Ukazuje se, že pro farmáře je primárně důležité, aby našel soulad mezi potřebami a požadavky zákazníků, svou hodnotovou nabídkou a výběrem vhodné formy krátkého řetězce. „Zkrácení řetězce není cílem, je to prostředek. Krátké potravinové řetězce představují přímější propojení mezi zemědělci a spotřebiteli. Jejich výhodou je to, že mohou zákazníkům obohatit sortiment potravin, který poptávají na trhu a ve stejnou chvíli i přispět k dalšímu rozvoji ekonomických aktivit farem a podnikání ve venkovských oblastech. Je to i cesta jak snížit míru závislosti některých segmentů farem na dotačních podporách,“ popsal Ivo Zdráhal z Ústavu regionální a podnikové ekonomiky FRRMS MENDELU.
Pro úspěšné zkrácení dodavatelských řetězců je potřeba kombinace technologických a socio-ekonomických znalostí. „Rozvoj krátkých řetězců v České republice ukazuje, že farmáři jsou zkracování nakloněni, i přes to, že jsou s tím spojeny celé řady výzev a obtíží, jako větší časová zátěž a transakční náklady, potřeba nového typu znalostí a dovedností a řada dalších. Rozhodnutí o zkrácení řetězce je strategické podnikatelské rozhodnutí a musí být podloženo farmářovou schopností vidět na trhu příležitost a přetvořit ji v hodnotu,“ uvedl Zdráhal.
Součástí projektu je i Bosna a Hercegovina i Gruzie, tedy země, které mají podobnou historickou zkušenost jako střední Evropa. Díky tomu je mezi nimi snadnější vzájemné porozumění a přenos zkušeností, i když se podmínky částečně liší. „V Bosně a Hercegovině a v Gruzii krátké potravinové řetězce existují historicky (např. různé lokální trhy a neformální způsoby prodeje). Jsou zde však strukturální rozdíly a celkově kontext je rozdílný. V těchto zemích je vysoce fragmentovaná struktura farem s vysokým podílem malých rodinných farem, taktéž vysoká míra samozásobitelství nebo odlišný vývoj v mainstreamovém segmentu potravinových řetězců (např. míra rozvoje a dominance supermarketů),“ popsal Zdráhal. Důležitý je ale také přenos poznatků a zkušeností ze západní Evropy nebo USA.
Krátké potravinové řetězce nejsou pouhou imitací a kopií modelů a aktivit farmářů vznikajících v jiných ekonomických, sociálních a kulturních podmínkách. Pokud mají fungovat zkušenosti přenášené mezi regiony, musí být transformovány. „Proto v projektu používáme analytické metody a nástroje, které se spíše používají v prostředí start-up firem. To nám umožňuje hluboké pochopení fungování byznys modelů farem aplikujících zkracování potravinových řetězců a odhalení fundamentálních faktorů, které stojí za úspěchem daného modelu. A to je to, co chceme sdílet s našimi partnery a vzájemně se i sami učit v rámci konsorcia,“ nastínil vědec.
Na začátku července tým akademiků z MENDELU připravil workshop zaměřený na využití strategie krátkých potravinových řetězců rodinnými farmami ve střední Evropě, na Balkánu a v zemích Východního partnerství. Cílem workshopu bylo předávání poznatků nejen mezi akademickou sférou ale i dalšími stakeholdery v důležitých a aktuálních tématech jako je podnikavost, strategické řízení rodinných farem a inovace jejich byznys modelů s využitím nových forem prodeje jejich produkce.
Workshop připravili akademici z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, Agronomické a Provozně ekonomické fakulty ve spolupráci s americkou Louisiana State University, která do obsahu workshopu vnesla zkušenosti farmářů z USA. Workshopu se zúčastnilo 21 odborníků z šesti zemí. Workshop je součástí projektu Rodinné farmy v krátkých potravinách řetězcích: Přenos zkušenosti z České republiky, Slovenka a Polska. Projekt byl podpořen Visegrádským fondem a zaměřuje se na sběr zajímavých příkladů byznys modelů farem v krátkých dodavatelských řetězcích potravin v zemích Visegrádu. Tyto příklady dobré praxe budou následně sdíleny s farmáři v Gruzii a Bosně a Hercegovině.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Ivo Zdráhal, Ph.D., ivo.zdrahal@mendelu.cz, Ústav regionální a podnikové ekonomiky FRRMS MENDELU