„I nespotřebované pečivo je svým způsobem odpad. V žádném případě se tím nemyslí nějaké znečištěné nebo zplesnivělé pečivo, ale to ztvrdlé, které se nestihlo prodat,“ vysvětluje Milan Geršl z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF. Vědci reagují na koncept cirkulární ekonomiky i snahy omezit co nejvíce plýtvání potravinami. Inspiraci našli v USA a Velké Británii, kde už podobným způsobem pivo vaří. „Když se v Americe připravují rauty nebo chlebíčky do letadel, používá se jenom vnitřní část toustů. Patky nikdo nechce, a proto je z ekonomických důvodů dávají do piva. Tousty jsou ale trochu jiná surovina a vzniká pivo, které je odlišné od toho klasicky českého,“ říká Geršl. Vědci si proto dali za cíl připravit recepturu klasického českého ležáku, který by se dal uvařit z různých typů chleba.
V rámci projektu vznikly dvě skupiny. Jedna vaří pivo čistě z nespotřebovaného pečiva, druhá používá chleba vlastnoručně upečený. Díky obsahu obilnin je možné pečivem nahradit část sladu. „Když připravujeme nové receptury a použijeme nějaké anonymní pečivo z tržní sítě, musíme udělat jeho rozbor. Zjišťujeme, kolik obsahuje tuků nebo soli. Proto jsme se rozhodli jít i tou cestou, že si pečivo připravíme sami a následně zkoumáme, jaký vliv mají různé chleby na finální pivo,“ vysvětluje Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin AF. Vědci mění obsahy tuků v pečivu, pečou chleba kváskový nebo s použitím kvasnic.
Uvařit pivo s náhradou části sladu přitom podle Gregora není o moc náročnější než uvařit pivo klasické. „Složité to není. Ale pokud bychom měli jít po tom výtěžku, sledovat použité enzymy, časy a teploty, pak to o něco složitější je. Jako když máte v kuchařce víc kroků, které musíte dodržet, aby výsledek dopadl dobře,“ říká. Za poslední dva roky připravili vědci třicet receptur českého ležáku, z toho dvě plánují do konce roku přihlásit jako užitný vzor. Ten by potom mohli využít velké i malé pivovary nebo samotní domovarníci. „Pokud by měl člověk doma dostatek surovin, mohl by si klidně ze zbytků pečiva ve spíži uvařit vlastní pivo,“ doplňuje Gregor.
Piva z jednotlivých várek hodnotí vědci při senzorických testech. „Měli jsme tady komisi a někteří členové ani nepoznali, že je slad z části nahrazený,“ říká Geršl. Poznat to většinou není ve chvíli, kdy se nahradí maximálně třetina sladu. Některé kombinace jsou ale výraznější, a vědci proto plánují vyzkoušet i jiné druhy piv. Uvařit chtějí silného portera nebo ALE, tedy svrchně kvašené pivo. „Pil jsem asi všechny várky, které jsme doteď připravili, a všechna piva byla dobrá. Samozřejmě u pití tady těch alternativních nápojů musí být lidé otevření novým věcem, jinak vůbec nemá smysl je dělat. Když dám do piva půlku chleba, vždycky to bude chutnat odlišně. Zase tak vzdálené klasickým pivům to ale není,“ říká Gregor. V případě užitných vzorů jsou vědci konzervativnější. Přihlášené receptury budou podobné klasickým českým ležákům s velmi podstatnou sladovou chutí, budou více chmelené a hořké.
„Pro nás je podstatné ukázat, že tady nejsou jenom odpady, kterých se potřebujeme zbavit, ale jsou i odpady, které můžeme znovu dobře využít. Jedním z našich cílů je, aby se receptury rozšiřovaly dál, ven z univerzity. My tady na fakultě pivo ve velkém produkovat nemůžeme, ale rádi bychom várku uvařili alespoň na nějakou z budoucích univerzitních akcí,“ dodává Milan Geršl. Pivo z pečivového odpadu by tak mohli ochutnat například návštěvníci příští Noci vědců na MENDELU.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF), gersl.milan@gmail.com, tel.: 777 274 373, Ing. Tomáš Gregor, Ph.D. tel.: 776 151 025, tomas.gregor@mendelu.cz; Ústav technologie potravin (AF).
Foto: Dvojice vědců v univerzitním pivovaru. Vlevo Milan Geršl a vedle něj Tomáš Gregor.
Více aktualit
-
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022
-
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022 -
Vlkům ve Slezských Beskydech se narodila vlčata
Smečka pohybující se na česko-polském pomezí přivedla letos na jaře na svět potomky. Reprodukci potvrdily záběry z fotopastí, ale také přímé pozorování vlčat v terénu. Monitoring vlků v oblasti provádí terénní pracovníci Hnutí DUHA Šelmy ve…15. 7. 2022 -
Výročí Mendela si v Brně připomenou vědci z celého světa, mezi nimi tři…
Téměř 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa přijede do Brna na velkou mezinárodní genetickou konferenci Mendel Genetics Conference, která je vyvrcholením oslav dvoustého výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Mezi…13. 7. 2022