Agrolesnictví záměrně propojuje dřeviny se zemědělskou produkcí. Stromy mohou zmírňovat teplotní extrémy, ovlivňovat dostupnost vody a podporovat půdní procesy; jejich účinek však závisí na uspořádání systému, vlastnostech půdy, ročním období i způsobu pastvy. Pro středoevropské podmínky stále chybí dlouhodobá data, která by umožnila převést obecné poznatky do konkrétních doporučení pro praxi.
Výzkumníci proto budou v podmínkách reálné farmy sledovat čtyři varianty: ornou půdu, trvalý travní porost, sad bez pastvy a sad s pastvou drůbeže. Takové uspořádání umožní oddělit vliv stromů od vlivu pastvy a současně zachytit jejich vzájemné působení. Pomocí automatických senzorů bude každých 15 minut měřena vlhkost a teplota půdy. Monitoring doplní měření půdní infiltrace a zhutnění, laboratorní analýzy fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, sledování půdní respirace a hodnocení fyziologického stavu a růstu dřevin. „Nechceme pouze potvrdit, že stromy nebo pastva mohou půdě prospívat. Potřebujeme zjistit, za jakých podmínek se jejich pozitivní účinek skutečně projeví, jak se mění během sezóny a kde mohou vznikat tzv. trade-offs neboli kompromisy. Teprve z takových dat lze formulovat doporučení použitelná v praxi,” sdělil projektový tým.
Projekt propojuje dva fakultní týmy. Tým Lesnické a dřevařské fakulty vedený hlavním řešitelem Jakubem Černým (dále v týmu A.M. Mitrová, P. Zapletal, D. Juřička, L. Holík a P. Horák) přináší expertízu v oblasti ekofyziologie a růstové odezvy dřevin, agrolesnických systémů, mikroklimatu a hydrofyzikálních pedologických procesů. Tým Agronomické fakulty koordinovaný spoluřešitelkou Janou Šimečkovou (dále v týmu V. Vlček) se zaměří zejména na chemické vlastnosti půdy, stabilitu půdních agregátů a půdní respiraci. Společná interpretace umožní propojit fyziologickou odezvu stromů s hydrologickými, fyzikálními, chemickými a biologickými procesy v půdě a posoudit systém jako celek.
Výsledkem projektu bude metodicky sjednocený rámec pro hodnocení silvopastevních systémů, otevřený soubor půdních, mikroklimatických a ekofyziologických dat a aplikované doporučení pro management. Poznatky mají pomoci vědcům i zemědělcům lépe pochopit vztahy v agrolesnických systémech. Výsledky pomohou lépe posoudit, kde a jak má kombinace stromů a pastvy smysl, a vytvořit základ pro navazující výzkum i budoucí adaptační nástroje.
Fotografie: Silvopastevní agrolesnický systém na severu Německa kombinující pastvu drůbeže s pěstováním ovoce stejně tak, jak tomu bude od roku 2027 ve zkoumaném systému v ČR. Foto: Anna Mária Mitrová
Kontakt pro více informací: Ing. Jakub Černý, Ph.D., Ústav zakládání a pěstění lesů LDF, jakub.cerny@mendelu.cz, +420 545 134 130
Projekt v kostce:
Oficiální název: Vliv integrace dřevin, pastvy a jejich interakcí na biofyzikální procesy v agrolesnických systémech
Doba řešení: 1. 1. 2027–31. 12. 2029
Podpora: 2 550 000 Kč z Grantové agentury Gregora Johanna Mendela
Zapojená pracoviště: Lesnická a dřevařská fakulta (Ústav zakládání a pěstění lesů, Ústav geologie a pedologie) a Agronomická fakulta (Ústav půdoznalství a výživy rostlin) MENDELU