Spolupráce navazuje na dřívější kontakty českých a izraelských odborníků, které se doposud týkaly především pedologie a sedimentologie. Impulzem k rozšíření spolupráce byl zájem izraelských kolegů o výzkum založený na dendrochronologii a takzvané archeologii stromů. V centru pozornosti stojí pistácie druhu Pistacia atlantica, rostoucí v Negevské poušti. Jedná se o příbuzný strom druhu Pistacia vera, jejíž jádra – pistácie, jsou dobře známá i v Česku.  

„Tyto stromy mohou být staré několik set let, což otevírá možnost paleoklimatické studie založené na dendrochronologii. Cílem je zjistit výskyt extrémního sucha v minulosti, četnost těchto epizod a porovnat je se současnými klimatickými podmínkami. Součástí výzkumu je také určení stáří těchto stromů,“ uvedla Irena Sochová.

Samotné cestě předcházelo měření z Izraele zaslaného vzorku. Ukázalo se, že vnitřní část dřeva je často prohnilá a chybí v ní celé úseky letokruhů. Dalším problémem jsou velmi úzké a špatně čitelné letokruhy v bělové části, což komplikuje jejich přesné měření. „Poprvé v životě jsme měřili letokruhy pistácií a poprvé jsme z nich také odebírali vzorky. Je to pro nás úplně nová zkušenost,“ zkonstatovala výzkumnice.

Během terénní práce v Izraeli byl v Negevské poušti odebrán zatím jeden vzorek. Další odběry nebyly možné kvůli technickým komplikacím – jeden vrták se zlomil a druhý se poškodil při práci se silně pryskyřičným dřevem. Pryskyřice způsobovala rychlé zalepení vrtáku, který bylo nutné z kmene vytahovat během několika vteřin. „Tvrdost dřeva byla srovnatelná s dubem, takže vrtání samo o sobě nebylo problémem. Zásadní komplikací byla pryskyřice, která vrták velmi rychle zalepila,“ popsala Sochová.

Pryskyřice z tohoto druhu pistácie se zpracovává v různých odvětvích, jako je tradiční medicína, kosmetické výrobky či jako kadidlo.

Pro srovnání a získání referenčních dat tým odebral také vzorky ze severu Izraele, konkrétně z oblasti Birya Forest, kde pistácie rostou v příznivějších podmínkách a netrpí tak extrémním suchem. Zde bylo odebráno dvanáct vzorků, které se podařilo úspěšně změřit v laboratoři.

„Statistické porovnání ukázalo, že některé stromy vykazují shodný růstový signál, jiné však nikoliv. Ideální je, když stromy reagují na klimatické podmínky podobně, v suchých letech mají úzké letokruhy a v příznivých letech širší. V tomto případě se to ale neprojevilo u všech vzorků,“ vysvětlila členka výzkumného týmu.

Český tým je domluven s kolegy z Univerzity v Haifě na dalších odběrech vzorků. Ty by mohly proběhnout buď při další společné terénní cestě, nebo je odeberou izraelští kolegové a zašlou je k dalšímu zpracování do Česka.

Staré pistácie v Negevské poušti podle pozorování výzkumníků nevykazují známky plošného odumírání a jsou dobře adaptované na extrémní podmínky. Rostou především v korytech vádí, kde se při deštích soustřeďuje voda. Navíc jejich kořenový systém disponuje jak mělkými, tak hlubokými kořeny. Díky tomu jsou schopny obstát v náročných životních podmínkách.  

Izraelští partneři se zabývají archeologií a s dendrochronologií dosud neměli praktické zkušenosti. Metoda je však zaujala natolik, že ji chtějí dále rozvíjet.

Kontakt pro více informací: Ing. Irena Sochová, Ph.D., Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU, +420 545 134 546, irena.sochova@mendelu.cz