Výstava KRAJ!NA je součástí projektu, který se zabývá poplužními dvory, tedy fenoménem, který určoval podobu krajiny od 16. století. Jeho cílem je získat objektivní informace o vývoji krajiny od Josefínského katastru (kolem r. 1830) do současnosti. A to především změn velikosti a tvaru ploch krajinné vegetace v rámci zemědělských pozemků, které spravovala vrchnost v rámci svých panských dvorů (resp. popluží). Výstava téma posouvá dál a hledá cestu k odpovědi na otázku, jak nás může krajina z přelomu 19. a 20. století dodnes inspirovat a co může udělat každý z nás.
„Lidé dříve využívali území v souladu s jeho přírodními předpoklady. Přirozená znalost přírodních procesů umožňovala panstvu i sedlákům využívat místních odlišností k maximalizaci příjmů, aniž by narušovali přírodní a svoje výrobní zdroje,“ uvedl jeden z autorů výstavy Daniel Matějka z Ústavu plánování krajiny ZF MENDELU.
Procesy, které obnovují přírodní zdroje, podle něj nefungují samočinně. „Nejde donekonečna jenom brát a nic nevracet. K přirozené obnově zdrojů musí hospodář přispívat i řízenou obnovou. Jedním ze způsobů je ochrana a obnova krajinných prvků, které původně rozdělovaly pozemky. Přitom nešlo jen o rozhraní vlastníků. Často tyto prvky vznikaly na místech důležitých například pro vodohospodářskou bilanci krajiny,“ upozorňuje Matějka.
Podle Matějky české krajině chybí respekt lidí, k tomu jaké má v sobě zakódované principy, jak přirozeně funguje. „Můžeme ji využívat, ale nemáme ji vykořisťovat. Zdá se, že si jako společnost málo uvědomujeme jak je krajina křehká. Například se může jednat o drobné krajinné prvky, které nebyly v minulosti rozmístěny nahodile, ale podle místních jedinečností. Ty hledáme, chráníme a obnovujeme. Vlastně v zájmu udržitelné zemědělské produkce,“ uvedl Matějka.
Klíčem k pozitivním změnám do budoucna je podle něj jednoznačně více angažovanosti a méně lhostejnosti. „Musíme si uvědomit, že prostředí, ve kterém žijeme, nás ovlivňuje. To jak se ke krajině chováme, se nám pak mnohdy vrací jako bumerang. Na výstavě se snažíme lidem přiblížit, jak se každý z nás může podílet na pozitivní změně. Například co dělat, když půdu vlastním nebo co dělat, když ji nevlastním, ale přesto mě osud české krajiny není lhostejný. I malá změna k lepšímu totiž může mít velký pozitivní dopad na okolí, na náš život a život našich dětí,“ dodal Matějka.
Výstavu o naší zemědělské krajině, o jejích problémech a možných řešeních lze navštívit od 1. srpna do 30. září denně kromě pondělí.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Daniel Matějka, Ph.D., Ústav plánování krajiny, e-mail: daniel.matejka@mendelu.cz, tel.: 732 914 959.
Odkaz na web výstavy: https://krajina.mendelu.cz
Foto: Netradiční kruhový dvůr Karlov dominuje svému popluží uprostřed křivoklátských lesů. Pro zdejší krajinu byly typické meze a aleje. Zdejší lesy si stále zachovávají svou podobu, zemědělská půda se ale výrazně proměnila. Louky se proměnily na pole a oře se i v místech, kde to není vhodné.
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022