Habr evropský byl v poslední době v některých částech Evropy propagován jako klimaticky odolná alternativa k buku lesnímu, a to díky své relativně vysoké toleranci vůči suchu a přizpůsobivosti městským podmínkám. Nedávné klimatické prognózy však naznačují, že areál jeho rozšíření se může v budoucích klimatických scénářích výrazně zmenšovat. Pro objasnění příčin nedávno pozorovaného odumírání habrů v městském prostředí vědci zkoumali napadené stromy v srbských městech a provedli experimenty s patogenitou v kontrolovaných podmínkách.
„Chtěli jsme zjistit nejen to, který organismus je za toto odumírání zodpovědný, ale také proč se infekce soustavně vyvíjely na konkrétních částech kmenů stromů. Naše terénní pozorování jasně ukázala, že korové nekrózy se vyskytovaly téměř výlučně na jižní a jihozápadní straně stromů, kde je sluneční záření nejintenzivnější,“ uvedl Slobodan Milanović.
Ukázalo se, že při vzniku choroby hrají klíčovou roli popáleniny způsobené sluncem. Tenká kůra vystavená dlouhodobému slunečnímu záření se přehřívá, což vede k odumírání tkáně a praskání. Poškozené oblasti následně slouží jako vstupní brány pro houbovou infekci.
Laboratorní analýzy potvrdily, že původcem charakteristických vřetenovitých rakovin kůry je houba bradavkatka habrová.
„Naše výsledky poskytují první důkaz o tom, že poškození kůry způsobené spálením sluncem usnadňuje infekci bradavkatkou, která se již dlouho vyskytuje na habru v mnoha regionech Evropy a Severní Ameriky. Vzhledem k tomu, že klimatická změna zvyšuje četnost extrémních teplot, mohou abiotický stres a houbové patogeny stále častěji společně ohrožovat zdraví městských stromů,“ vysvětlil Ivan Milenković.
V experimentech prováděných ve skleníku se u naočkovaných sazenic habru vyvinuly rozsáhlé nekrózy kůry, přičemž léze byly více než desetkrát delší a téměř dvacetkrát větší než u neočkovaných kontrolních rostlin. Více než polovina infikovaných sazenic vykazovala během šesti týdnů příznaky odumírání, což potvrzuje, že bradavkatka habrová je vysoce agresivní patogen napadající stresem oslabené habry.
Studie zároveň představuje první doložený případ výskytu bradavkatky habrové v městských výsadbách v Srbsku a rozšiřuje tak poznatky o výskytu tohoto patogenu i mimo přírodní lesní ekosystémy. Podle autorů může rostoucí tepelný stres habry dále oslabovat a zvyšovat jejich náchylnost k oportunním (vyskytujícím se za pro ně příhodných podmínek) patogenům. Zjištění také naznačují, že podobným rizikům mohou čelit i jiné druhy stromů, které mají tenkou kůru a rostou v obdobných podmínkách.
Vědci doporučují chránit kmeny mladých stromů a stromů s tenkou kůrou před nadměrným slunečním zářením, zejména na jižních a jihozápadních stranách. Mezi praktická opatření patří natírání kmenů nebo instalace ochranných stínících materiálů, které sníží tepelné poškození a riziko infekce. Pro udržení zdravých stromů ve městech je rovněž nezbytné pravidelné sledování, ošetřování poranění kůry a v případě silně poškozených jedinců jejich nahrazení novou výsadbou.
„Městská zeleň je stále častěji vystavena současnému působení více stresových faktorů. Porozumět tomu, jak environmentální stres oslabuje stromy a jak s ním interagují patogeny, bude zásadní pro zlepšení péče o městskou zeleň v budoucích klimatických podmínkách,“ uzavřel téma Thomas Jung.
Vědci došli k závěru, že i u druhů stromů považovaných dosud za odolné vůči klimatickým změnám, by měla být posuzována jejich náchylnost k patogenům v budoucích environmentálních podmínkách, kdy bude pravděpodobně docházet ke společnému působení jak tepelného stresu, tak i chorob.
Citace: Jovanović, D., Milanović, S., Jung, T., Janoušek, J., Trifković, M., Nagy, Z. Á., Horta Jung, M., & Milenković, I. (2026). Sunburn-induced bark damage facilitates Eutypella decipiens infection of Carpinus betulus in Serbian urban landscapes. Frontiers in Plant Science, 17, 1828539.
Kontakty pro další informace: Dr. Ivan Milenković, Dr. Slobodan Milanović, Dr. Thomas Jung, Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU thomas.jung@mendelu.cz , slobodan.milanovic@mendelu.cz , ivan.milenkovic@mendelu.cz
Nechte si zprávu přečíst:
Více aktualit
-
Komunikace je pro lidské soužití nezbytná. Bez ní bychom se nedomluvili na každodenních věcech. Má ale mnoho různých podob, které poodhalí už 21. ročník Noci vědy, která se bude konat tradičně poslední pátek v září. Návštěvníky opět čekají workshopy…18. 9. 2026
-
Psychické potíže nejsou vidět. Nová kampaň na MENDELU vyzývá k otevřenosti
Lidé se během života často potýkají se stresem, nejistotou, tlakem na výkon nebo osobními problémy, které nemusí být na první pohled vidět. Právě na tato témata upozorní putovní kampaň „Říct si o pomoc je normální“, kterou organizuje Modrá linka.…17. 9. 2026 -
Vyučující si vyzkoušeli Challenge Based Learning
Vyučující si na workshopu pořádaném v rámci evropské univerzitní aliance HEROES prakticky vyzkoušeli metodu Challenge Based Learning (CBL, česky: Vzdělávání založené na výzvách). Ta zapojuje studenty do řešení reálných problémů a propojuje výuku s…17. 9. 2026 -
MENDELU a Hvězdárna Valašské Meziříčí rozvíjejí výzkum pro budoucí kosmické mise
Laboratoře Kulturního a kreativního centra v areálu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí slouží nově jako zázemí pro výzkum připravovaný ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Výzkumný tým z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty zde od…16. 9. 2026 -
Zástupci českých vysokých škol jednali v Pardubicích o udržitelnosti
Na Univerzitě Pardubice se 9. září uskutečnilo již třetí setkání Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, jejíž činnost koordinuje MENDELU. Zástupci českých vysokých škol diskutovali aktuální témata související s řízením…14. 9. 2026 -
Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026 -
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026