Plastový odpad se do jeskyní dostává především splachem z povrchu. Povrchová voda přitékající na krasovou krajinu se velmi rychle dostává do podzemí. Vždy se jedná o rychlý průtok propastmi, které jsou v tomto případě nazývány ponory nebo propadáními. „Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí. V krasu se tedy nejedená o klasické zasakování – infiltraci, které známe z jiných typů krajin, při které je v půdě voda filtrována a čištěna,“ uvedl Geršl.
Vnos odpadu do krasového podzemí v podobě splachů z povrchu není ničím novým. Geršl, který je aktivním speleologem, tento jev pozoruje od 90. let. Dříve byl ale nález sáčku od mléka omotaný kolem krápníku jednoznačně výjimkou a raritou. „Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit. Doteď jsme se my i kolegové z jiných výzkumných organizací soustředili především na analytické hodnocení kontaminantů způsobované například zemědělskou činností nebo osídlením,“ uvedl Geršl.
Podle něj jsou už nyní získané poznatky zcela unikátní a podobné šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. V některých případech musí odborníci až na dno jeskyně slanit za pomoci speleologické lanové techniky. Spolupracují proto s Českou speleologickou společností.
Krápníková výzdoba ve většině jeskyní vytváří dech beroucí pohledy v očích speleologů i ostatních návštěvníků. Společně se sedimenty a vším, co se v jeskyni nachází, je řazena mezi jeskynní výplně, tzv. speleotémy. Význam speleotém je však pro moderní vědu hlubší. „Jedny z nejlepších záznamů toho, co se dělo během několika posledních dob ledových, ale i v nedávné minulosti nalézáme právě v přírůstkových zónách krápníků i v usazených sedimentech, které jsou do jeskyně přinášeny z povrchu. Pomocí geochemických analýz tak můžeme získat informace o panujících prehistorických teplotách atmosféry, složení atmosférických srážek nebo pomocí analýz pylových zrn uložených v krápnících i o složení rostlinných společenstev v daném krasovém území. Jedná se o záznamy, jejichž informaci lze lze promítnout i do prostředí na povrchu. Geochemický záznam je o to cennější, že na povrchu často již dlouhá tisíciletí není obdobný záznam dostupný,“ uvedl Geršl.
Materiál uložený v jeskyni je ochráněn před vlivy okolí, před erozí, takže je zde vlastně konzervován a zpětně vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisící lety. „Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny,“ dodal Geršl.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF), gersl.milan@gmail.com, tel.: 777 274 373
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022