Na experimentálních plochách rozkládajících se nad Bílovicemi nad Svitavou odborníci simulují v pařezině historicky prováděné činnosti, a to pro výzkumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvětlil Jan Kadavý z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky.
Ve výmladkových lesích se po staletí tradičně hospodařilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ vypočítal Kadavý. Tyto činnosti byly prováděny pro lesní ekosystém často až na hranici únosnosti.
Botanici na experimentálních plochách po odtěžení porostů, a tedy výrazném prosvětlení plochy, zaznamenali prudký nárůst počtu druhů rostlin v bylinném patře. Po počátečním průměrném počtu 17 druhů jich napočítali i více než 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popsal Michal Friedl z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.
Po druhé světové válce začala rozloha pařezin prudce klesat, začala být vnímána negativně, až upadla v zapomnění. Teprve před 15 až 20 lety začali toto téma znovu otevírat biologové a především entomologové. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvětlil Friedl.
Zda je pařezina rizikovou formou hospodaření zkoumají i pedologové. Za rizikový je podle nich považován především souběh těchto tradičních činností, které člověk v lese neřízeně prováděl, nikoliv pařezina samotná. Devastující pro lesy bylo v historii hrabání steliva. „Zatímco při těžbě dřeva z lesa odvážíme biomasu na živiny de facto chudou, stelivo, tedy opad, který se používal jako podestýlka pod hospodářská zvířata, je na živiny mnohem bohatší,“ srovnal Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie. S odvozem tohoto opadu les přišel o významnou organickou vrstvu, pro niž je typický tolik důležitý bující mikrobiální život.
„Při zakládání pařeziny vyprodukují výmladky, které vyrostou z pařezů, velké množství biomasy díky stále aktivnímu a rozvinutému kořenovému sytému. Častým argumentem proti pařezinám tak bylo právě výrazné ochuzení lesa o živiny, které se ale s opadem listí každý rok navracejí zpět do půdy,“ doplnil Kučera. Pro pedology je pět let experimentu příliš krátká doba na vyvození větších závěrů.
Dendrometrická data, kdy je měřen přírůst stromů, jak rychle se dostaví, jak je velký, kdy kulminuje a kdy začne klesat, prozatím potvrzují závěry starších prací týkající se výmladkových lesů prováděných na území ŠLP Křtiny. Výstavky v pařezině po uvolnění do čtvrtého roku přirůstají a následně jejich přírůst klesá. U pařeziny se potvrdil předpoklad, že s narůstající intenzitou experimentálních činností roste i počet nových jedinců – výmladků, což souvisí s podnícením jejich regenerační schopnosti. Sběr dat i v tomto případě pokračuje.
Dosavadní zjištění naznačují, že na hospodaření v pařezině není důvod pohlížet jako na zkázu pro lesní ekosystém. Vědci jsou rozhodnutí ve výzkumu a shromažďování dat pokračovat i nadále. Čím déle budou měření a srovnávání provádět, tím budou jejich závěry průkaznější.
Kontaktní osoby pro více informací: Ing. Michal Friedl Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, +420 605 746 875, michal.friedl@mendelu.cz; doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, +420 605 162 258, jan.kadavy@mendelu.cz; Ing. Aleš Kučera Ph.D., Ústav geologie a pedologie, ales.kucera@mendelu.cz




Více aktualit
-
Vědci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně odchytili v průběhu posledních dvou let v Beskydech a Javorníkách pět vlčích samic. Každé z nich úspěšně nasadili telemetrický obojek, díky němu sbírají detailní data o prostorové a…28. 5. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie má první absolventy a absolventky, studovat ji…
V prvním ročníku Jihomoravské seniorské akademie ve Vyškově a Znojmě absolvovalo celkem 72 seniorek a seniorů. Jejich slavnostní vyřazení proběhne 2. června 2025 v atriu Jihomoravského muzea ve Znojmě a v historické budově Gymnázia a Střední odborné…27. 5. 2025 -
Děti s obezitou se záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny
Pomocí eye-trackingu – sledování pohybu očí – vědecký tým zjistil, že děti s vyšší tělesnou hmotností se při pohledu na obrázky potravin záměrně vyhýbají těm nezdravým. Studie odborníků a odbornic z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy…22. 5. 2025 -
Akademickým vínem roku 2025/2026 je Tramín červený ze Žabčic
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která jsou víny akademickými pro rok 2025/2026. Vítězem se stal Tramín červený ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončila Pálava a třetí místo…21. 5. 2025 -
Přípravy na Majáles zabraly několik měsíců intenzivní práce, říká letošní král…
Titul krále a královny letošního Majálesu získali Karel-Kryšpín Kratochvíl z Provozně ekonomické fakulty a Barbora Medková z Agronomické fakulty. Jejich cesta k vítězství byla plná výzev, radosti i občasných starostí. Přípravy zabraly celému týmu…21. 5. 2025 -
Arboretum Křtiny chystá dny otevřených dveří a zve na novou šifrovací hru i…
Na poslední květnový víkend již tradičně připadají dny otevřených dveří v Arboretu Křtiny. V plném květu budou různobarevné rododendrony, chybět nebudou komentované dendrologické prohlídky, populární přednášky o houbách, nová šifrovací hra pro děti…19. 5. 2025 -
Padesátou výstavu kosatců v botanické zahradě MENDELU připomene výroční expozice
V letošním roce uplynulo 50 let od pořádání první výstavy Krása kosatců v Botanické zahradě a arboretu Mendelovy univerzity v Brně. Při této příležitosti vznikla výroční výstava, která probíhá od 16. do 25. května 2025. Návštěvníci a návštěvnice si…16. 5. 2025 -
Školní zemědělský podnik Žabčice slaví sto let od svého založení
Školní zemědělský podnik v Žabčicích letos slaví sto let své existence. Významné výročí oslaví v rámci dvou polních dnů, které se budou konat v červnu a v září. Součástí oslav bude výstava věnovaná historii, současnosti i budoucnosti podniku,…14. 5. 2025 -
Vědecký tým MENDELU zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene
Vědecký tým Agronomické fakulty MENDELU ve spolupráci s Plzeňským Prazdrojem, zemědělskou společností JTZE a.s. a Českou zemědělskou univerzitou zkoumá alternativní způsoby pěstování sladovnického ječmene v Česku adaptované na podmínky klimatické…13. 5. 2025 -
Lesnický Slavín za vodou – nová soutěžní hra v lesích MENDELU
Na území lesů Mendelovy univerzity v Brně se nachází na padesát studánek, se kterými se návštěvníci mohou nově seznámit prostřednictvím mobilní hry – Lesnický Slavín za vodou, kterou pro zvídavé návštěvníky univerzitních lesů připravil Školní lesní…6. 5. 2025