Historický vývoj lesního hospodářství na Křivoklátsku byl významně ovlivněn obdobím industrializace a průmyslovou revolucí začínající v polovině 18. století, kdy bylo využíváno uhlí a ocel, ale i dřevo, které významně přispělo k rozvoji Křivoklátska. Lidé dřevěné uhlí pálili přímo v lese a výsledný produkt využívaly železářské podniky v regionu.
„Na Křivoklátsku na druhou stranu nikdy nebyl větší průmysl. Milíře se nacházely na mnoha místech v lesích a jejich provoz, který trval i po 2. světové válce, ovlivnil řadu porostů. Nejvíce dřevěného uhlí se produkovalo v okolí Bránova, Hudlic, Nového Jáchymova, Skryjí a Broumů,“ uvedl Tomáš Mikita z Ústavu hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky (LDF) Mendelovy univerzity v Brně.
Podle Mikity aktuální průzkum ukázal, že lesy na některých místech nejsou původní a také se v nich intenzivně v minulosti hospodařilo, což mělo následný vliv na změnu struktury a druhové skladby zdejšího lesa.
Brněnští vědci historické prvky analyzovali díky už existujícímu digitálnímu reliéfu krajiny na základě výškopisných dat. Výskyt milířů pak ověřovali v terénu. První fáze šetření probíhala už loni v revíru Kouřimec, další pak letos. Průzkum byl realizován v rámci projektu Grantové služby Lesů ČR v souvislosti s projektem Pařezinové hospodářství Lesnického parku Křivoklátsko.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Mikita, Ph.D., Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky, LDF, tomas.mikita@mendelu.cz, tel.: 545 134 021