Podle předběžných analýz Kryštof za rok překročil 4 různé úseky komunikací zhruba 500krát, přičemž intenzita dopravy se v daných místech pohybuje od 1484 do 5354 vozidel za den. „Je zřejmé, že mladý samec se na zdejší podmínky adaptoval a přechod komunikací mu nedělá velké problémy. To, že Kryštof permanentně zvládá přechod poměrně intenzivně využívaných komunikací, svědčí také o jeho individuálních schopnostech a získaných zkušenostech. Takový dar a štěstí však každý rys nemá,“ uvedl Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa LDF Mendelovy univerzity v Brně. Podle něj je ale nutné také brát v potaz fakt, že intenzita dopravy je v časech pohybové aktivity rysa, což jsou brzké ranní, večerní a noční hodiny, značně snížená.
Rys se v Moravském krasu pohybuje od podzimu 2016. Na jihu Moravy tento druh dlouhodobě absentoval. Samec Kryštof musel už při samotné cestě z Moravsko-slezských Beskyd překonat značné množství nebezpečných překážek, jakými jsou například intenzivně využívané silniční a železniční komunikace a zástavbové oblasti, které jsou mnohdy větší bariérou než frekventované komunikace.
Příznivá je pro mladého samce dostatečná potravní nabídka Moravského krasu. V 80 procentech případů byl kořistí srnec, který je nejpreferovanější složkou potravy všech evropských populací rysa, lovil ale také muflony. „Jiné druhy kořisti jsme v rámci telemetrického sledování nezaznamenali, ale není vyloučeno, že Kryštof ulovil vícekrát i zajíce nebo menší kořist jako jsou hlodavci,“ uvedl Duľa.
Rys ostrovid je největší kočkovitá šelma žijící na českém území. Nejpočetnější populace rysa žije v jihozápadních Čechách a navazujících oblastech v Bavorsku a Rakousku, kde se pohybuje 60 až 80 dospělých rysů. Rys z Moravského krasu operuje na ploše kolem 280 kilometrů čtverečních, ve snaze o reprodukci ale vyrážel až na Vyškovsko. Podle Duľy se rys v Moravském krasu podílí nejen na přímé regulaci vysokého stavu kopytníků, ale i na modifikaci jejich chování, což se v dlouhodobém hledisku může projevit na pozitivních změnách v lesních ekosystémech. „Jedním z příkladů je redukce škod na lesních porostech a jejich přirozená obnova,“ uvedl Duľa.
Kontakt pro bližší informace: Martin Duľa, Ústav ekologie lesa, LDF Mendelova univerzita v Brně, email: martin.dula@mendelu.cz, tel.: 00421 910 224 427
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023