologie a potravinářské vědy. „Přínos vidím ve vzájemném sdílení informací s univerzitami a studenty. Každý používáme laboratorní přístroje jinak. Na jednom místě tak najdeme, jak se provádí různé laboratorní analýzy. My tam máme například izolaci buněk z krve, izolaci mezenchymálních kmenových buněk z kostní dřeně nebo metody barvení buněk pro histologické analýzy,“ dodal Sláma. Webové stránky s virtuálními laboratořemi se navíc rozšiřují o vzdělávací materiály, prezentace z přednášek nebo vědomostní kvízy.
Podle Slámy mají virtuální laboratoře mezi studujícími pozitivní ohlas. „Využívám je pro výuku předmětu Imunologie. Pro novou generaci je to dobrý doplněk, protože mladší studenti preferují informace přístupné kdekoliv a pokud možno co nejrychleji. To přesně virtuální laboratoře splňují, protože si studenti mohou procházet stránky třeba na chytrém telefonu,“ řekl pedagog. Obsah webových stránek je v angličtině a využít ho tak mohou i zahraniční studenti.
Novinkou, která rozšířila vzdělávání v digitální podobě je i virtuální pitevní stůl. Ten pořídil Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat k doplnění pitevny a histologické laboratoře. „Jde o perfektní pomůcku, která umožní studentům pochopit, jak tělo zvířete vypadá jako celek. Ve výuce se postupuje podle orgánových soustav a nepitváme zvířata jako taková. Na virtuálním stole tak mohou studenti celé zvíře rozložit do nejmenších detailů, znovu jej poskládat nebo se podívat na jednotlivé orgánové soustavy a zjistit, jak spolu souvisí a jak jsou v těle uspořádané,“ dodal Sláma. Virtuální stůl nemá nahradit práci s biologickým materiálem, ale především zjednodušit výuku. Lze na něm totiž i porovnávat anatomii velkého portfolia živočišných druhů, nebo libovolně manipulovat a otáčet se zvířetem, což v praxi není možné.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Petr Sláma, Ph.D., Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat, petr.slama@mendelu.cz, +420 774 089 177