Druhová skladba dřevin v městském prostředí je podle vědců věc, která se na rozdíl od skladby dřevin v lesích a krajině neustále dynamicky vyvíjí. V minulosti ji ovlivňovaly především tehdejší trendy zahradní a krajinářské tvorby, a nově dovážené dřeviny z jiných kontinentů. Aktuální situaci mnohem více ovlivňují globální změny klimatu, které se v českém prostředí projevují především extrémním rozložením srážek, tedy dlouhými periodami sucha, popřípadě přívalovými dešti, v rámci kterých půda nestihne vodu vsáknout a drtivá většina jí tak odtéká, což sucho v půdě dále prohlubuje.
„Naše domácí stromy, jako jsou lípy a javory extrémy příliš dobře nesnášejí a velmi často u nich dochází vlivem sucha a dalších stresorů k postupnému poklesu vitality až odumírání. Neznamená to však, že by se tyto dřeviny z našich měst musely úplně vytratit. Pouze je třeba při jejich výsadbě dbát na správné umístění, například do parků a historických zahrad, kde mají daleko lepší podmínky k růstu. Důležitá je i následná péče například ve formě zálivky v dlouhých obdobích beze srážek,“ uvedl Rozsypálek.
Do klasických uličních stromořadí, v nichž jsou pro dřeviny podmínky extrémní, se už dnes sází především nepůvodní druhy dřevin, jako jsou jerlíny a akáty. Přesto, že se tyto druhy vyznačují extrémní životaschopností i na nehostinných stanovištích, bez péče arboristů by s vysokou pravděpodobností přežít ve městech nedokázaly. Největší limit jejich životaschopnosti představuje nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů, který se týká prakticky všech uličních stromořadí.
„Kromě ploch, které jsou vybetonované a tedy pro kořeny neproniknutelné je málo známým faktem, že kořeny nedokáží růst ani ve výrazně zhutněné půdě. Díky tomu se nemohou rozrůstat nejenom do plochy ale ani do hloubky. Při rekonstrukci ulic jsou přitom dřeviny z pravidla vysazovány na zhutněnou půdu stavební technikou a jsou přihrnuty jen cca 40 centimetry propustné zeminy. Tato vrstva půdy pak v obdobích sucha velmi snadno vyschne a dřevina bez dodání zálivky odumírá,“ uvedl Rozsypálek. Stromy, které vyrostou, nemohou v omezeném prostoru vytvořit plnohodnotný kořenový systém, který by je stabilizoval. Dalším problémem je mechanické poškození od aut a následné napadení dřevními houbami.
„Stromy s vážnými problémy je pak nutné ořezat nebo celé kácet. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu s prohlubujícími se extrémy klimatu nebudeme schopni dlouhodobě dřeviny v uličních stromořadích udržet. Alternativou je výsadba dřevin na určité období, například na 40 let a následná periodická obnova. Vzrostlé dřeviny si tak pravděpodobně v budoucnu užijeme spíše v parcích než v uličních stromořadích,“ dodal Rozsypálek.
Otázky budoucnosti péče o stromy v městském prostředí řeší vědci na konferenci s názvem Strom pro život – život pro strom XVII., která se koná dnes a zítra na Mendelově univerzitě v Brně. Konferenci symbolicky zahájila rektorka MENDELU Danuše Nerudová zasazením lípy ke sto letům výročí založení Československa v areálu kampusu. Lípa poroste na volném prostranství a oproti některým jiným stromům ve městě dostane patřičný prostor k dostatečnému růstu včetně případných závlah.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jiří Rozsypálek, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF), tel.: +420 739 441 051
Odkaz na konferenci a její program: http://www.szkt.cz/akce-szkt-clanky/strom-pro-zivot-zivot-pro-strom-xvii.-kratkoveke-dreviny-problem-nebo-vyzva-beta.html
Více aktualit
-
Školní zemědělský podnik v Žabčicích navštívil ministr zemědělství Marek Výborný, ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. S vedením univerzity a zemědělského podniku jednali například o zemědělské politice…26. 7. 2024
-
Evropská komise podpořila novou evropskou univerzitní alianci HEROES, která…
Aliance HEROES spojuje devět univerzit aplikovaných věd v rámci EU s jediným společným cílem: posílit odolnost regionů, ve kterých se nacházejí, a to prostřednictvím digitálních inovací. Celkem 120 000 studentů a 14 000 zaměstnanců rozprostřených ve…4. 7. 2024 -
Vědci zkouší prodloužit život imunitním buňkám, využívají látky chránící…
Na posílení imunitního systému lidí i zvířat se v novém výzkumu zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci zkouší podpořit délku života imunitních buněk pomocí látek, které využívají rostliny k ochraně před stresem.…27. 6. 2024 -
Téměř třetina pokrmů, které se uvaří ve školních jídelnách, skončí jako odpad
Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague…26. 6. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…26. 6. 2024 -
MENDELU podpořila hry handicapované mládeže Emil Open
Mendelova univerzita se podílela na organizaci soutěžního dne sportu Boccia v rámci třináctého ročníku Evropských her handicapované mládeže Emil Open. Ředitelem soutěže byl Radek Procházka, paralympionik a absolvent Provozně ekonomické fakulty…24. 6. 2024 -
Studentskou soutěž MENDELU Boost vyhrál projekt Citymind: AI asistent pro města…
Vítězem prvního ročníku podnikatelské studentské soutěže MENDELU Boost se stal projekt Citymind, který slouží jako AI asistent pro města a obce. Druhé místo získalo hledání skrytých rizik a výhod na pozemcích. O třetí místo se dělí dostupné…19. 6. 2024 -
Přídavek hmyzu může zlepšit výživovou hodnotu masných výrobků
O hmyzu se mluví jako o potenciálním zdroji bílkovin pro budoucnost. Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty se zdá být chov hmyzu také ekologičtější. Vědci z Agronomické fakulty…11. 6. 2024 -
Jak zastavit plýtvání potravinami? Na MENDELU vznikl FOOD WASTE INSTITUT
Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na…5. 6. 2024 -
Studující Mendelovy univerzity v Brně a vrchní sládek pivovaru Starobrno uvaří…
Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a…5. 6. 2024