Novinka slouží ke stanovení diferencovaných dávek při hnojení a aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Na základě měření podle senzorového systému je hodnocen stav porostu. Zemědělci díky tomu mohou pružněji reagovat na potřebu výživy u rostlin a postihnout rozdíly v rámci jednotlivých pozemků. Online senzorové měření lze doplnit o mapový podklad, který koriguje intenzitu zásahu podle výnosového potenciálu daného místa.
Pěstitelé využívají senzory například pro stanovení výživného stavu rostlin, nejčastěji obilnin (pšenice ozimá, ječmen jarní) či olejnin (řepka ozimá). Senzory jsou nainstalovány na zemědělské technice a při průjezdu mechanizace porostem kontinuálně sledují stav rostlin na základě spektrálních měření. „Z takto získaných dat lze identifikovat části porostu, které vyžadují přihnojení dusíkatými hnojivy, ale také plochy, které mají obsah dusíku vysoký, a další hnojení by bylo zbytečné. Údaje jsou přímo při pojezdu vyhodnocovány a dochází k cílené regulaci dávkování hnojení. Z našeho výzkumu vyplývá zefektivnění používání dusíkatých hnojiv u pšenice ozimé pomocí senzorového měření. Finanční úspora je 300 – 700 Kč na hektar,“ uvedl Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Primárním cílem podle něj není uspořit hnojivo, ale optimalizovat jeho dávkování s ohledem na stav porostu a potenciál dosažení výnosu na daném místě. Obdobné metody diagnostiky se v agronomii využívají již od sedmdesátých let formou laboratorních analýz z rostlinných vzorků, které jsou ale velmi nákladné, zdlouhavé a byly prováděny jen na vybraných místech obhospodařované půdy. Další kapitolou jsou podle Lukase například meteorologické senzory, které detekují podmínky vhodné pro rozvoj některých chorob a zavčas upozorňují pěstitele na potřebu provedení fungicidního zásahu. Jak příklad trendů v zemědělství uvádí také cílené řízení závlahových systémů při pěstování zeleniny nebo ovoce.
Náklady na senzorové vybavení se liší podle použité technologie. „Někdy je to na rozhodnutí zemědělce, zda využije služeb externího dodavatele za paušální poplatek nebo investuje do vlastního vybavení. Zejména ekonomické přínosy nemusí být zpočátku jednoznačné,“ uvedl Lukas, podle kterého rozšíření v praxi také často brání složitost systémů či někdy neochota uživatelů si ovládání těchto systémů řádně osvojit. Přesto zájem zemědělských podniků o novinky roste a to nejen u největších společností.
Využití senzorů ve „smart farming“ obecně umožňuje monitorovat procesy zemědělské produkce (rostlinné či živočišné) s mnohem vyšší četností a cílením na dílčí jednotky (části pozemků/porostů, individuální hospodářská zvířata). Nové technologie zajišťují mnohem přesnější informace pro podporu rozhodování, než bylo doposud možné provádět. To vede nejen k zefektivnění výrobních procesů jak z hlediska ekonomiky, tak zejména s ohledem na produkční schopnost půdy a dodržování agro-environmentálních limitů. Přispívá tomu také okamžitý přenos informací pomocí technologií internetu věcí a využívání mobilních zařízení. „Ne že by využívání těchto technologií bylo v současnosti pro zemědělce nezbytností, ale představuje významnou konkurenční výhodu a umožňuje pružněji reagovat na dopady klimatické změny,“ dodal Lukas.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., vojtech.lukas@mendelu.cz, tel.: 545 133 081
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023