Novinka slouží ke stanovení diferencovaných dávek při hnojení a aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Na základě měření podle senzorového systému je hodnocen stav porostu. Zemědělci díky tomu mohou pružněji reagovat na potřebu výživy u rostlin a postihnout rozdíly v rámci jednotlivých pozemků. Online senzorové měření lze doplnit o mapový podklad, který koriguje intenzitu zásahu podle výnosového potenciálu daného místa.
Pěstitelé využívají senzory například pro stanovení výživného stavu rostlin, nejčastěji obilnin (pšenice ozimá, ječmen jarní) či olejnin (řepka ozimá). Senzory jsou nainstalovány na zemědělské technice a při průjezdu mechanizace porostem kontinuálně sledují stav rostlin na základě spektrálních měření. „Z takto získaných dat lze identifikovat části porostu, které vyžadují přihnojení dusíkatými hnojivy, ale také plochy, které mají obsah dusíku vysoký, a další hnojení by bylo zbytečné. Údaje jsou přímo při pojezdu vyhodnocovány a dochází k cílené regulaci dávkování hnojení. Z našeho výzkumu vyplývá zefektivnění používání dusíkatých hnojiv u pšenice ozimé pomocí senzorového měření. Finanční úspora je 300 – 700 Kč na hektar,“ uvedl Vojtěch Lukas z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Primárním cílem podle něj není uspořit hnojivo, ale optimalizovat jeho dávkování s ohledem na stav porostu a potenciál dosažení výnosu na daném místě. Obdobné metody diagnostiky se v agronomii využívají již od sedmdesátých let formou laboratorních analýz z rostlinných vzorků, které jsou ale velmi nákladné, zdlouhavé a byly prováděny jen na vybraných místech obhospodařované půdy. Další kapitolou jsou podle Lukase například meteorologické senzory, které detekují podmínky vhodné pro rozvoj některých chorob a zavčas upozorňují pěstitele na potřebu provedení fungicidního zásahu. Jak příklad trendů v zemědělství uvádí také cílené řízení závlahových systémů při pěstování zeleniny nebo ovoce.
Náklady na senzorové vybavení se liší podle použité technologie. „Někdy je to na rozhodnutí zemědělce, zda využije služeb externího dodavatele za paušální poplatek nebo investuje do vlastního vybavení. Zejména ekonomické přínosy nemusí být zpočátku jednoznačné,“ uvedl Lukas, podle kterého rozšíření v praxi také často brání složitost systémů či někdy neochota uživatelů si ovládání těchto systémů řádně osvojit. Přesto zájem zemědělských podniků o novinky roste a to nejen u největších společností.
Využití senzorů ve „smart farming“ obecně umožňuje monitorovat procesy zemědělské produkce (rostlinné či živočišné) s mnohem vyšší četností a cílením na dílčí jednotky (části pozemků/porostů, individuální hospodářská zvířata). Nové technologie zajišťují mnohem přesnější informace pro podporu rozhodování, než bylo doposud možné provádět. To vede nejen k zefektivnění výrobních procesů jak z hlediska ekonomiky, tak zejména s ohledem na produkční schopnost půdy a dodržování agro-environmentálních limitů. Přispívá tomu také okamžitý přenos informací pomocí technologií internetu věcí a využívání mobilních zařízení. „Ne že by využívání těchto technologií bylo v současnosti pro zemědělce nezbytností, ale představuje významnou konkurenční výhodu a umožňuje pružněji reagovat na dopady klimatické změny,“ dodal Lukas.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D., vojtech.lukas@mendelu.cz, tel.: 545 133 081
Více aktualit
-
Školní zemědělský podnik v Žabčicích navštívil ministr zemědělství Marek Výborný, ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. S vedením univerzity a zemědělského podniku jednali například o zemědělské politice…26. 7. 2024
-
Evropská komise podpořila novou evropskou univerzitní alianci HEROES, která…
Aliance HEROES spojuje devět univerzit aplikovaných věd v rámci EU s jediným společným cílem: posílit odolnost regionů, ve kterých se nacházejí, a to prostřednictvím digitálních inovací. Celkem 120 000 studentů a 14 000 zaměstnanců rozprostřených ve…4. 7. 2024 -
Vědci zkouší prodloužit život imunitním buňkám, využívají látky chránící…
Na posílení imunitního systému lidí i zvířat se v novém výzkumu zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci zkouší podpořit délku života imunitních buněk pomocí látek, které využívají rostliny k ochraně před stresem.…27. 6. 2024 -
Téměř třetina pokrmů, které se uvaří ve školních jídelnách, skončí jako odpad
Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague…26. 6. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…26. 6. 2024 -
MENDELU podpořila hry handicapované mládeže Emil Open
Mendelova univerzita se podílela na organizaci soutěžního dne sportu Boccia v rámci třináctého ročníku Evropských her handicapované mládeže Emil Open. Ředitelem soutěže byl Radek Procházka, paralympionik a absolvent Provozně ekonomické fakulty…24. 6. 2024 -
Studentskou soutěž MENDELU Boost vyhrál projekt Citymind: AI asistent pro města…
Vítězem prvního ročníku podnikatelské studentské soutěže MENDELU Boost se stal projekt Citymind, který slouží jako AI asistent pro města a obce. Druhé místo získalo hledání skrytých rizik a výhod na pozemcích. O třetí místo se dělí dostupné…19. 6. 2024 -
Přídavek hmyzu může zlepšit výživovou hodnotu masných výrobků
O hmyzu se mluví jako o potenciálním zdroji bílkovin pro budoucnost. Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty se zdá být chov hmyzu také ekologičtější. Vědci z Agronomické fakulty…11. 6. 2024 -
Jak zastavit plýtvání potravinami? Na MENDELU vznikl FOOD WASTE INSTITUT
Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na…5. 6. 2024 -
Studující Mendelovy univerzity v Brně a vrchní sládek pivovaru Starobrno uvaří…
Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a…5. 6. 2024