Kachnička mandarínská je asijský druh vrubozobého ptáka, který je velmi rozšířený u chovatelů, kačer je považován za jednoho z nejbarevnějších vrubozobých ptáků vůbec. Kachničky využívají během roku i široké okolí řeky, navštěvují přilehlé lesy s řadou drobných vodních toků a nádrží. Právě to je také důvodem, proč se v Brně usadili. „Můžeme o nich říct, že stejně jako většina ostatních evropských populací, i ta brněnská je stálá, jen během roku preferuje různá místa,“ konstatoval ornitolog.
Například po vyhnízdění na období pelichání se část ptáků zdržuje na jezírkách v oboře Holedná, část se přesouvá na Brněnskou přehradu a někteří ptáci zůstávají na řece. Na podzim se pak vrací na tok Svratky a vytvářejí menší hejna. Jak se ochladí a řeka začne zamrzat, soustředí se na několik míst společně s dalšími vodními ptáky a zimují, přičemž využívají přikrmování lidí. Tradičně největší brněnské zimoviště je podle ornitologa v okolí komínské lávky u zastávky Svratecká.
Letošní podmínky pro kachničky ale nebyly úplně příznivé. „Déšť a chlad negativně ovlivňuje kachňata v prvních dnech života, bývají proto větší ztráty. Bylo horší je i pozorovat z důvodu zvýšené hladiny vody,“ uvedl Mikule. Kachnička mandarínská je zajímavá nejen vzhledem, ale i chováním. „Hnízdí ve stromových dutinách někdy i daleko od vody. Malá kachňata vyskáčou na zem a následují matku k vodě. Kačeři většinou hlídkují poblíž dutin, pro některé tím péče o potomstvo končí, někteří ovšem mají silně vyvinutý rodičovský pud, a podílejí se aktivně na ochraně mláďat,“ vysvětlil Mikule.
Letos vědci zaznamenali zapojení dokonce dvou kačerů do péče o kachňata. Skupinu tvořila kachna, šest kachňat a dva aktivně hlídkující kačeři. „Někteří jedinci, kteří tvoří v jedné sezóně pár, se k sobě vracejí. Individuální chování u tohoto druhu je ale tak rozdílné, že se nedá zevšeobecnit,“ uvedl vědec. Zajímavostí je také to, že se prakticky nekříží s ostatními druhy vrubozobých ptáků. Svratka představuje pro kachničky, které mají na prostředí vyšší nároky, ideální podmínky. Jedná se o stromové kachny, které často odpočívají na větvích a stromech nakloněných nad vodní hladinu. „Vyžadují bohatý břehový porost zasahující nad vodu, ve kterém hledají úkryt. Vodní tok musí poskytovat dost drobné živočišné potravy pro malá kachňata. Dále je nutná přítomnost stromů s dutinami pro hnízdění a porosty třeba dubů, jejichž plody tvoří důležitou složku potravy během podzimu a zimy,“ vyjmenoval ornitolog.
Kachnička mandarínská se přirozeně vyskytuje na Dálném východě Ruska, v Číně, na Korejském poloostrově, v Japonsku a na Tchaj-wanu, v rámci záletů také v dalších asijských zemích. Světová populace je odhadována na přibližně 65 000 až 66 000 jedinců. V původním areálu rozšíření se jedná z větší části o tažný druh. Většina evropských populací je naopak stálá, nicméně i u introdukované populace byly zaznamenány dlouhé přelety jednotlivých ptáků, například mezi Velkou Británií a Maďarskem. V ČR Mikule větší šíření tohoto druhu nepředpokládá. „Pravděpodobně kvůli náročnosti ptáků na hnízdní prostředí, predačnímu tlaku a konkurenci dalších druhů hnízdících v dutinách,“ vysvětlil Mikule.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vladimír Mikule, Ph.D., Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF), vladimir.mikule@mendelu.cz, tel.: 604 425 821