„Mastitidy jsou celosvětový problém. Chovatelům dojnic způsobují obrovské ztráty, například v Evropské unii to vychází na dvě stě až tři sta euro za krávu ročně,“ říká vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. V současnosti se k léčbě mastitid používají běžně antibiotika. Vzhledem k problematice rezistence, a jejich masivnímu nasazování, se ale vědci rozhodli najít jiný typ léčby. Soustředili se přitom na jeden z častých patogenů, bakterii Streptococcus uberis.
Zmíněná bakterie se díky specifické molekule na své cytoplazmatické membráně dokáže přilepit na epitelové buňky, které tvoří výstelku dutinového systému mléčné žlázy. „Když se tato bakterie dostane strukovým kanálkem do dutinového systému, zaleze si do epitelových buněk a tam si v klidu přežívá. Antibiotika se k ní nedostanou, takže je jejich použití v této situaci vlastně bez efektu,“ vysvětluje Sláma.
Vakcína, která by měla antibiotika nahradit, funguje právě na principu využití dendritických buněk. Ty si vědci umí uměle vyrobit v laboratoři. Celý proces zabere zhruba pět dní. Dendritická buňka pracuje jako pomyslný spojovatel mezi vrozenou a získanou imunitou. Svými dlouhými výběžky vzorkuje prostředí v organismu, a když rozpozná škodlivou bakterii, pozře ji a ve svém těle rozloží. Část bakterie ale dendritická buňka zároveň vystaví na své cytoplazmatické membráně a ukáže ji tak lymfocytům. T-lymfocyty buď přímo zničí napadené buňky, nebo mohou stimulovat B-lymfocyty, které jsou následně schopné produkovat protilátky.
„Princip léčby je takový, že dendritické buňce v in vitro prostředí předložíme naši bakterii. Buňka si ji vezme, část „rozžvýká“ a část by byla schopná ukázat lymfocytům. V této fázi dendritickou buňku vezmeme a vrátíme ji zpátky do těla krávy,“ upřesňuje Sláma. Tímto způsobem vědci urychlí získanou imunitu, protože tělu předloží už hotové informace, které jsou dále předávány lymfocytům. Díky tomu se organismus dokáže vypořádat se zánětem rychleji a bez nutnosti použití antibiotik. Cílem je vakcínu dodat do lymfatických uzlin, ve kterých lymfocyty čekají na potřebné informace.
Zatím vědci pracují na vakcíně proti bakterii Streptococcus uberis. Pokud se princip léčby osvědčí, přenesou ho vědci na další typy patogenů. „Není to tak, že vytvoříte nějakou vakcínu, aplikujete ji do všech chovů a najednou budou všechny v pořádku. Bylo by to opravdu cíleně, podle toho, kdo má s čím problém,“ shrnuje Sláma, který za naprostý základ považuje čistotu chovu. Čím čistší je prostředí, tím méně organismů, které se mohou dostat do mléčné žlázy.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Petr Sláma, Ph.D., tel.: 774 089 177, e-mail: petr.slama@mendelu.cz, vedoucí Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat (AF)
Více aktualit
-
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další…11. 12. 2024
-
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU objevil nedaleko Brna nový druh…
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná…9. 12. 2024 -
Soutěž Stockholm Junior Water Prize 2025 hledá nejlepší mladé talenty v oblasti…
Česká republika se opět připojuje k mezinárodní soutěži Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která oceňuje středoškolské studující za inovativní projekty v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů. Národní kolo, které…6. 12. 2024 -
Studentky PEF MENDELU uspěly v soutěži Cena Atlas Copco Services
Studentky Nina Škarbalová a Kateřina Vacková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU obsadily 3. a 4. místo v soutěži o nejlepší ekonomické diplomové práce, které každoročně vyhlašuje společnost Atlas Copco. Do letošního ročníku se přihlásilo…5. 12. 2024 -
Vědecký tým se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů
Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení…4. 12. 2024 -
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Cílem letošní uchazečské kampaně Mendelovy univerzity v Brně je zdůraznit, že studijní obory jsou orientované na praktické uplatnění a přípravu studujících pro reálný trh práce. Pomocí krátkých videí a fotek ukazuje kampaň příběhy šesti studentů a…3. 12. 2024 -
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum…27. 11. 2024 -
Projekt Od vidlí až po vidličku…a ještě dál! míří do základních škol v ČR
Znalosti o správném zacházení s jídlem mezi žáky ve třetí až páté třídě vzrostly až o 40 procent. Ukázaly to výsledky pilotního hodnocení první fáze vzdělávacího projektu Smart Food. Ke zlepšení přispěla také digitální interaktivní forma výuky,…26. 11. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Rostliny ošetřuje obohacenou vodou. Za ekologicky inovativní přístup získala…
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce…22. 11. 2024