Panslavismus, tedy slovanská vzájemnost, je myšlenkou z poloviny 19. století spojenou s osvícenstvím a národním obrozením. Z posledních let je ale patrné, že tento pojem není zcela mrtev, naopak přežil všechny politické otřesy, s nimiž se Evropa od té doby potýkala, a nyní nabývá v různých formách na síle. Na to, jak proniká východní populismus a nacionalismus z Ruska a potažmo ze Srbska i do Česka a na Slovensko se budou snažit najít odpověď vědci pod vedením Marka Čejka z Ústavu teritoriálních studií FRRMS.
„Jsme si vědomi toho, že přítomnost panslovanské nacionalistické propagandy se v České republice stále zvyšuje a my se budeme podílet na identifikaci jejích projevů, vlivu a také na její kategorizaci prostřednictvím vizuální a textové analýzy. To jsou poměrně nové oblasti současného výzkumu aspektů politických ideologií, dezinformací a jim příbuzných jevů,“ uvedl Čejka.
Podle vědců se v Evropě hlavně v průběhu posledního desetiletí začala znovuobnovovat atmosféra, která začala v některých aspektech připomínat studenou válku. „Rusko a někteří jeho spojenci, což je hlavně stárnoucí generace části politiků z post-socialistických zemí, začali zintenzivňovat kritiku EU i dalších forem západní integrace. K tomu z jistého pohledu paradoxně napomohl i nástup prezidenta Donalda Trumpa v USA, jehož postoje vůči těmto tendencím se jeví jako až hloupé,“ uvedl Čejka. Tato „studenoválečná“ linie podle něj zatím nerozděluje Evropu na Východ a Západ, jako tomu bylo dříve, ale spíše polarizuje středo a východo-evropské společnosti zevnitř.
Východoevropské země, ale nezřídka i nejvyspělejší západní mocnosti typu USA a Británie, si za současný politický marasmus mohou podle Čejky do velké míry samy. „Ruský prezident Vladimír Putin, který obratně využívá svého kultu osobnosti i nacionalistických a panslavistických prvků, by tak prohloupil, kdyby v éře populistických autoritářů, mezi kterými hraje jednu z hlavních rolí, svou pozici nevyužil,“ uvedl Čejka, podle kterého je sice mezi politiky typu Trumpa, Putina, Orbána, Erdoğana, Zemana a dalších sice mnoho rozdílů, ale zároveň jsou si v mnohém tito muži podobní a vlastně si i často mezi sebou rozumí, nebo se alespoň respektují.
V zápase populistů hrají symboly a rétorika velmi důležitou roli. „Spolu s kolegy jsme se proto rozhodli tuto specifickou problematiku prozkoumat, a na dnešní vliv panslavismu nahlédnout i jiným pohledem, než je běžné. Zaměřili jsme se totiž hlavně na podobu vizuálních a jazykových vyjádření slovanské propagandy u nás a na Slovensku,“ dodal Čejka, podle kterého je ruská nacionalistická propaganda v ČR velmi aktivní. Čejka jmenuje plejádu různých webů, diskusních fór a skupin na sociálních sítích. „Ruské dezinformace by zdaleka neměly tak jednoduchou pozici, pokud by ony Aeronety, Svobodné vysílače a další dezinformační zdroje neprodukovali, nepřekládali, a hlavně ve velkém nečetli sami Češi. Klíčová je také role politiků včetně těch vrcholných, jako je náš prezident. Pokud zaznívají jednostranné sympatie a dezinformace přímo z nejvyšších míst, ovlivní to obrovské množství lidí,“ dodal vědec.
Kontakt pro bližší informace: doc. JUDr. PhDr. Marek Čejka, Ph.D., Ústav teritoriálních studií (FRRMS) MENDELU, marek.cejka@mendelu.cz
Popisky k fotkám:
Obrázek 1 v záhlaví článku – Čeští nacionalisté při pochodu Brnem v roce 2015 – Vlajka v popředí je symbol „Novoruska“ – mezinárodně neuznaného separatistického útvaru vzniklého pod patronátem Ruska v roce 2014 na východní Ukrajině (foto: Marek Čejka)
Obrázek 2 – Tweet prezidentova mluvčí Jiřího Ovčáčka, kde obhajuje nošení svatojiřské stužky – symbolu ruského a sovětské armády a též ruského expanzionismu – českým prezidentem (zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka)
Obrázek 3 – Příspěvek z instagramového profilu Jaroslava Foldyny, kde má na sobě tento politik celou plejádu symbolů ruského a srbského nacionalismu (zdroj: Instagram Jaroslava Foldyny)
Více aktualit
-
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022
-
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022