Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. Řešením plastového znečištění je primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně, dále pak implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ přiblížil Jiří Kučerík z výzkumné skupiny Půdní ekologie, Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, který se problematikou znečištění životního prostředí plasty dlouhodobě zabývá.
Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ nastínil možné problémy s biologicky rozložitelnými plasty Kučerík.
Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin. „S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny. Nicméně, stejně důležité jako poukazovat na rizika, je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal Martin Brtnický, vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, která se problematikou na MENDELU zabývá.
Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako je bisfenol A nebo ftaláty.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Martin Brtnický, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, martin.brtnicky@mendelu.cz, +420 607 036 907; prof. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, jiri.kucerik@mendelu.cz
Foto: Tele krmící se na plastových odpadcích v Národním parku Gorkhi-Terelj, Mongolsko. Co nesežerou volně se pasoucí hospodářská zvířata, dostane se do půdy, je odneseno větrem nebo to spláchne voda při povodních. (Václav Pecina)