Plastový odpad se do jeskyní dostává především splachem z povrchu. Povrchová voda přitékající na krasovou krajinu se velmi rychle dostává do podzemí. Vždy se jedná o rychlý průtok propastmi, které jsou v tomto případě nazývány ponory nebo propadáními. „Tato voda s sebou přirozeně unáší půdu a sedimenty i organický materiál, jako je lesní hrabanka, větve a v některých případech i rozměrnější kusy různých materiálů. Pokud se na povrchu vyskytuje jakékoliv znečištění, tak ho voda strhne do podzemí, kde se odpad hromadí. V krasu se tedy nejedená o klasické zasakování – infiltraci, které známe z jiných typů krajin, při které je v půdě voda filtrována a čištěna,“ uvedl Geršl.
Vnos odpadu do krasového podzemí v podobě splachů z povrchu není ničím novým. Geršl, který je aktivním speleologem, tento jev pozoruje od 90. let. Dříve byl ale nález sáčku od mléka omotaný kolem krápníku jednoznačně výjimkou a raritou. „Exkurze se takovému nálezu zpravidla usmály. Před několika lety jsem si ale uvědomil, že tato výjimka se změnila na standard. Zatím nikoho nenapadlo tyto nálezy zdokumentovat a zhodnotit. Doteď jsme se my i kolegové z jiných výzkumných organizací soustředili především na analytické hodnocení kontaminantů způsobované například zemědělskou činností nebo osídlením,“ uvedl Geršl.
Podle něj jsou už nyní získané poznatky zcela unikátní a podobné šetření nemá v českých poměrech ani v zahraničí obdoby. V některých případech musí odborníci až na dno jeskyně slanit za pomoci speleologické lanové techniky. Spolupracují proto s Českou speleologickou společností.
Krápníková výzdoba ve většině jeskyní vytváří dech beroucí pohledy v očích speleologů i ostatních návštěvníků. Společně se sedimenty a vším, co se v jeskyni nachází, je řazena mezi jeskynní výplně, tzv. speleotémy. Význam speleotém je však pro moderní vědu hlubší. „Jedny z nejlepších záznamů toho, co se dělo během několika posledních dob ledových, ale i v nedávné minulosti nalézáme právě v přírůstkových zónách krápníků i v usazených sedimentech, které jsou do jeskyně přinášeny z povrchu. Pomocí geochemických analýz tak můžeme získat informace o panujících prehistorických teplotách atmosféry, složení atmosférických srážek nebo pomocí analýz pylových zrn uložených v krápnících i o složení rostlinných společenstev v daném krasovém území. Jedná se o záznamy, jejichž informaci lze lze promítnout i do prostředí na povrchu. Geochemický záznam je o to cennější, že na povrchu často již dlouhá tisíciletí není obdobný záznam dostupný,“ uvedl Geršl.
Materiál uložený v jeskyni je ochráněn před vlivy okolí, před erozí, takže je zde vlastně konzervován a zpětně vydává svědectví o děních na povrchu často i před tisící lety. „Dokumentace znečištění v jeskyních pak ukazuje na historické i současné zatížení krajiny,“ dodal Geršl.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky (AF), gersl.milan@gmail.com, tel.: 777 274 373
Více aktualit
-
V Bruselu dnes v souvislosti se zahájením českého předsednictví Evropské unie začala výstava připomínající zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Od narození jedno z nejslavnějších vědců historie brzy uplyne přesně 200 let. Výstava, kterou…4. 7. 2022
-
Lednický zámek v letních měsících rozzáří květiny
Lednický zámek v letních měsících ještě více rozzáří květiny. Netradiční výstava se bude věnovat historickému vývoji uplatňování rostlin v nejbližším okolí člověka. Jednotlivá zákoutí nás provedou historií aranžování květin i pěstováním rostlin v…30. 6. 2022 -
Vědci navrhnou jihočeským rybníkům budoucnost
Vědci navrhnou strategii, jak obhospodařovat jihočeskou rybniční soustavu, aby rozvíjela staletou rybářskou tradici, a přitom vycházela vstříc požadavkům společnosti 21. století. V době klimatické změny se mění nároky na krajinu i péči o vodu.…28. 6. 2022 -
Vědci chtějí vdechnout starým trámům nový život
Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně budou hledat využití pro staré trámy ze zbořených budov. V rámci cirkulární ekonomiky chtějí odpadové dřevo recyklovat, udělat z něj třísky a ty pak využít pro výrobu OSB desek, jejichž využití roste v…24. 6. 2022 -
Vědci chtějí zadržet vodu v lese, aby neodtékala
Vědci se budou zabývat zadržováním vody v okolí lesních cest. Voda tam byla dosud povětšinou sváděna tak, aby cesty nenarušovala a z lesa rychle odtekla. V době klimatické změny a zvyšování teplot bude ale nutné tento postup změnit a lépe s vodou…21. 6. 2022 -
Rektor Mareš byl dnes slavnostně inaugurován
Nový rektor Jan Mareš (60), který byl dnes slavnostně uveden do své funkce, vnímá Mendelovu univerzitu v Brně jako tradiční, ale zároveň i jako moderní pracoviště, které svým zaměřením a rozsahem aktivit řeší nejen základní potřeby existence člověka…16. 6. 2022 -
MENDELU spouští nový web, je zaměřený na uchazeče
Mendelova univerzitě v Brně spouští po téměř dekádě nový web. Ten zůstává základním komunikačním prostředkem školy směrem k veřejnosti. Reaguje na potřeby současnosti, propojení se sociálními sítěmi, telefony nebo tablety. Zaměřený je zejména na…15. 6. 2022 -
Tiskové prohlášení k rozhodnutí NAÚ
Správní řízení o odnětí institucionální akreditace se týkalo pouze možnosti akreditovat nové studijní programy v rámci doktorského stupně studia na Provozně ekonomické fakultě.14. 6. 2022 -
Kvalita vody v rybnících se zhoršuje, paradoxně i díky čistírnám odpadních vod
Kvalita vody v českých rybnících se zhoršuje. Příčinou je zejména sucho a klimatická změna. Srážkové úhrny jsou stejné jako v minulosti, ale výpar mnohem vyšší. Velkým problémem se v posledních letech stává i budování čistíren odpadních vod u…14. 6. 2022 -
Rektor Mareš bude slavnostně inaugurován
Nový rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš (60) bude ve čtvrtek 16. června inaugurován do své funkce. Slavnost se za účasti řady vzácných hostí uskuteční v univerzitní Aule od 14:00 hodin. Akademický senát zvolil Mareše v pořadí 34. rektorem…10. 6. 2022