Zahrádkáři na slimáky používají různé chemické prostředky anebo je chytají a sypou na ně sůl. Podle Evy Hrudové z Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Mendelovy univerzity jsou vhodnou obranou hlístice, které dokážou parazitovat v tělech slimáků. „Slimáky aktivně vyhledají, namnoží se v nich a postupně je usmrtí,“ uvedla Hrudová.
Hlístice jako řešení fungují zejména proti nejmladším stadiím plzáků a slimáků, zahrádkář tak může zabránit přemnožení škůdců. „V případě hlístic je ale třeba mít na paměti, že jde o živý organismus, který má určité nároky na prostředí a řídit se tak doporučením prodejce,“ uvedla Hrudová. Další variantou jsou podle ní přípravky na bázi fosforečnanu železitého nebo metaldehydu. „Ke zjišťování výskytu lze použít i pasti do nichž se jako návnada dává pivo. Jako mechanická zábrana je registrován gel na bázi chloridu sodného, který se aplikuje kolem rostlin,“ uvedla Hrudová.
Podle ní se objevují i laické metody hubení plzáků a slimáků, např. vysypávání cestiček kuchyňskou solí. To ale podle rostlinolékařky spíš poškodí půdu. „Zahrádkáři na malých plochách plzáky sbírají a hubí různými metodami – často říkají, že je to boj s větrnými mlýny a bohužel s tím nelze nesouhlasit. Pokud jde o ochranu, myslím, že bez registrovaných přípravků se jen těžko obejdeme,“ říká vědkyně, podle které je s větším výskytem slimáků třeba počítat vždy ve vlhkých letech a z tohoto pohledu je letošek ideální. Přispět může i teplá zima, kdy přežije více jedinců. Problém s výskytem plzáka španělského je ale dlouhodobý, a v místech, kde je vlhko, se vyskytuje hojně.
V ČR je několik druhů slimáků, škůdců je z nich ale jen několik: slimáček hladký, slimáček polní, slimáček síťkovaný. Všechny tyto druhy se v českém prostředí vždy vyskytovaly a z pohledu zemědělce je možné je označit za původní. Asi největší škody ale působí plzák španělský. Slimáci žerou všechno, nejvíc jim ale „chutná“ na polích řepka a řepa, na zahrádkách je pak výběr pestřejší např. žerou salát, plody různých druhů zeleniny. Nevynechají ale ani některé okrasné rostliny.
Kontakt pro bližší informace: doc. Mgr. Ing. Eva Hrudová, Ph.D., Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU, hrudova@mendelu.cz
Více aktualit
-
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022
-
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022 -
Vlkům ve Slezských Beskydech se narodila vlčata
Smečka pohybující se na česko-polském pomezí přivedla letos na jaře na svět potomky. Reprodukci potvrdily záběry z fotopastí, ale také přímé pozorování vlčat v terénu. Monitoring vlků v oblasti provádí terénní pracovníci Hnutí DUHA Šelmy ve…15. 7. 2022 -
Výročí Mendela si v Brně připomenou vědci z celého světa, mezi nimi tři…
Téměř 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa přijede do Brna na velkou mezinárodní genetickou konferenci Mendel Genetics Conference, která je vyvrcholením oslav dvoustého výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Mezi…13. 7. 2022