Tým kolem Radima Plhala z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU se snaží najít nový a objektivnější způsob mysliveckého plánování. Míra lovu by se mohla odvíjet nově od stavu ekosystému a intenzity vlivu zvěře na vegetaci. To znamená nejdříve zjistit míru poškození lesního prostředí zvěří. V dalším kroku odhadnout početnost populace a stanovit výši lovu.
„Mým úkolem je pomocí fotopastí a analýzy získaných snímků stanovit odhad populační hustoty zvěře. Kolega se pak zase zaměřuje na posouzení vlivu býložravců na vegetaci. Používá k tomu především kontrolní a srovnávací plochy. Princip je obecně známý a dokonce stanovený legislativou. V zájmovém území se na vhodných lokalitách s přirozenou obnovou jedna ploška zaplotí a druhá stejně velká pouze vyznačí,“ uvedl Plhal. Vědci pak obě plochy pozorují a porovnají, jak odrůstají stromky v zaplocené a nezaplocené ploše.
Podle Plhala je podobný systém mysliveckého hospodaření využitelný pro národní parky i další chráněná území, případně i běžné lesní celky a honitby. „Jak metoda fotopastí, tak i metoda kontrolních a srovnávacích ploch není nikterak složitá a minimálně orgány státní správy by si je mohly osvojit. Ve výsledku získají efektivní nástroj pro kontrolu lesnického i mysliveckého hospodaření,“ uvedl Plhal.
Národní parky mají tu výhodu, že rozhodnutí, jak se v nich bude myslivecky hospodařit, je pouze na jediném subjektu a tím je právě jejich správa. Management lovu a myslivosti by měl podle brněnských vědců přesně reagovat a kopírovat požadavky ochrany přírody. „V současné době, kdy se rozpadají velké plochy dospělých porostů a čeká se na přirozenou obnovu v co možná nejpestřejším složení, měly by okamžitě začít fungovat přísná pravidla na uskutečňování intenzivního lovu, aby měla přirozená obnova šanci vzniknout a odrůstat,“ uvedl Plhal.
Tím, že nový systém hospodaření zatím chybí, hrozí pokračování smrkových monokultur. Smrk je jedním z nejméně potravně atraktivních druhů vegetace. Zejména jeleni sežerou vše ostatní a smrk jako jediný na chráněném území zůstane. „Velcí býložravci jsou někdy velmi pečliví a svojí přirozenou potravní selektivitou dokáží vytvořit dokonalou iluzi o absenci některých druhů,“ připomíná Plhal.
Nejproblematičtějším druhem z pohledu vlivu na vegetaci je v NPČŠ zcela jistě jelen, který se nejen přímo v NP, ale i bezprostředním okolí na území CHKO Labské pískovce nachází ve vysokých počtech. Pracovníky NP tak čeká nelehký úkol redukce jelení zvěře na vlastním území, ale také zřejmě komplikovaný boj s držiteli a uživateli okolních honiteb. Odborníci do svého posudku zahrnou i vlky, kteří se tu vyskytují. Na území NP jsou lokalizovány dvě smečky o 12-14 kusech, což ale rozhodně na potřebnou redukci místních býložravců nestačí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Radim Plhal, Ph.D., radim.plhal@mendelu.cz, +420 608 374 691, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF)
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023