„Lokální plemena hospodářských zvířat si zaslouží naši pozornost a ochranu. V České republice, ale i po celém světě je zřejmé, že se o tato plemena zvyšuje zájem. Přeštické černostrakaté prase má přesto v českých chovech minoritní zastoupení, ačkoli tomu bylo v minulosti jinak,“ uvedl Pavel Nevrkla z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty.
Přeštické černostrakaté prase je starobylé plemeno. Produkčně se v českých zemích začalo uplatňovat od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století začalo z bývalých JZD postupně mizet. Od roku 1992 bylo zařazeno mezi genetické zdroje a od roku 1996 je chováno in situ v uzavřené populaci. „Masově se toto plemeno nerozšíří, z hlediska klasické produkce to ani není reálné, protože jeho růstová intenzita je oproti hybridům nižší, stejně tak nižší je i zmasilost. Také vyšší vrstva hřbetního tuku efektivnímu zpeněžení nenahrává,“ uvedl Nevrkla.
Vědec nicméně dodává, že i přes horší uplatnění v klasické komerční produkci může toto plemeno najít svoje místo v ekologických chovech, či jako potravina s příběhem od lokálních producentů, což může být i ekonomicky zajímavé. Nevrkla tvrdí, že z některých zdánlivých nevýhod jde vytvořit přednost. „Právě pomalejší růst a vyšší protučnění těchto prasat může určitou část spotřebitelů oslovovat,“ uvedl. K pozitivům tohoto původního českého plemene patří jeho odolnost a nenáročnost. „Je to i naše kulturní bohatství s určitou historií, v podstatě jde o návrat ke kořenům,“ uvádí Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase má určité vlastnosti, které mohou být ceněny. „Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že přeštická černostrakatá prasata mohou oproti komerčním hybridům vykazovat lepší technologické vlastnosti masa, například stabilnější hodnotu pH, nižší odkap masové šťávy, vyšší zastoupení vnitrosvalového tuku, avšak ne tak vysokého, aby to spotřebitel neakceptoval. Výhodou může být i příznivější oxidační stabilita tuku v mase, což je pozitivní při zpracování,“ uvedl vědec, který zjistil i vyšší obsah některých masných kyselin u přeštických prasat oproti hybridům. Tento rozdíl může souviset s vyšší jemností masa, šťavnatostí a chutností masa.
Podle něj se přeštické černostrakaté prase zřejmě znovu nikdy masově nerozšíří, protože to z komerčního pohledu ani není možné a není to ani cílem. „Alternativně ale ano. Cestou jsou obchody s lokálními potravinami a posilování širšího povědomí o původu tohoto plemene. Doba a zvýšený zájem spotřebitelů o regionální potraviny tomu nahrává,“ dodal Pavel Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase je původní české plemeno, které se odvozuje od původních klapouchých prasat z oblasti západních Čech. Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích. Práce přeštických zemědělců a plemenářů proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat, a tím i Přeštice a dostala je do velké části odborných zemědělských učebnic po celém světě.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., +420 737 347 541, pavel.nevrkla.uchhz@mendelu.cz, Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023