Nález rozmanitého spektra látek, které zemědělci na svých pozemcích neaplikovali, si vědci vysvětlují přenosem z okolní krajiny a následnou akumulací v rozsáhlejších potravních sítích. „Při porovnání různých typů pesticidů jsme zjistili, že koncentrace insekticidů určených k potlačení hmyzích škůdců a fungicidů používaných proti houbovým patogenům obecně stoupají s trofickou úrovní. Tento trend naznačuje, že tyto látky se hromadí napříč potravními řetězci, což je projev bioakumulace,“ popsal možný pohyb zdraví škodlivých látek v potravních řetězcích Radek Michalko.
Za alarmující vědci považují nalezení pesticidních látek, které nebyly nikdy schváleny pro využití v zemědělství a lesnictví nebo jsou již několik let v Evropské unii zařazeny mezi zakázané látky. „Výskyt těchto látek lze vysvětlit jejich schopností dlouho přetrvávat v životním prostředí, ale vyloučit nemůžeme ani možnou nelegální aplikaci a používání falšovaných agrochemikálií. Tady se ale dostáváme do roviny spekulací,“ nastínil Ondřej Košulič.
Odborníci poukázali například na zjištěný a výrazně nebezpečný karbofuran a jeho metabolity, které jsou silně jedovaté i pro obratlovce a které byly pravidelně zjišťovány u hlodavců a pavouků na většině pěstovaných trvalých a jednoletých plodinách během dvou po sobě jdoucích roků, kdy sběr vzorků probíhal.
„V České republice dochází každý rok k úmrtím dravých ptáků způsobených karbofurany, ta jsou často způsobená přímým pozřením těchto látek prostřednictvím otrávených návnad,“ připomněl Košulič.
Vědci detekovali také rezidua silně toxického insekticidu methoxychloru, který je v Evropě zakázán od roku 2002. „Tato látka je známá svou bioakumulací a perzistencí v ekosystémech s výrazně negativními účinky na necílové organismy, jako je užitečný hmyz a různé skupiny obratlovců. Ve velmi vysoké míře byla také detekována fungicidní látka pyrametostrobin, která nikdy nebyla registrována pro evropský trh s přípravky na ochranu rostlin. Toto zjištění také naznačuje, že tyto látky jsou možná nelegálně dováženy a prodávány ze zemí, kde jsou běžně používány jako strobilurinový fungicid k boji proti houbovým chorobám,“ ukončil výčet nebezpečných zjištěných látek Michalko.
„Domníváme se, že je nezbytné zaměřit se na celkové snižování rizikových látek, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí a necílové druhy svou perzistencí, transportem a bioakumulací v potravních sítích v zemědělsko-lesní krajině České republiky s ohledem na trvale udržitelné hospodaření a zdraví člověka,“ shrnul téma Košulič.
Dvouletá studie vznikla v rámci společného projektu s Výzkumným ústavem organických syntéz. „Vliv přípravků na ochranu rostlin na necílové druhy živočichů a regulace používání rizikových přípravků v zemědělství“ a byla finančně podpořena Technologickou agenturou České republiky (program BETA2). Na projekt nyní navazuje výzkumná spolupráce s Jakubem Hofmanem z výzkumného centra RECETOX na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Výsledky studie publikoval prestižní odborný časopis Agronomy for Sustainable Development.
Kontakty pro bližší informace: Mgr. Radek Michalko, Ph.D., Ústav ekologie lesa LDF MENDELU, +420 545 134 038, radek.michalko@mendelu.cz; Ing. Ondřej Košulič, Ph.D. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 728 076 516, ondrej.kosulic@mendelu.cz
Na fotografii jedna z monitorovaných ploch ovocného sadu na jižní Moravě. Pro odchycení pavouků pohybujících se po zemi byla použita metoda zemních pastí. Na řádku s výsadbou stromů je patrná letní aplikace herbicidu.