Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Klimatické modely však ukazují, že právě v těchto regionech (zejména v jižní Evropě) poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a také rozšíření výskytu dalších v současnosti středozemních druhů i u nás.
Právě otázkou budoucího nárůstu teploty a možnostmi pěstování lanýžů v Česku se zabývali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa, a Španělska. „Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se díky své ekologické toleranci běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži je pěstován ve středomoří, a jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně, který je zároveň vedoucím Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Pro zodpovězení otázky, zda budou na území Česka panovat vhodné klimatické podmínky pro pěstování těchto druhů lanýžů, bylo nejprve třeba pochopit jejich ekologické nároky. „Životní cyklus lanýžů se odehrává výhradně pod zemí, a tím pádem jsou nálezy i informace o jejich ekologii limitované. Proto jsme museli nejprve shromáždit data z přibližně 50 již publikovaných vědeckých prací a pečlivě je analyzovat a výsledky propojit se znalostmi expertů z univerzit v Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy,“ sděluje hlavní autor studie Tomáš Čejka z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Ekologické modelování s použitím vybraných klimatických scénářů pak ukázalo, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního na našem území. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu oproti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by pak v obou případech profitoval vysoce ceněný lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.
Finanční stránka nicméně není to jediné, co by kultivace pro naši krajinu mohla přinést. „Pěstování lanýžů má své nesporné ekologické výhody, kam patří zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích. I přes jejich vysoký adaptační potenciál na změnu klimatu je otázkou, nakolik budou zemědělci nabízené příležitosti schopni a ochotni využít,“ uzavírá Čejka.
Foto: Pixabay
Více aktualit
-
Na území lesů Mendelovy univerzity v Brně se nachází na padesát studánek, se kterými se návštěvníci mohou nově seznámit prostřednictvím mobilní hry – Lesnický Slavín za vodou, kterou pro zvídavé návštěvníky univerzitních lesů připravil Školní lesní…6. 5. 2025
-
MENDELU otevírá bakalářský program Ekotoxikologie a management odpadů a…
Připravit odborníky a odbornice schopné řešit aktuální výzvy v oblasti zpracování odpadů a kontaminace životního prostředí má nový studijní program Ekotoxikologie a management odpadů na Agronomické fakultě. Studium je koncipováno jako bakalářské…5. 5. 2025 -
Na Zahradnické fakultě v Lednici trénovaly složky IZS zásah proti útočníkovi
Ozbrojený útočník, desítky zraněných a koordinovaná akce všech složek integrovaného záchranného systému. Přesně tak vypadal scénář krajského taktického cvičení FAKULTA 2025, které dnes proběhlo na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici,…29. 4. 2025 -
Vítěz národního kola Stockholm Junior Water Prize ve své práci zkoumal toxické…
Čtvrtý ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál Ondřej Přibyl z EKO z Gymnázia v Brně. Svou práci zaměřil na toxické kovy v řekách, analyzoval šupiny ryb jako indikátory jejich znečištění.23. 4. 2025 -
LDF zahájila v lesích MENDELU unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025 -
Pracovní skupinu ČKR pro udržitelnost vede rektor MENDELU Jan Mareš, první…
V čele pracovní skupiny pro udržitelnost České konference rektorů je nově vedení Mendelovy univerzity v Brně. Garantem pracovní skupiny je rektor MENDELU Jan Mareš, tajemníkem je Martin Klimánek, prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou…17. 4. 2025 -
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách…15. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný studentský tým navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
MENDELU rozšiřuje preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky
Mendelova univerzita v Brně přijímá další preventivní opatření proti možnému šíření infekce slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Reaguje tak na nová nařízení Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních k ochraně…8. 4. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025