Vědci navazují na starší výzkumy, ve kterých zjistili poměrně značné množství netuberkulózních bakterií právě ve výkalech netopýrů známého také jaké guáno netopýrů. Mykobakterie také, mimo jiné, rozkládají různou organickou hmotu včetně chitinu pocházejícího z mrtvých bezobratlých živočichů, kterými se netopýři živí. O vlivu mykobakterií na zdraví netopýrů se neví prakticky nic.

Podle Ivo Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, který vědecký tým vede, se u netopýrů vyskytuje celá řada patogenů. V současné době je pozornost zaměřena především na viry, ale vyskytují se u nich také četné druhy plísní, prvoků a bakterií. „Netopýři jsou známí jako rezervoárová, polštářová, potenciální hostitelská a vektorová zvířata pro četné patogeny. Poznatky o přítomnosti mykobakterií u netopýrů jsou však omezené,“ uvedl Pavlík.

Výzkum a odběr vzorků se v současné době koncentruje do Moravského krasu, zejména do jeskyně Býčí skály, ve které každoročně zimuje více než 3 000 jedinců celkem 12 druhů netopýrů. Z jejich výkalů se do jeskynního prostředí šíří různé mikroorganismy včetně mykobakterií. „Netopýři mění svůj metabolismus a funkce imunitního systému z maxima v letním období na minimum během zimování. Výsledek reakce mezi netopýrem a mykobakteriemi může zřejmě záviset na těchto fysiologických změnách, nebo na druhu netopýra a jeho potravních preferencích,“ dodal Pavlík.

Tříletý výzkum, do kterého jsou zapojení i odborníci z Veterinární univerzity Brno, Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a Ústav biologie obratlovců AV ČR podpořila Grantová agentura ČR.

Kontakt pro bližší informace: prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc., Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, tel.: 773 491 836, ivo.pavlik@mendelu.cz

Foto: Zimující vrápenci malí v jeskyni Býčí skála (Moravský kras), foto I. Pavlík