Zahrádkáři na slimáky používají různé chemické prostředky anebo je chytají a sypou na ně sůl. Podle Evy Hrudové z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity jsou vhodnou obranou hlístice, které dokážou parazitovat v tělech slimáků. „Slimáky aktivně vyhledají, namnoží se v nich a postupně je usmrtí,“ uvedla Hrudová.
Hlístice jako řešení fungují zejména proti nejmladším stadiím plzáků a slimáků, zahrádkář tak může zabránit přemnožení škůdců. „V případě hlístic je ale třeba mít na paměti, že jde o živý organismus, který má určité nároky na prostředí a řídit se tak doporučením prodejce,“ uvedla Hrudová. Další variantou jsou podle ní přípravky na bázi fosforečnanu železitého nebo metaldehydu. „Ke zjišťování výskytu lze použít i pasti do nichž se jako návnada dává pivo. Jako mechanická zábrana je registrován gel na bázi chloridu sodného, který se aplikuje kolem rostlin,“ uvedla Hrudová.
Podle ní se objevují i laické metody hubení plzáků a slimáků, např. vysypávání cestiček kuchyňskou solí. To ale podle rostlinolékařky spíš poškodí půdu. „Zahrádkáři na malých plochách plzáky sbírají a hubí různými metodami – často říkají, že je to boj s větrnými mlýny a bohužel s tím nelze nesouhlasit. Pokud jde o ochranu, myslím, že bez registrovaných přípravků se jen těžko obejdeme,“ říká vědkyně, podle které je s větším výskytem slimáků třeba počítat vždy ve vlhkých letech a z tohoto pohledu je letošek ideální. Přispět může i teplá zima, kdy přežije více jedinců. Problém s výskytem plzáka španělského je ale dlouhodobý, a v místech, kde je vlhko, se vyskytuje hojně.
V ČR je několik druhů slimáků, škůdců je z nich ale jen několik: slimáček hladký, slimáček polní, slimáček síťkovaný. Všechny tyto druhy se v českém prostředí vždy vyskytovaly a z pohledu zemědělce je možné je označit za původní. Asi největší škody ale působí plzák španělský. Slimáci žerou všechno, nejvíc jim ale „chutná“ na polích řepka a řepa, na zahrádkách je pak výběr pestřejší např. žerou salát, plody různých druhů zeleniny. Nevynechají ale ani některé okrasné rostliny.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU, hrudova@mendelu.cz
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022