Přítomnost migrantů byla v minulosti v České republice spíše tolerována než vítána a migrační politika státu byla založená na jednoduchém předpokladu, že migranti odejdou poté, co poptávka po jejich pracovní síle skončí. „Stát tak jejich usazení v České republice a další integraci prakticky nepodporoval,“ uvedl Stojanov.

Současná situace náhle změnila dosavadní praxi české azylové a migrační politiky, která byla vysoce restriktivní vůči imigrantům z Blízkého Východu přicházejících ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, tj. také válkou postižených zemí. „Ukrajinské ženy a děti dokázaly prolomit hráz neochoty udělování azylu a pracovních povolení ze strany státu. Možná ještě důležitějším dopadem je fakt, že imigranti pro Čechy už nebudou jen pracovníci na stavbách, ale také lidé se svými strastmi, emocemi a sny žít normální život jako my. Je dobře, že je u nás vítáme a jsme ochotni jim pomoci či dokonce se rozdělit o naše domovy,“ uvedl vědec.

Podle posledních informací se před válkou na Ukrajině do ČR uchýlilo asi 100 tisíc uprchlíků. Celkový počet Ukrajinců utíkajících před boji podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dosáhl už 1,5 milionu. „Jedná se tak o největší jednolitý migrační proud od těch, co nastaly po ukončení dopadů 2. světové války v Evropě a pravděpodobně nejrychlejší v dějinách tohoto kontinentu,“ uvedl Stojanov.

Podle něj lze očekávat nejen nárůst počtu těchto utečenců až na 3-5 miliónů či více dle eskalace konfliktu, ale také zvyšující se počet tzv. vnitřních uprchlíků na Ukrajině, kterých zpravidla bývá mnohem více. Jedná se o obyvatele, kteří nemají z celé řady důvodů možnost svou zemi opustit a uvíznou někde „v meziprostoru“, tzn. někde na cestě mezi svým domovem a bezpečným zahraničím. „Domnívám se, že i na tyto vnitřní migranty by se měla soustředit humanitární pomoc ve snaze nabídnout jim alespoň základní bezpečí ve formě jídla, pití, základní hygieny, tepla, možnosti kde spát. A případně se snažit je dostat do bezpečí z válkou postižené země,“ říká Stojanov.

Kromě ztráty pocitu bezpečí, jako nejzásadnějšího důvodu pro migraci uprchlíků z válečných oblastí jsou ještě další podstatné okolnosti, jež přispívají k tak mohutnému odchodu obyvatel z Ukrajiny. „Tím jsou dosud existující dopravní infrastruktura směrem na západ a migrační sítě vybudované ještě před válkou. Zatímco infrastrukturu Rusové postupně ničí svými zbraněmi, tak kapacita migračních sítí bude stoupat s přibývajícími počty uprchlíků mimo území Ukrajiny. Lidé tak budou vědět, kam se mohou vystěhovat, budou mít zprávy, jak to tam vypadá a za kým budou moci přijet,“ dodal Stojanov.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Robert Stojanov, Ph.D., robert.stojanov@mendelu.cz, Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita

Foto: Magistrát města Brna