Na konferenci, jejíž zahájení a zakončení se uskuteční přímo v Augustiniánském opatství na Starém Brně, vystoupí Ada E. Yonath z Weizmann z Institute of Science v Izraeli a Thomas Cech z University v Coloradu, což jsou nositelé Nobelovy ceny za chemii, a Sir Paul Nurse z Francis Crick Institutu v Londýně, který Nobelovu cenu získal za fyziologii a medicínu. Všichni tři nobelisté, stejně jako další zahraniční i domácí účastníci, oceňují, že se část konferenčního programu odehraje přímo v klášteře, kde opat Mendel žil a pracoval, studoval dědičnost na rostlinách hrachu, choval včely nebo založil meteorologickou stanici.
„Je nám ctí přivítat vědce z pěti světových kontinentů, rádi bychom pozváním k nám na opatství všem účastníkům ukázali, že k Mendelovu fenomenálnímu objevu napomohla i tvůrčí komunita Augustiniánů, podporující vědu a vzdělání, a prostředí Starého Brna,“ uvedl otec Jozef Ržonca, OSA za Řád svatého Augustina.
Setkání vědců, kteří svým bádáním navazují na Mendelovy objevy a dále rozvíjí jeho poznatky je tou nejlepší cestou symbolického poděkování a připomenutí odkazu myslitele, který je právem přirovnáván k velikánům vědy, jako byli Darwin, Koperník či Einstein. Současně se odborníci nejen z naší univerzity, ale i z celého Česka i ze zahraničí stávají nedílnou součástí rozvoje moderní genetiky a souvisejících oborů, jejichž výsledky se v běžném životě dotýkají každého z nás a celé společnosti,“ řekla prorektorka pro vědu spolupořádájící Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová.
„Osobnost G. J. Mendela významně přesahuje rámec našeho prostředí a jeho odborné zaměření nelze jednoduše zařadit do nějaké kategorie. Z pohledu dnešní optiky byl představitelem multidisciplinarity se schopností aplikace poznatků a modelování. Pro mne osobně je symbolem pracovitosti a pokory, schopnosti prezentovat a obhajovat své myšlenky a závěry. Ale i schopnosti dívat se na vlastní teorie a výsledky tak trochu ‚z venku‘ s nadhledem,“ uvedl rektor spolupořádající Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš.
Genetika je dnes úzce spjata s mnoha dalšími vědními obory, tvoří jeden z ústředních pilířů moderní biologie a medicíny, ale má velký význam pro celou společnost, což se projevilo i v případě pandemie COVID-19. Součástí programu konference budou i diskusní bloky zaměřené na historii a budoucnost genetiky, nové technologie a specifická témata související s etickými otázkami v genetice.
Dalšími organizátory vědecké konference, která je podporovaná také organizací UNESCO, jsou Moravské zemské muzeum a Společně, o.p.s.
„Pro Moravské zemské muzeum představuje spolupráce na vědecké konferenci příležitost přispět k celistvosti obrazu o přínosu J.G. Mendela světu. Centrum Mendelianum, které sídlí v autentických prostorách, ve kterých Mendel v roce 1865 poprvé zveřejnil výsledky svých pokusů s hybridy rostlin, se zabývá historickým výzkumem a propagaci Mendelova života a díla již 50 let,“ řekl generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.
„Společně, o.p.s. si propagaci života a díla zakladatele genetiky vytkla jako jeden z hlavních cílů mimo jiné i proto, že je J.G. Mendel stále známější v zahraničí než v tuzemsku. Letošní jubilejní rok 200 let od jeho narození to chceme změnit,“ připomněl Jakub Carda za Společně, o.p.s. Na odbornou konferenci tak ve dnech 22. až 24. července naváže Festival Mendel, který zprostředkuje aktuální poznatky genetického výzkumu široké veřejnosti a přinese také řadu kulturních zážitků.
Medailonky držitelů Nobelových cen, kteří vystoupí na konferenci:
Ada E. Yonath
Izraelská odbornice na krystalografii, mezi jejíž významné počiny patří výzkum struktury ribozomu, který je nezbytný překlad RNA do proteinů, působí od roku 2009 jako ředitelka Helen and Milton A. Kimmelman Center for Biomolecular Structure and Assembly Weizmannova institutu věd. V roce 2009 získala Nobelovu cenu za chemii za objasnění struktury a funkce ribozomu, čímž se stala historicky první izraelskou ženskou laureátkou Nobelovy ceny a teprve čtvrtou ženou, která získala Nobelovu cenu za chemii. Udělení Nobelovy ceny podnítilo zájem mnoha mladých vědců o výzkum ribozomů.
Thomas R. Cech
Americký biochemik českého původu, který své jméno vyslovuje jako Ček, získal Nobelovu cenu v roce 1989 společně se Sidney Altmanem za objev katalytické aktivity ribonukleové kyseliny. Byla to právě jeho laboratoř, která objevila polymeraci jistého typu molekuly RNA. Jeho práce má obrovský teoretický i praktický význam pro zkoumání života na Zemi, jelikož do jejich objevu katalytické aktivity RNA se předpokládalo, že všechny pochody v živém organismu jsou výsledkem chemických reakcí katalyzovaných proteinovými molekulami, které se nazývají enzymy. Cech působí od roku 1978 na University of Colorado, kde přednáší a vede biochemickou laboratoř.
Paul Nurse
Anglický genetik, který́ byl v letech 2010 – 2015 prezidentem Královské společnosti, je v současnosti ředitelem Ústavu Francise Cricka. Nurse jako první objevil gen cdc2 a zároveň určil, že je to právě tento gen, který hraje klíčovou úlohu v regulaci buněčného cyklu. Nurseův tým přitom identifikoval stejný gen i u člověka, čímž dokázal, že zákony buněčného cyklu jsou stejné́ u rostlin, zvířat i člověka. Především za tento objev obdržel v roce 2001 Nobelovu cenu. Objev může mít i zásadní dopad na léčbu rakoviny.
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022