Nástrojem pro hodnocení cestovního ruchu na jednotlivých místech je interpretační model SPOT-IT, který funguje na bázi geografických informačních systémů. „Zahrnuje databázi map a informací z různých koutů světa, vyhodnotí, co je pro konkrétní území nejvhodnější, pokud jej chceme využít k rozvoji kulturního cestovního ruchu,“ vysvětlila Milada Šťastná z Ústavu aplikované a krajinné ekologie Agronomické fakulty MENDELU. Program byl vytvořen a testován na datech z případové studie v Izraeli a uzpůsoben specifikům partnerských států.
Cílem je přispět k udržitelnému rozvoji kulturního cestovního ruchu, který zohledňuje zájmy více stran, tedy například i periferních oblastí. „Umožní navrhnout strategie pro zakládání, propagaci a marketing nových i stávajících atraktivit na základě osvědčených postupů z míst v odlišných regionech s podobnými podmínkami,“ vysvětlila Šťastná. Je určen primárně pro starosty obcí, zástupce státní správy nebo pracovníky destinačních managementů, tedy pro uživatele v rozhodovacích pozicích, kteří se problematikou zabývají. „V neposlední řadě umožní také odhalit potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu, tedy prezentovat nejen lokality, které již získaly atraktivitu v rámci kulturního turistického ruchu, ale i ty, které ještě nebyly objeveny,“ upřesnila Šťastná.
Vědecký tým se proto zaměřil i na možnosti využití potenciálu venkovských oblastí. „SPOT-IT pomůže navrhnout, jak zatraktivnit konkrétní území tak, aby to bylo udržitelné, přestože se do těchto míst prioritně za kulturou necestuje. Mojí vlastní motivací bylo poukázat na krajinu jako kulturní dědictví, většina obyvatel ji tak totiž nevnímá, i přesto, že je vždy spojena s nějakým příběhem a má svou historii,“ zdůraznila Šťastná.
Do projektu zaměřeného na turismus zasáhla i omezení související s pandemií COVID-19. Vědci proto využili jedinečnou možnost sledovat vývoj a postupnou obnovu cestovního ruchu v průběhu i po odeznění pandemie. „Jednoznačně se potvrdilo, že lidé znovu objevili krásy a výhody lokálních míst, navštěvovali zejména venkovské oblasti a přírodní památky, a i po uvolnění opatření proti COVIDu je tato forma cestovního ruchu stále atraktivní a hojně využívaná,“ vyzdvihla vědkyně.
Jednotná definice kulturního cestovního ruchu sice neexistuje, ale hlavní roli v ní pro turisty hraje kulturní aspekt. „Kulturní cestovní ruch je chápán jako přesun obyvatel na místa, která mají kulturní přesah. Může jít o klasické návštěvy muzeí a zámků, ale i návštěvy míst, kde probíhají kulturní akce, nebo místa spojená s nějakým příběhem, třeba televizním seriálem, filmem či historií,“ nastínila Šťastná. Mezi kulturní cestovní ruch tak patří i návštěvy folklorních festivalů nebo ochutnávek vína.
Nový nástroj bude v oblasti cestovního ruchu dále sloužit k jeho podpoře a výzkumu za využití pokročilých technologií, jako je geoprostorová umělá inteligence a strojové učení. „Je pilotován a vylepšován tak, aby jej bylo možné šířit. Umožní, aby na lokalitách se zájmem o rozvoj kulturního cestovního ruchu byly systematicky identifikovány mezery a bariéry, a byl zhodnocen rozvojový potenciál daného kulturního dědictví,“ doplnila vědkyně.
Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, +420 606 580 412, stastna@mendelu.cz, Ústav aplikované a krajinné ekologie, Agronomická fakulta MENDELU