„Zdejší minerální voda, místně nazývaná kyselka je specifický druh podzemní vody. Podstatné je, že její hladina se nachází o 60-100 cm výše, než je hladina v řece Bečvě. Přímé nebezpečí tedy zdejším kyselkám nehrozí. Výše se nachází nejen hladina kyselek ve vrtech, které lázně využívají pro léčebné účely, ale i v Hranické propasti a okolních jeskyních,“ uvedl Milan Geršl z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, podle kterého kontaminace podzemního systému včetně minerálních vod v tomto případě nehrozí. Výše než samotná Bečva je v zasažené oblasti i hladina podzemních vod, která vyvěrá v nejnižších místech krajiny a teče do Bečvy.
Podle Geršla, který se jeskynním systémem v oblasti dlouhodobě zabývá, ale nejsou známá všechna místa, kde může docházet k zasakování vod do podzemí, ze kterých se následně kyselka vytváří. „Některé ze zdrojových lokalit se pravděpodobně nacházejí i v řečišti řeky Bečvy. Podstatné, je že známe stáří zdejší kyselky i její složení. Z toho víme, že po zasáknutí bude povrchová voda v podzemí pobývat nejméně 30 až 50 let a bude ředěna a míchána dalšími vodami. Organické látky se v tomto prostředí rozkládají a postupně dochází k jejich degradaci. Pokud se tyto nepříjemné události nebudou opakovat příliš často, tak ke změně kvality nedojde,“ uvedl vědec.
Podle něj chemické látky sorbují do říčních sedimentů. Tento proces je rychlejší, pokud řeka teče pomaleji, vliv má i množství organické hmoty v sedimentu. Sedimenty slouží jako substrát pro vodní rostliny, ty jsou pak potravou dalších živočichů a přímo v sedimentech nebo na nich celá řada živočichů žije. „Proto bude důležitý také dlouhodobý monitoring dalších složek ekostému. To vše záleží na prokysličení vody, teplotě, proslunění, jejím pH, množství organické hmoty, přítomnosti jiných sloučenin a dalších parametrech,“ dodal Geršl, podle kterého ale všechny reakce na kyanidy a jejich sloučeniny nelze do detailu předvídat.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Milan Geršl, Ph.D., Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky, Agronomická fakulta, Mendelova univerzita, gersl.milan@gmail.com, tel.: 777 274 373
Foto: Instalace monitorovacích sond ve Zbrašovských aragonitových jeskyních