Habr evropský byl v poslední době v některých částech Evropy propagován jako klimaticky odolná alternativa k buku lesnímu, a to díky své relativně vysoké toleranci vůči suchu a přizpůsobivosti městským podmínkám. Nedávné klimatické prognózy však naznačují, že areál jeho rozšíření se může v budoucích klimatických scénářích výrazně zmenšovat. Pro objasnění příčin nedávno pozorovaného odumírání habrů v městském prostředí vědci zkoumali napadené stromy v srbských městech a provedli experimenty s patogenitou v kontrolovaných podmínkách.
„Chtěli jsme zjistit nejen to, který organismus je za toto odumírání zodpovědný, ale také proč se infekce soustavně vyvíjely na konkrétních částech kmenů stromů. Naše terénní pozorování jasně ukázala, že korové nekrózy se vyskytovaly téměř výlučně na jižní a jihozápadní straně stromů, kde je sluneční záření nejintenzivnější,“ uvedl Slobodan Milanović.
Ukázalo se, že při vzniku choroby hrají klíčovou roli popáleniny způsobené sluncem. Tenká kůra vystavená dlouhodobému slunečnímu záření se přehřívá, což vede k odumírání tkáně a praskání. Poškozené oblasti následně slouží jako vstupní brány pro houbovou infekci.
Laboratorní analýzy potvrdily, že původcem charakteristických vřetenovitých rakovin kůry je houba bradavkatka habrová.
„Naše výsledky poskytují první důkaz o tom, že poškození kůry způsobené spálením sluncem usnadňuje infekci bradavkatkou, která se již dlouho vyskytuje na habru v mnoha regionech Evropy a Severní Ameriky. Vzhledem k tomu, že klimatická změna zvyšuje četnost extrémních teplot, mohou abiotický stres a houbové patogeny stále častěji společně ohrožovat zdraví městských stromů,“ vysvětlil Ivan Milenković.
V experimentech prováděných ve skleníku se u naočkovaných sazenic habru vyvinuly rozsáhlé nekrózy kůry, přičemž léze byly více než desetkrát delší a téměř dvacetkrát větší než u neočkovaných kontrolních rostlin. Více než polovina infikovaných sazenic vykazovala během šesti týdnů příznaky odumírání, což potvrzuje, že bradavkatka habrová je vysoce agresivní patogen napadající stresem oslabené habry.
Studie zároveň představuje první doložený případ výskytu bradavkatky habrové v městských výsadbách v Srbsku a rozšiřuje tak poznatky o výskytu tohoto patogenu i mimo přírodní lesní ekosystémy. Podle autorů může rostoucí tepelný stres habry dále oslabovat a zvyšovat jejich náchylnost k oportunním (vyskytujícím se za pro ně příhodných podmínek) patogenům. Zjištění také naznačují, že podobným rizikům mohou čelit i jiné druhy stromů, které mají tenkou kůru a rostou v obdobných podmínkách.
Vědci doporučují chránit kmeny mladých stromů a stromů s tenkou kůrou před nadměrným slunečním zářením, zejména na jižních a jihozápadních stranách. Mezi praktická opatření patří natírání kmenů nebo instalace ochranných stínících materiálů, které sníží tepelné poškození a riziko infekce. Pro udržení zdravých stromů ve městech je rovněž nezbytné pravidelné sledování, ošetřování poranění kůry a v případě silně poškozených jedinců jejich nahrazení novou výsadbou.
„Městská zeleň je stále častěji vystavena současnému působení více stresových faktorů. Porozumět tomu, jak environmentální stres oslabuje stromy a jak s ním interagují patogeny, bude zásadní pro zlepšení péče o městskou zeleň v budoucích klimatických podmínkách,“ uzavřel téma Thomas Jung.
Vědci došli k závěru, že i u druhů stromů považovaných dosud za odolné vůči klimatickým změnám, by měla být posuzována jejich náchylnost k patogenům v budoucích environmentálních podmínkách, kdy bude pravděpodobně docházet ke společnému působení jak tepelného stresu, tak i chorob.
Citace: Jovanović, D., Milanović, S., Jung, T., Janoušek, J., Trifković, M., Nagy, Z. Á., Horta Jung, M., & Milenković, I. (2026). Sunburn-induced bark damage facilitates Eutypella decipiens infection of Carpinus betulus in Serbian urban landscapes. Frontiers in Plant Science, 17, 1828539.
Kontakty pro další informace: Dr. Ivan Milenković, Dr. Slobodan Milanović, Dr. Thomas Jung, Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU thomas.jung@mendelu.cz , slobodan.milanovic@mendelu.cz , ivan.milenkovic@mendelu.cz
Nechte si zprávu přečíst:
Více aktualit
-
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026
-
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026 -
Sucho letos výrazně zasáhlo české zemědělství. Některým plodinám už déšť…
Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře,…1. 9. 2026 -
Zemřela držitelka Nobelovy ceny za chemii Ada E. Yonath
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí izraelské držitelky Nobelovy ceny za chemii Ady E. Yonath. Vedle Nobelovy ceny obdržela také další desítky prestižních ocenění a čestných doktorátů. Jeden z nich jí v roce…1. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a nábytku…31. 8. 2026 -
Nová aplikace pomůže nevidomým odhalit zkažené potraviny
Nevidomým a slabozrakým lidem má při posuzování potravin pomoci nová aplikace. Pomocí fotoaparátu chytrého telefonu dokáže rozpoznat například počínající plíseň nebo končící datum spotřeby. Na jejím vývoji se podílí také Mendelova univerzita v Brně…26. 8. 2026 -
MENDELU pracuje na záchraně ohrožených druhů stromů amazonského pralesa
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Franklinia. V oblasti Tingo María ve středním…25. 8. 2026