Tým kolem Radima Plhala z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU se snaží najít nový a objektivnější způsob mysliveckého plánování. Míra lovu by se mohla odvíjet nově od stavu ekosystému a intenzity vlivu zvěře na vegetaci. To znamená nejdříve zjistit míru poškození lesního prostředí zvěří. V dalším kroku odhadnout početnost populace a stanovit výši lovu.
„Mým úkolem je pomocí fotopastí a analýzy získaných snímků stanovit odhad populační hustoty zvěře. Kolega se pak zase zaměřuje na posouzení vlivu býložravců na vegetaci. Používá k tomu především kontrolní a srovnávací plochy. Princip je obecně známý a dokonce stanovený legislativou. V zájmovém území se na vhodných lokalitách s přirozenou obnovou jedna ploška zaplotí a druhá stejně velká pouze vyznačí,“ uvedl Plhal. Vědci pak obě plochy pozorují a porovnají, jak odrůstají stromky v zaplocené a nezaplocené ploše.
Podle Plhala je podobný systém mysliveckého hospodaření využitelný pro národní parky i další chráněná území, případně i běžné lesní celky a honitby. „Jak metoda fotopastí, tak i metoda kontrolních a srovnávacích ploch není nikterak složitá a minimálně orgány státní správy by si je mohly osvojit. Ve výsledku získají efektivní nástroj pro kontrolu lesnického i mysliveckého hospodaření,“ uvedl Plhal.
Národní parky mají tu výhodu, že rozhodnutí, jak se v nich bude myslivecky hospodařit, je pouze na jediném subjektu a tím je právě jejich správa. Management lovu a myslivosti by měl podle brněnských vědců přesně reagovat a kopírovat požadavky ochrany přírody. „V současné době, kdy se rozpadají velké plochy dospělých porostů a čeká se na přirozenou obnovu v co možná nejpestřejším složení, měly by okamžitě začít fungovat přísná pravidla na uskutečňování intenzivního lovu, aby měla přirozená obnova šanci vzniknout a odrůstat,“ uvedl Plhal.
Tím, že nový systém hospodaření zatím chybí, hrozí pokračování smrkových monokultur. Smrk je jedním z nejméně potravně atraktivních druhů vegetace. Zejména jeleni sežerou vše ostatní a smrk jako jediný na chráněném území zůstane. „Velcí býložravci jsou někdy velmi pečliví a svojí přirozenou potravní selektivitou dokáží vytvořit dokonalou iluzi o absenci některých druhů,“ připomíná Plhal.
Nejproblematičtějším druhem z pohledu vlivu na vegetaci je v NPČŠ zcela jistě jelen, který se nejen přímo v NP, ale i bezprostředním okolí na území CHKO Labské pískovce nachází ve vysokých počtech. Pracovníky NP tak čeká nelehký úkol redukce jelení zvěře na vlastním území, ale také zřejmě komplikovaný boj s držiteli a uživateli okolních honiteb. Odborníci do svého posudku zahrnou i vlky, kteří se tu vyskytují. Na území NP jsou lokalizovány dvě smečky o 12-14 kusech, což ale rozhodně na potřebnou redukci místních býložravců nestačí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Radim Plhal, Ph.D., radim.plhal@mendelu.cz, +420 608 374 691, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF)
Více aktualit
-
V Bruselu dnes v souvislosti se zahájením českého předsednictví Evropské unie začala výstava připomínající zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Od narození jedno z nejslavnějších vědců historie brzy uplyne přesně 200 let. Výstava, kterou…4. 7. 2022
-
Lednický zámek v letních měsících rozzáří květiny
Lednický zámek v letních měsících ještě více rozzáří květiny. Netradiční výstava se bude věnovat historickému vývoji uplatňování rostlin v nejbližším okolí člověka. Jednotlivá zákoutí nás provedou historií aranžování květin i pěstováním rostlin v…30. 6. 2022 -
Vědci navrhnou jihočeským rybníkům budoucnost
Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na krajinu i péči o vodu.…28. 6. 2022 -
Vědci chtějí vdechnout starým trámům nový život
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat využití pro staré trámy ze zbořených budov. V rámci cirkulární ekonomiky chtějí odpadové dřevo recyklovat, udělat z něj třísky a ty pak využít pro výrobu OSB desek, jejichž využití roste v…24. 6. 2022 -
Vědci chtějí zadržet vodu v lese, aby neodtékala
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou…21. 6. 2022 -
Rektor Mareš byl dnes slavnostně inaugurován
Nový rektor Jan Mareš (60), který byl dnes slavnostně uveden do své funkce, vnímá Mendelovu univerzitu v Brně jako tradiční, ale zároveň i jako moderní pracoviště, které svým zaměřením a rozsahem aktivit řeší nejen základní potřeby existence člověka…16. 6. 2022 -
MENDELU spouští nový web, je zaměřený na uchazeče
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022 -
Tiskové prohlášení k rozhodnutí NAÚ
Správní řízení o odnětí institucionální akreditace se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě.14. 6. 2022 -
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Rektor Mareš bude slavnostně inaugurován
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš (60) bude ve čtvrtek 16. června inaugurován do své funkce. Slavnost se za účasti řady vzácných hostí uskuteční v univerzitní Aule od 14:00 hodin. Akademický senát zvolil Mareše v pořadí 34. rektorem…10. 6. 2022