První místo obsadil Jakub Procházka z Provozně ekonomické fakulty se svým týmem, kteří navrhli projekt SUNIO. Jejich cílem bylo smysluplně a efektivně využívat obnovitelné zdroje a komunitní energetiku. „V praxi to funguje tak, že systém nejprve sbírá data – sledujeme teplotu a vlhkost v místnostech nebo spotřebu jednotlivých zařízení a budov. Tyto informace pak převádíme do velmi srozumitelných přehledů vizualizovaných v aplikaci, díky kterým město okamžitě vidí, kde se energií zbytečně plýtvá,“ přiblížil Procházka. Platforma navíc dokáže sama aktivně řídit budovy. Systém hlídá teplotu v každé místnosti, pozná, když někdo otevře okno, kdy je nutné zapnout topení nebo spustit bojler. SUNIO také průběžně počítá návratnost investic do obnovitelných zdrojů a sdílení energie. Provozovatel tak v čase jasně vidí, jak se mu vynaložené prostředky vracejí.
Na druhém místě se umístila Gabriela Vlašicová ze Zahradnické fakulty se svým projektem Solivar Innovation, který se věnuje využití biotechnologií ve výživě včel. V současnosti je projekt zaměřený zejména na jarní podněcování plodování včelstev a reaguje na snižující se vitalitu včel v krajině. „Vlivem chemizace v zemědělství zimní včely často nedokáží rozběhnout novou generaci včel, což vede k nedokonalému opylování ovocných stromů kvetoucích během časného jara. Vyvíjíme tedy těsta, která podporují včelstva z jara tak, aby prosperovala. Naše těsto deklaruje optimální nutriční složení pro včely a testuje funkčnost těst prostřednictvím polních testů,“ popsala Vlašicová, která na projektu spolupracuje s Marianem Hýblem, jednatelem firmy Hack Food. Z výhry zafinancuje analýzu produktů konkurence a část investuje také do várky těst, která bude věnována vybraným včelařům k realizaci polních testů.
Na třetím místě skončili Lukáš Harabiš z Agronomické fakulty a Kateřina Patloková ze Zahradnické fakulty s výrobou rostlinného biostimulantu FISHIT, který vzniká řízenou biologickou přeměnou rybího kalu. „Jedná se o přípravek 100 % přírodního původu, vhodný i pro ekologické zemědělství a použitelný pro všechny druhy rostlin. Jeho účinnost byla ověřena v celé řadě růstových testů na bylinkách, zelenině, okrasných rostlinách i drobném ovoci. Biostimulant primárně podporuje tvorbu a rozvoj kořenového systému, čímž přispívá ke zlepšení příjmu živin a vody. Díky tomu může pozitivně ovlivňovat růst rostlin, zvyšovat výnos a přispívat ke zlepšení kvality pěstovaných plodin,“ uvedla za oba řešitele Patloková. Se svým projektem získali rovněž speciální cenu Sustainability Award a finanční odměnu deset tisíc korun. „Ocenění pro nás představuje především potvrzení, že cesta, kterou jsme se vydali, dává smysl. Snažíme se využít surovinu, která v tuto chvíli představuje odpad, a přeměnit ji na produkt s reálným přínosem pro zemědělství,“ doplnila Patloková. Finance využijí na dokončení finální podoby přípravku, zejména na grafické dopracování etikety.
Speciální ocenění komise udělila také Štěpánu Musilovi z Lesnické a dřevařské fakulty a jeho externí spolupracovnici Melánii Václavíkové. „Náš koncept stojí na myšlence stavebnic, které se skládají podle edukativního videa. Výsledkem ale není pouze pochopení technického principu, vznikne také plně funkční hračka, se kterou si můžete dále hrát. Mnoho technických stavebnic sice dobře vysvětluje jednotlivé mechanismy, ale samotný výrobek po sestavení už často nemá velkou využitelnost. My chceme propojit poutavou výuku s dlouhodobou hodnotou výsledného produktu. Právě spojení kvalitního edukativního obsahu a atraktivní funkční stavebnice považujeme za naši největší inovaci,“ přiblížil Musil. Finance využijí na výrobu prvních obalů, kompletaci stavebnic a náklady spojené s první testovací sérií. Získané prostředky jim tedy pomohou dokončit projekt a uvést první stavebnice LabToys na trh.
Odbornou porotu tvořil za MENDELU prorektor pro tvůrčí činnost Robert Pokluda a vedoucí Referátu transferu technologií Jan Přenosil. Z odborníků z praxe porotu doplnil Libor Hoření, který působí v Jihomoravském inovačním centru jako mentor studentských startupů a David Krobot ze značky přírodní kosmetiky Lobey. „Hodnotím pozitivně nárůst počtu podávaných podnikatelských námětů našich studentů a také fakt, že řada plánů byla ve vysokém stupni rozpracovanosti pro další postup komercionalizace. Ukazuje to, že má význam podporovat podnikavost studentů MENDELU, jako jednu ze složek jejich vyšší konkurenceschopnosti,“ zhodnotil člen odborné komise Robert Pokluda.
Celkem bylo letos do soutěže MENDELU Boost přihlášeno 29 podnikatelských nápadů. Tři vítězné nápady a jeden se speciálním oceněním komise postupují do třetí etapy, která se uskuteční na podzim letošního roku. V rámci etapy bude porota sledovat další posun v projektu. Soutěž MENDELU Boost je realizována za podpory projektu OP JAK Projekt udržitelného a moderního akademického prostředí (PUMA) spolufinancovaného Evropskou unií.
