Panslavismus, tedy slovanská vzájemnost, je myšlenkou z poloviny 19. století spojenou s osvícenstvím a národním obrozením. Z posledních let je ale patrné, že tento pojem není zcela mrtev, naopak přežil všechny politické otřesy, s nimiž se Evropa od té doby potýkala, a nyní nabývá v různých formách na síle. Na to, jak proniká východní populismus a nacionalismus z Ruska a potažmo ze Srbska i do Česka a na Slovensko se budou snažit najít odpověď vědci pod vedením Marka Čejka z Ústavu teritoriálních studií FRRMS.
„Jsme si vědomi toho, že přítomnost panslovanské nacionalistické propagandy se v České republice stále zvyšuje a my se budeme podílet na identifikaci jejích projevů, vlivu a také na její kategorizaci prostřednictvím vizuální a textové analýzy. To jsou poměrně nové oblasti současného výzkumu aspektů politických ideologií, dezinformací a jim příbuzných jevů,“ uvedl Čejka.
Podle vědců se v Evropě hlavně v průběhu posledního desetiletí začala znovuobnovovat atmosféra, která začala v některých aspektech připomínat studenou válku. „Rusko a někteří jeho spojenci, což je hlavně stárnoucí generace části politiků z post-socialistických zemí, začali zintenzivňovat kritiku EU i dalších forem západní integrace. K tomu z jistého pohledu paradoxně napomohl i nástup prezidenta Donalda Trumpa v USA, jehož postoje vůči těmto tendencím se jeví jako až hloupé,“ uvedl Čejka. Tato „studenoválečná“ linie podle něj zatím nerozděluje Evropu na Východ a Západ, jako tomu bylo dříve, ale spíše polarizuje středo a východo-evropské společnosti zevnitř.
Východoevropské země, ale nezřídka i nejvyspělejší západní mocnosti typu USA a Británie, si za současný politický marasmus mohou podle Čejky do velké míry samy. „Ruský prezident Vladimír Putin, který obratně využívá svého kultu osobnosti i nacionalistických a panslavistických prvků, by tak prohloupil, kdyby v éře populistických autoritářů, mezi kterými hraje jednu z hlavních rolí, svou pozici nevyužil,“ uvedl Čejka, podle kterého je sice mezi politiky typu Trumpa, Putina, Orbána, Erdoğana, Zemana a dalších sice mnoho rozdílů, ale zároveň jsou si v mnohém tito muži podobní a vlastně si i často mezi sebou rozumí, nebo se alespoň respektují.
V zápase populistů hrají symboly a rétorika velmi důležitou roli. „Spolu s kolegy jsme se proto rozhodli tuto specifickou problematiku prozkoumat, a na dnešní vliv panslavismu nahlédnout i jiným pohledem, než je běžné. Zaměřili jsme se totiž hlavně na podobu vizuálních a jazykových vyjádření slovanské propagandy u nás a na Slovensku,“ dodal Čejka, podle kterého je ruská nacionalistická propaganda v ČR velmi aktivní. Čejka jmenuje plejádu různých webů, diskusních fór a skupin na sociálních sítích. „Ruské dezinformace by zdaleka neměly tak jednoduchou pozici, pokud by ony Aeronety, Svobodné vysílače a další dezinformační zdroje neprodukovali, nepřekládali, a hlavně ve velkém nečetli sami Češi. Klíčová je také role politiků včetně těch vrcholných, jako je náš prezident. Pokud zaznívají jednostranné sympatie a dezinformace přímo z nejvyšších míst, ovlivní to obrovské množství lidí,“ dodal vědec.
Kontakt pro bližší informace: doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D., Ústav teritoriálních studií (FRRMS) MENDELU, marek.cejka@mendelu.cz
Popisky k fotkám:
Obrázek 1 v záhlaví článku – Čeští nacionalisté při pochodu Brnem v roce 2015 – Vlajka v popředí je symbol „Novoruska“ – mezinárodně neuznaného separatistického útvaru vzniklého pod patronátem Ruska v roce 2014 na východní Ukrajině (foto: Marek Čejka)
Obrázek 2 – Tweet prezidentova mluvčí Jiřího Ovčáčka, kde obhajuje nošení svatojiřské stužky – symbolu ruského a sovětské armády a též ruského expanzionismu – českým prezidentem (zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka)
Obrázek 3 – Příspěvek z instagramového profilu Jaroslava Foldyny, kde má na sobě tento politik celou plejádu symbolů ruského a srbského nacionalismu (zdroj: Instagram Jaroslava Foldyny)
Více aktualit
-
Vědecký tým z Provozně ekonomické fakulty bude ve spolupráci s půdoznalci posuzovat možnosti dočasného využití brownfieldů, nevyužívaných nemovitostí a areálů, zejména ve městě Brně před tím, než dané lokality budou finálně revitalizovány. Ve…3. 10. 2023
-
Vědci odebírali vzorky naplaveného dřeva na severu Norska, teď budou zjišťovat…
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023 -
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023