Druhová skladba dřevin v městském prostředí je podle vědců věc, která se na rozdíl od skladby dřevin v lesích a krajině neustále dynamicky vyvíjí. V minulosti ji ovlivňovaly především tehdejší trendy zahradní a krajinářské tvorby, a nově dovážené dřeviny z jiných kontinentů. Aktuální situaci mnohem více ovlivňují globální změny klimatu, které se v českém prostředí projevují především extrémním rozložením srážek, tedy dlouhými periodami sucha, popřípadě přívalovými dešti, v rámci kterých půda nestihne vodu vsáknout a drtivá většina jí tak odtéká, což sucho v půdě dále prohlubuje.
„Naše domácí stromy, jako jsou lípy a javory extrémy příliš dobře nesnášejí a velmi často u nich dochází vlivem sucha a dalších stresorů k postupnému poklesu vitality až odumírání. Neznamená to však, že by se tyto dřeviny z našich měst musely úplně vytratit. Pouze je třeba při jejich výsadbě dbát na správné umístění, například do parků a historických zahrad, kde mají daleko lepší podmínky k růstu. Důležitá je i následná péče například ve formě zálivky v dlouhých obdobích beze srážek,“ uvedl Rozsypálek.
Do klasických uličních stromořadí, v nichž jsou pro dřeviny podmínky extrémní, se už dnes sází především nepůvodní druhy dřevin, jako jsou jerlíny a akáty. Přesto, že se tyto druhy vyznačují extrémní životaschopností i na nehostinných stanovištích, bez péče arboristů by s vysokou pravděpodobností přežít ve městech nedokázaly. Největší limit jejich životaschopnosti představuje nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů, který se týká prakticky všech uličních stromořadí.
„Kromě ploch, které jsou vybetonované a tedy pro kořeny neproniknutelné je málo známým faktem, že kořeny nedokáží růst ani ve výrazně zhutněné půdě. Díky tomu se nemohou rozrůstat nejenom do plochy ale ani do hloubky. Při rekonstrukci ulic jsou přitom dřeviny z pravidla vysazovány na zhutněnou půdu stavební technikou a jsou přihrnuty jen cca 40 centimetry propustné zeminy. Tato vrstva půdy pak v obdobích sucha velmi snadno vyschne a dřevina bez dodání zálivky odumírá,“ uvedl Rozsypálek. Stromy, které vyrostou, nemohou v omezeném prostoru vytvořit plnohodnotný kořenový systém, který by je stabilizoval. Dalším problémem je mechanické poškození od aut a následné napadení dřevními houbami.
„Stromy s vážnými problémy je pak nutné ořezat nebo celé kácet. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu s prohlubujícími se extrémy klimatu nebudeme schopni dlouhodobě dřeviny v uličních stromořadích udržet. Alternativou je výsadba dřevin na určité období, například na 40 let a následná periodická obnova. Vzrostlé dřeviny si tak pravděpodobně v budoucnu užijeme spíše v parcích než v uličních stromořadích,“ dodal Rozsypálek.
Otázky budoucnosti péče o stromy v městském prostředí řeší vědci na konferenci s názvem Strom pro život – život pro strom XVII., která se koná dnes a zítra na Mendelově univerzitě v Brně. Konferenci symbolicky zahájila rektorka MENDELU Danuše Nerudová zasazením lípy ke sto letům výročí založení Československa v areálu kampusu. Lípa poroste na volném prostranství a oproti některým jiným stromům ve městě dostane patřičný prostor k dostatečnému růstu včetně případných závlah.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jiří Rozsypálek, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF), tel.: +420 739 441 051
Odkaz na konferenci a její program: http://www.szkt.cz/akce-szkt-clanky/strom-pro-zivot-zivot-pro-strom-xvii.-kratkoveke-dreviny-problem-nebo-vyzva-beta.html