Pro vítěze Radka Pokorného nebyla prezentace laickou formou nic nového. Dělá ji například pro žáky základních škol. „Musím dát do sdělení příběh a vše zjednodušit. Nejen dětem, ale často i politikům je nutné vše vysvětlovat touto formou, aby to bylo jednoduché a pochopitelné,“ uvedl Pokorný.
Sám měl problém se se svým tématem dostat do stopáže deseti minut, která byla pro všech šest vědců závazná. Vědci Mendelovy univerzity v Brně se Science Slamu zúčastnili po dvou letech, tehdy ještě mluvili před publikem, nyní jen na kameru. „Je to na jednu stranu výhoda. Když se spletu, točí se to třikrát dokola a mám možnost opravy, před diváky by to bylo naostro,“ uvedl Pokorný.
Lesník se ve svém příspěvku snažil upozornit na to, jak zachovat les a také na fakt, že se bude v době klimatické změny měnit. Jako přirovnání na jevišti používal míč a globus. Zmínil, že za poslední dekády není klima vůbec stabilní a může za to právě člověk. Stromy se stresovým faktorům přizpůsobují, lesy ale do budoucna budou jiné, než na jaké jsme zvyklí. Pokorný také upozornil na vědecké trendy a genetiku.
Lesníci testují odolnost lesa, různé dědičné vlastnosti stromů a tím svým způsobem navazují na G. J. Mendela. „Máme vyspělejší mikroskopy, možnost sekvenovat celou dědičnou informaci,“ upozornil Pokorný, který by účast na Science Slamu doporučil i kolegům a sám hlasoval pro kolegyni z MENDELU Jarmilu Krojerovou, která se zabývá výzkumem rysů. „Kdo neumí o své práci mluvit jednoduše, tak nechápe podstatu,“ dodal vítěz.
Masarykova a Mendelova univerzita spolu v Science slamu soutěžily v roce 2019, kdy obě vysoké školy slavily 100 let od svého založení. Příznivce vědy tenkrát v zaplněném Sono Centru nejvíce oslovil fyzik Tomáš Tyc. „Prezentovat vědecké výzkumy zábavnou formou není vůbec jednoduché. Pro každého z kolegů to znamená určitým způsobem vystoupit ze své komfortní zóny. Jeho názory jsou pak ale více slyšet ve veřejném prostoru a to je velice důležité,“ uvedla prorektorka MENDELU Martina Lichovníková.