Výzkumný tým, který se zabývá plýtváním potravinami, se však nesoustředí jen na Mendelovu univerzitu, problém řeší na více frontách. „Zabýváme se nejen plýtváním potravinami v hromadném stravování, zajímá nás také, kolik potravin vyplýtvají běžné domácností. Brzy například bude startovat projekt, v rámci kterého bude v konkrétním okresním městě vážen a tříděn komunální odpad a bude vyčíslen podíl potravinové složky tohoto odpadu. Dále v rámci našeho výzkumného týmu právě nyní vyhodnocujeme deníky lidí ze 100 domácností, kde se po dobu jednoho měsíce vážilo a zapisovalo, kolik a jaké potraviny vyhodili,“ uvedla členka výzkumného týmu projektu Lea Kubíčková.
Na Provozně ekonomické fakultě se tomuto problému věnují již více než rok. Vloni měl velký úspěch mezi zúčastněnými kulatý stůl, kam pozvali odborníky z akademické sféry, zemědělce, zúčastnili se ho také zástupci hromadného stravování i zástupci neziskových organizací (Zachraňte jídlo, Potravinová banka). „A právě u tohoto kulatého stolu vznikla myšlenka, že bychom mohli začít řešit plýtvání „u sebe“ – tzn. zaměřit se na studenty a plýtvání v menze. Mladá generace je zajímavým vzorkem ke zkoumání, protože jsou mladí, bez mnoha zažitých stereotypů, a tím, že jsou to vysokoškolští studenti, předpokládáme, že jsou vzdělaní a inteligentní. Studie ze zahraničí naznačují, že tato mladá generace je vnímavá k dopadům na životní prostředí a ochotná měnit stereotypy,“ vysvětlila Lea Kubíčková.
Plýtvání potravinami je globální problém. I kvůli rostoucímu počtu obyvatel na planetě je nutné pokusit se snížit na minimum současnou jednu třetinu až polovinu potravin, která je vyplýtvána nebo ztracena během cesty ke konzumaci v dodavatelsko-odběratelském řetězci. OSN má jeden se svých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) redukci plýtvání potravinami a akcentuje kromě ekonomického dopadu plýtvání potravinami i sociální a environmentální dopady tohoto jevu. Na světě v současnosti každý devátý člověk trpí podvýživou, a navíc s přibývajícím potravinovým odpadem na skládkách roste i emise skleníkových plynů do ovzduší (OSN, 2016). Je to téma, které zajímá celý svět, redukce plýtvání potravinami je i jeden z cílů EU. Nicméně celosvětově chybí přesná data o plýtvání potravinami v jednotlivých státech EU a právě od těchto čísel by se následně mělo odvíjet snižování plýtvání potravinami o 50 %, jak si Evropská unie do roku 2030 předsevzala (Evropský parlament, 2017). Tento problém v souvislosti s diskusemi o udržitelnosti a životním prostředím je považován za společensky významný.
Dle statistik v Evropě a v Americe nejvíce vyplýtvá koncový spotřebitel. Každý obyvatel Evropy a Severní Ameriky dle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyplýtvá průměrně 95-115 kg potravin za rok, zatímco africká a asijská populace plýtvá potravinami mnohem méně, mezi 6-11 kg za rok na osobu (FAO, 2011). Alarmujícímu stavu nasvědčuje i fakt, že v roce 2012 došlo k vyhození více než 88 milionů tun potravin v celé Evropě. Náklady spojené s takovým množstvím potravin jsou 143 miliard euro a na jednoho obyvatele připadá více než 173 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Tato potravinová ztráta či odpad představují 20 % celkové produkce potravin. Čísla vyplynula ze zprávy Estimate of European food waste levels z roku 2016, jež vycházela z dat sesbíraných během roku 2012, (EU REFRESH, 2015).
Právě na koncové spotřebitele se tedy výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty primárně zaměřuje. „U spotřebitelů v oblasti plýtvání jídlem se patrně projevuje tzv. omezená racionalita, kdy se chování lidí zdá neracionální – jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí, a nikomu to nepřipadá divné. Ale kdyby šli do obchodu a koupili si balení 5 párů ponožek a jeden pár po příchodu domů vyhodili, tak se nad tím všichni pozastavíme,“ říká Lea Kubíčková.
Nosná myšlenka projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Je pro ně náročné tyto informace zjistit. Výzkumníci předpokládají, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady.
„Na základě našeho experimentu chceme ověřit, zda informační kampaň může ovlivnit chování spotřebitelů. Pokud jsou tito mladí lidé citliví na intervenci a změní své chování, je možné tento fakt začít opatrně zobecňovat a snažit se využít k tomu, že člověka je možno namotivovat ke změně svých zvyků dobrovolně (např. touha zachránit planetu, společenská zodpovědnost apod.) není tak nutné se uchylovat k metodám „biče“, tzn. hrozit nějakými restrikcemi, daněmi apod. aby se chování spotřebitelů změnilo,“ dodal člen výzkumného týmu Vladimír Hajko.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu (PEF).
Více aktualit
-
Rozsáhlý chov sladkovodních ryb mají přímo v areálu MENDELU odborníci z Agronomické fakulty. Využívají takzvané recirkulační akvakulturní systémy, které umožňují udržitelný chov při opakovaném použití vody v nádržích. Až do současnosti se vzniklý…31. 5. 2023
-
NAÚ zrušil rozhodnutí: doktorandi mohou v ekonomických programech na PEF dál…
Přezkumná komise Národního akreditačního úřadu 19. května zrušila rozhodnutí Rady NAÚ o zániku oprávnění uskutečňovat tři doktorské studijní programy na Provozně ekonomické fakultě a správní řízení zastavila. Komise vyhověla odvolání univerzity…30. 5. 2023 -
Národní kolo soutěže Stockholm Junior Water Prize 2023 vyhráli studentka a…
Druhý ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhráli Lenka Lemberková z Gymnázia Jihlava a Adam Kejda z OZS Jihlava. Odborná porota ocenila jejich práci, ve které se zaměřili na vzdělávací program pro žáky v podobě…25. 5. 2023 -
Rozhodnutí Přezkumné komise NAÚ
Univerzita má informace o tom, že se minulý týden konalo jednání Přezkumné komise NAÚ, která řešila odvolání univerzity proti předchozímu rozhodnutí Rady NAÚ o odnětí oprávnění uskutečňovat tři ekonomické doktorské studijní programy na Provozně…23. 5. 2023 -
Kvetoucí rododendrony, komentované prohlídky i ukázky dravců nabídnou dny…
Arboretum Křtiny připravilo na víkend 27. a 28. května dny otevřených dveří. Brány arboreta budou pro návštěvníky otevřeny od 9 do 17 hodin. Po oba dny budou probíhat komentované prohlídky v doprovodu dendrologů, sobotní program je navíc rozšířen o…22. 5. 2023 -
Dvě budovy brněnského kampusu slaví deset let, pivovar v jedné z nich ponese…
Mendelova univerzita slaví letos v květnu deset let od otevření Mendelova biotechnologického pavilonu a pavilonu X. V souvislosti s tím nabídne odpoledne 17. května studentům i zaměstnancům komentované prohlídky pavilonu M s Janem Chlupem, autorem…15. 5. 2023 -
MENDELU vnímá nástroje umělé inteligence jako příležitost pro rozvoj
Mendelova univerzita v Brně vyjadřuje podporu racionálnímu, uvědomělému a etickému využívání umělé inteligence studenty a vnímá roli vyučujících jako mentorů korektního využívání informačních nástrojů. Zároveň si vedení univerzity uvědomuje, že…11. 5. 2023 -
LDF MENDELU se stává centrem výzkumu lesních ekosystémů díky projektu…
Pod Lesnickou a dřevařskou fakultou vznikne špičková interdisciplinární výzkumná skupina, která se bude zabývat výzkumem lesních ekosystémů pod vedením předního vědce, profesora Douglase L. Godbolda. Tým bude studovat dopady předpokládaných…9. 5. 2023 -
Webové stránky Bezpečná MENDELU pomůžou řešit nevhodné chování, zaměří se i na…
Mendelova univerzitě v Brně spustila nové webové stránky Bezpečná MENDELU, které na jednom místě přehledně shrnují opatření pro prevenci i řešení nevhodného chování na univerzitě. Studentům i zaměstnancům pomůže web identifikovat šikanu nebo…4. 5. 2023 -
Vědci prozkoumají, jak se v jídle při rozvozu množí bakterie
Obliba donáškových služeb mezi lidmi v posledních letech roste. Rozvoz nabízí stále více restaurací, které začaly s přepravou jídla například už v době pandemických omezení. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se ve spolupráci s…2. 5. 2023