Myšlenka projektu vznikla před více než dvěma lety propojením výzkumných témat doktorandů Mendelovy univerzity. Zatímco Kateřina Patloková ze Zahradnické fakulty MENDELU se věnuje optimalizaci výživy rostlin v hydroponických systémech a využití biostimulantů, Lukáš Harabiš z Agronomické fakulty zkoumá možnosti zpracování rybího kalu, vedlejšího produktu intenzivních chovů ryb. „Rybí kal obsahuje organicky vázané živiny i přirozenou mikrobiální složku a byla by škoda vnímat jej pouze jako odpad. Začali jsme proto hledat způsob, jak jej řízeným procesem přeměnit na kapalný přípravek využitelný při pěstování rostlin,“ vysvětlují autoři projektu.
Výzkumné práce probíhají primárně na Oddělení rybářství a hydrobiologie Agronomické fakulty MENDELU, jehož součástí jsou recirkulační systémy pro chov ryb. Výzkumný tým nejprve našel optimální způsob, jak pomocí kyslíku a mikroorganismů rozkládat odpad (kal) vznikající v těchto recirkulačních systémech. Další klíčovou otázkou bylo ověření účinnosti vzniklého přípravku. První rozsáhlejší testování proběhlo na bazalce pěstované hydroponicky, kde byla část běžného minerálního hnojiva nahrazena přípravkem z rybího kalu. Rostliny dosáhly srovnatelného výnosu jako při standardní minerální výživě, zároveň však vytvořily výrazně větší kořenový systém, a to o 40,3 % ve srovnání s minerální kontrolou.
Výsledky tedy naznačily, že nejde pouze o další kapalné hnojivo. Přípravek vykazoval také biostimulační účinek, který byl dále prověřován z hlediska mikrobiologie a obsahu biologicky aktivních látek. Větší kořenový systém může společně s prospěšnými mikroorganismy a biologicky aktivními látkami z přípravku zlepšit u rostlin příjem vody a živin, podpořit jejich růst a zvýšit jejich odolnost vůči stresovým faktorům. Na původní experiment proto navázala série dalších růstových testů. V hrnkovém pokusu s bazalkou dosáhly rostliny při aplikaci nejvyšší testované koncentrace přípravku v průměru o 27 % vyšší hmotnosti nadzemní biomasy než kontrolní rostliny zalévané pouze vodou. „Statisticky významný efekt byl potvrzen také u varianty se sterilizovaným přípravkem, což naznačuje, že se na jeho účinku podílejí nejen přítomné mikroorganismy, ale také biologicky aktivní látky přirozeně přítomné v produktu,“ uvedl Harabiš.
Další testování probíhalo na široké škále rostlin zahrnující listovou, kořenovou, cibulovou i plodovou zeleninu, drobné ovoce a okrasné rostliny. Na základě výsledků těchto experimentů byl pro jednotlivé skupiny plodin navržen optimální způsob aplikace a dávkování, které budou následně uváděny na etiketě přípravku.
S postupem projektu začali autoři řešit také komerční potenciál výsledku výzkumu a vznikla značka FISHIT, jejíž název odkazuje na původ produktu. V současnosti výzkumný tým spolupracuje s rybí farmou společnosti Tilapia s.r.o., což mu umožňuje ověřit technologii mimo laboratorní prostředí a zaměřit se na praktické aspekty budoucí výroby. V následujících měsících bude sledována zejména opakovatelnost procesu a stabilita jednotlivých výrobních šarží přímo v provozních podmínkách.
Přípravek je vhodný pro široké spektrum rostlin pěstovaných ve volné půdě i v nádobách. Je určen k aplikaci formou zálivky nebo postřiku a lze jej využít při zakořeňování řízků i jako doplněk hydroponických systémů. Díky svému stoprocentně přírodnímu původu jej lze využít také v ekologickém zemědělství.
Dalším významným krokem byla pro výzkumný tým účast v soutěži MENDELU Boost, která podporuje přenos výsledků výzkumu do praxe. Vedle vývoje samotného produktu se tým začal věnovat také otázkám ochrany značky, budoucího obchodního modelu, cenotvorby, distribuce a marketingu. „FISHIT už dávno není jen pracovní název pokusu napsaný fixou na barelu. Je to funkční přípravek podložený univerzitním výzkumem a nyní řešíme, jak ho dostat z laboratoře až k pěstitelům,“ doplnila Patloková.
Kontakt pro více informací: Ing. Lukáš Harabiš, Oddělení rybářství a hydrobiologie (AF), lukas.harabis@mendelu.cz, +420 733 280 506, Ing. et Ing. Kateřina Patloková, katerina.patlokova@mendelu.cz, Ústav zelinářství a květinářství (ZF)
Více aktualit
-
Na Univerzitě Pardubice se 9. září uskutečnilo již třetí setkání Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, jejíž činnost koordinuje MENDELU. Zástupci českých vysokých škol diskutovali aktuální témata související s řízením…14. 9. 2026
-
Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026 -
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026 -
Sucho letos výrazně zasáhlo české zemědělství. Některým plodinám už déšť…
Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře,…1. 9. 2026 -
Zemřela držitelka Nobelovy ceny za chemii Ada E. Yonath
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí izraelské držitelky Nobelovy ceny za chemii Ady E. Yonath. Vedle Nobelovy ceny obdržela také další desítky prestižních ocenění a čestných doktorátů. Jeden z nich jí v roce…1. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a nábytku…31. 8. 2026 -
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové…
Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí. Mezinárodní studie, na které se podíleli vědci z Ústavu ochrany lesů a…27. 8. 2026