„Můžeme potvrdit, že rys se na území CHKO Moravský kras a přilehlých oblastech v současnosti stále vyskytuje a je v dobré kondici. Za poměrně krátký čas si vytýčil vlastní teritorium, ve kterém úspěšně loví. Od podzimu se podařilo zdokumentovat potravní a značkovací aktivitu jedince a taky najít kvalitní genetický materiál pro DNA analýzu. Ta předběžně potvrdila, že se jedná o samce, který s největší pravděpodobností pochází z Moravskoslezských Beskyd.“ řekl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa, LDF, MENDELU.
Ve čtvrtek po 19 hodině se podařilo zvíře odchytit a nasadit sledovací zařízení, které pomůže lépe zdokumentovat a doplnit poznatky o aktivitě šelmy. Vědci ho pojmenovali „Kryštof“ podle dne kdy ho poprvé zachytili fotopastí.
„Rys dostal telemetrický obojek, kterým můžeme hlídat jeho časoprostorovou aktivitu. Získaná data doplní poznatky o tom, jak dokáže šelma fungovat v kulturní krajině s intenzívní lidskou činností, nakolik jsou rysy vázaní především na klidnější rozlehlé lesní komplexy“ doplnil zoolog.
„Rys Kryštof byl při odchytu v dobré zdravotní kondici, váží 20 kg a jeho věk odhadujeme na 2-3 roky. Uspání, nasazení sledovacího obojku i následné probuzení zvládl bez komplikací a krátce po půlnoci z místa odchytu sám odešel, popsala stav rysa vedoucí odchytového týmu, zooložka Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, který odchyt chráněného rysa zaštítil.
Pohyb rysa monitoruje i Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny. Na území které spravuje, se právě podařilo šelmu úspěšně odchytit.
„Výskyt rysa na území spravovaném Školním lesním podnikem Masarykův les jen dokazuje, že podnik tak plní své poslání. A kromě výzkumu a výuky lesníci pečují i o ochranu přírody. Hospodaření v lesích způsoby blízkými přírodě tak nese své ovoce,“ doplnil ředitel Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Vladimír Dolejský.
Poznatky odborníků z LDF MENDELU budou přínosné i pro CHKO Moravský kras, kde se rys objevil po několika desetiletích.
„Sledování časoprostorové aktivity rysa nám umožní lépe ho chránit, protože budeme vědět, kudy se pohybuje. Budeme tak moci přijmout opatření na snížení rizik, například jeho usmrcení dopravou,“ uvedl Antonín Krása, zoolog z CHKO Moravský kras.
Na monitoringu rysa se od počátku jeho výskytu podílí i Hnutí DUHA Olomouc. Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany velkých šelem, řekl: „Detailní sledování pohybu rysa mimo jeho tradiční oblasti výskytu, jako jsou Beskydy a Pošumaví, nám odhalí, jak se rys adaptuje na život v kulturní krajině a jaké například využívá migrační koridory. Z lepší ochrany těchto koridorů pak budou profitovat i další rysi nebo jiní velcí savci, kteří na jižní Moravě budou hledat průchodnou trasu a nové místo k životu.“