I přes zájem zemědělců a politiků je přijetí agrolesnictví v současnosti náročné a agrolesníci řeší řadu výzev. „Současnou výzvou jsou v Evropě rámce, které umožní multifunkční využití půdy, lepší ekonomické rozpočty a příklady pro agrolesnictví nebo lepší sdílení znalostí mezi zemědělci a lesníky,“ nastínil ředitel společnosti AbacusAgri Stephen Briggs, farmář z Velké Británie, který je také vedoucím technického rozvoje ve společnosti Innovation for Agriculture. „Výzvou je, aby se agrolesnictví stalo běžným, aby se dalo vydělávat na stromech v krátkodobém horizontu, aby se zvýšilo společenské uznání zemědělců hospodařících agrolesnicky a je třeba označit agrolesnické produkty, aby se dosáhlo lepších cen,“ doplnil svůj pohled Christian Dupraz, ředitel výzkumu ve Francouzském národním institutu pro agronomický a environmentální výzkum a zakládající prezident Mezinárodní unie pro agrolesnictví.
Oba zahraniční speakři se v agrolesnictví pohybují několik dekád. Za tu dobu se přesunulo z okrajového proudu do mainstreamu a v současnosti je využíváno v širším měřítku v řadě zemí. „V agrolesnictví je nyní více vyvážený poměr mezi stromy kolem a uvnitř pozemků. Hustota stromů na pozemcích se postupem času snižuje, nyní je běžných pouze 50 stromů na hektar, zatímco před 30 lety to bylo přibližně 100 až 200 stromů. Kvůli potřebě krátkodobých výnosů jsou do agrolesnictví stále častěji zařazovány ovocné stromy namísto dřevin. A klíčovou hnací silou při zavádění agrolesnictví je nyní ukládání uhlíku, v minulosti tomu tak nebylo,“ vyjmenoval Dupraz, který se začal agrolesnictvím zabývat už na jeho počátcích v roce 1985. Podle obou je agrolesnictví jedním z mnoha řešení změny klimatu, není ale zcela vhodné pro všechny zemědělské podniky. Mezi aktuální trendy patří například agrivoltaiky, tedy kombinace využití fotovoltaik na plochách, kde se současně pěstují plodiny.
Ve Francii i Velké Británii se agrolesnictví v současnosti silně rozvíjí. „Brexit umožnil Spojenému království přizpůsobit a urychlit politiky využívání půdy, a agrolesnictví je nyní zapracováváno do domácích agrárních a lesnických politik, které podporují jeho zakládání,“ popsal Briggs. Ve Francii poskytla letos vláda 110 milionů Euro na rozvoj agrolesnictví. „V Paříži se nejlepším agrolesníkům udělují ocenění na Salon de l’Agriculture. Téměř všechny střední zemědělské školy nyní zahrnují pozemky a kurzy agrolesnictví. Bohužel je ale velké množství agrolesnických systémů stále špatně navrženo, se spoustou stromů, které nepřežijí. Tomu je třeba se vyhnout. Agrolesnictví není pouhé sázení stromů,“ podotkl Dupraz.
I v Česku agrolesnictví nabírá na síle. Agrolesnické plochy má i Mendelova univerzita, a to na obou školních podnicích – Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, tak na Školním zemědělském podniku v Žabčicích. „Naše školní podniky poskytují ideální místo, kde se potkávají vzdělávací aktivity s poloprovozním a aplikovaným výzkumem v podmínkách reálně hospodařícího subjektu v oblasti zemědělské či lesnické činnosti. V Žabčicích to je tzv. silvoorebný systém založený v roce 2019. Dřevinami jsou topol a ořešák, jako zemědělské plodiny se využívá pšenice, mák nebo kukuřice. Na ŠLP je také silvoorebný systém na pastvině, a navíc i koncept jedlého lesa a pastevního lesa. Zde se uplatňují dřeviny odolné vůči suchu, které kromě dřeva poskytují také jedlé plody, případně další užitky v krajině,“ popsal Martin Klimánek z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.
Nedílnou součástí je zapojení ukázek těchto systémů do výuky v řadě studijních programů, ať už jde o exkurze nebo řešení závěrečných prací. „Rádi bychom se tomuto konceptu hospodaření věnovali i nadále, zejména z hlediska výzkumu a vzdělávání, a založili další plochy lišící se v dřevinách i designu ploch – například širší řádky na zemědělských půdách. V lese hodláme zkoušet další druhy dřevin, konkrétně podle vhodnosti dřevin na dané lokalitě zkoušíme vyšlechtěné kaštanovníky odolné vůči tzv. rakovině kůry, dále oskeruše a jiné,“ přiblížil Klimánek.
Evropská agrolesnická konference se koná v Brně od 27. do 31. května 2024, vystupují na ní speakři nejen z Evropy, ale i Ameriky nebo Austrálie. Akci pořádá Český spolek pro agrolesnictví jako pobočka Evropské agrolesnická federace (EURAF) ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, Jihomoravským krajem a Statutárním městem Brnem.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D., martin.klimanek@mendelu.cz, +420 777 101 224, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky LDF MENDELU; doc. Ing. Antonín Martiník, Ph.D., antonin.martinik@mendelu.cz, +420 730 165 622, Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU
Více aktualit
-
Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague…26. 6. 2024
-
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…26. 6. 2024 -
MENDELU podpořila hry handicapované mládeže Emil Open
Mendelova univerzita se podílela na organizaci soutěžního dne sportu Boccia v rámci třináctého ročníku Evropských her handicapované mládeže Emil Open. Ředitelem soutěže byl Radek Procházka, paralympionik a absolvent Provozně ekonomické fakulty…24. 6. 2024 -
Studentskou soutěž MENDELU Boost vyhrál projekt Citymind: AI asistent pro města…
Vítězem prvního ročníku podnikatelské studentské soutěže MENDELU Boost se stal projekt Citymind, který slouží jako AI asistent pro města a obce. Druhé místo získalo hledání skrytých rizik a výhod na pozemcích. O třetí místo se dělí dostupné…19. 6. 2024 -
Přídavek hmyzu může zlepšit výživovou hodnotu masných výrobků
O hmyzu se mluví jako o potenciálním zdroji bílkovin pro budoucnost. Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty se zdá být chov hmyzu také ekologičtější. Vědci z Agronomické fakulty…11. 6. 2024 -
Jak zastavit plýtvání potravinami? Na MENDELU vznikl FOOD WASTE INSTITUT
Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na…5. 6. 2024 -
Studující Mendelovy univerzity v Brně a vrchní sládek pivovaru Starobrno uvaří…
Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a…5. 6. 2024 -
Nový senzor pomůže při senoseči odhalit v porostu mláďata
Školní zemědělský podnik v Žabčicích bude využívat automatizovaný asistenční systém na žacích lištách při sečení pícnin. Senzory pomohou odhalit divokou zvěř v porostech. ŠZP bude v rámci Brněnska teprve druhý podnik, který zařízení využívá. Poprvé…4. 6. 2024 -
Češi a Češky málo obnovují staré věci, rádi utrácejí za nové oblečení a…
Většina Čechů neví, k čemu slouží re-use centra, místa, kam mohou lidé bezplatně odevzdat drobnější a stále funkční předměty z domácnosti, které už nepoužívají. Osobně je navštívilo pouze sedm procent respondentů. Rozbité věci česká populace…29. 5. 2024 -
Národní kolo soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál student gymnázia v…
Třetí ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál Tadeáš Fryčák z Gymnázia Jana Opletala v Litovli. Ve své prezentaci představil software Root Tracker, který sám naprogramoval. Program slouží k plně automatickému…24. 5. 2024