Rysí populace přišla loni o tři samce

4. 1. 2021
Rysí populace na moravsko-slovenském pomezí loni přišla o tři samce. V pořadí třetí mrtvý jedinec byl nalezen 28. prosince na dálnici u Brna. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR rysa následně předali k dalšímu šetření a k pitvě na Veterinární a farmaceutickou  fakultu v Brně. Po podání trestního oznámení Hnutím DUHA řeší případ i Policie ČR pro podezření z neoprávněného usmrcení zvláště chráněného živočicha. Prvním loňským případem bylo upytlačení rysa Oldy[1], druhým srážka mladého rysího samce s autem v Hostýnských vrších [2].

Mrtvého rysa identifikovali pracovníci Hnutí DUHA Olomouc jako jedince z moravsko-slovenského pomezí. V této oblasti probíhá dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem. Díky unikátní skvrnitosti rysí srsti se tak podařilo samce rozpoznat na několika snímcích. Mladého rysa fotopasti poprvé zaznamenaly 25. srpna letošního roku v Bílých Karpatech nad obcí Nedašov. Posléze rysa dvakrát zachytila také fotopast v hřebenových lokalitách Vsetínských Beskyd. Pokud se potvrdí, že zvíře bylo sraženo, tvořila by celková ušlá vzdálenost jedince podle zdokumentovaných záchytů minimálně 130 km vzdušnou čarou. Mladý samec musel v takovém případě překonat mnoho silnic, železnic a hustě obydlená území.

Takový rozptyl by nebyl ojedinělým případem. Mladí jedinci, kteří se osamostatní, jsou schopni urazit při hledání nového teritoria velké vzdálenosti. Ukázkou úspěšného přesunu přes Moravskou bránu byl rys Kryštof, který dva roky pobýval na území Moravského Krasu. Vzdušnou čarou činila vzdálenost mezi místem narození rysa Kryštofa a jeho novým teritoriem přibližně 122 km. Také nedávný případ sraženého rysa u Chvalčova v Hostýnských vrších, který se narodil v centrální části Moravskoslezských Beskyd, dokumentuje schopnost rozptylu mladých jedinců na velké vzdálenosti. Důkazem rozptylových schopností mladých samců jsou i jiné výzkumy v Evropě. Například v Pobaltí zaznamenali zoologové maximální rozptylovou vzdálenost 124 km, ve Švýcarsku 129 km a ve Skandinávii dosahovaly rozptylové vzdálenosti maxima až 428 km.

Dlouhodobá existence rysa ve střední Evropě je podle vědců závislá na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí, rozptylující se rysové často umírají pod koly aut nebo beze stopy zmizí. Osudy tohoto rysa i dalších jedinců (např. nedávno sraženého samce u Chvalčova nebo rysa Kryštofa) dokazují nutnost snížení negativního dopadu vysoké fragmentace krajiny a důsledného potírání pytláctví.

Kontakty pro bližší informace: Martin Duľa, pracovník Hnutí DUHA Olomouc a zoolog Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, martin.dula@mendelu.cz; 770 137 635, Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně,miroslav.kutal@hnutiduha.cz; 728 832 889, Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem v Beskydech, michal.bojda@hnutiduha.cz; 734 233 993

Poznámky:

[1] Rys Olda byl letos na začátku května nalezen vážně zraněný a po odchytu zemřel. Pitva následně prokázala postřelení. Více zde.

[2] Mladý rysí samec byl nalezen mrtvý na silnici nedaleko obce Chvalčov v Hostýnských vrších letos na podzim. Následná pitva potvrdila, že zvíře zemřelo v důsledku vnitřních zranění, způsobených srážkou s vozidlem. Pro západokarpatskou populaci se jedná o citelnou ztrátu, rys byl mladý a v dobré zdravotní kondici. Více zde.

Více aktualit

Všechny aktuality