Naposledy se chroust maďalový v oblasti rojil v roce 2015. Na Moravské Sahaře tehdy podle lesníků ohrožoval 6 500 hektarů lesů. Dnes se vyskytuje i na Hodonínské doubravě, takže se areál zvětšil na osm tisíc hektarů. „Ponravy nejčastěji likvidují mladé porosty do dvaceti let. Vyvíjí se ale i na kořenech starších stromů, které mohou po oslabení suchem také hynout. Populační hustota ponrav v půdě je dlouhodobě mimořádně vysoká,“ uvádí Martin Zavrtálek z Odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR. V oblasti rostou mladší porosty asi na 650 hektarech.

Odborníci ztráty v letech 2016-2018 evidují na ploše 8500 hektarů, škodu vyčíslili na 21 milionů korun. Opatření na omezení výskytu chrousta se zabývají lesníci Mendelovy univerzity v Brně. „Dělali jsme šetření k možnému využití preventivních opatření souvisejících s obdobím těžby, přípravou půdy pro obnovu lesa v roce před rojením chrousta a pro situace, kdy těžený porost vykazuje vysoké zastoupení ponrav a hrozí po zalesnění zničení výsadby,“ uvedl Emanuel Kula z Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF. Podle něj jsou jednotlivé zákroky reálné ve formě klučení pařezů, vyfrézování holiny a mechanickém zničení ponrav. Kromě vyšších nákladů jsou ale tato opatření limitována časově ze strany orgánů ochrany přírody na vegetační období, kdy jsou ponravy při povrchu.

Proti chroustům i letos připravovaly Lesy ČR, tak jako v roce 2015, letecký zásah. „Podle požadavku krajského úřadu jsme zadali zpracování biologického hodnocení záměru. Znalec v něm zásah označil jako rizikový z hlediska zájmů ochrany přírody a možnost získání potřebných zákonných výjimek zhodnotil jako málo reálnou. O provedení zásahu jsme tedy už Jihomoravský kraj nežádali. Ten v minulosti náš záměr kvůli ochraně přírody zamítl a podle letošního posudku bylo vyhovění žádosti vyloučené,“ říká Libor Strakoš, krajský ředitel Lesů ČR ve Zlíně.

Podle Kuly byly původně používané půdní insekticidy proti ponravám v Evropské unii zakázány bez dostupné alternativy. „Šetření, která jsme uskutečnili formou nádobových pokusů i v poloprovozním testování, přinesla pozitivní výsledek s jedním přípravkem, u nějž je dále testována délka jeho účinnosti,“ uvedl Kula, který jako komplikaci vidí nutnost chránit vysazenou sazenici řadu let. Problém komplikuje také fakt, že černá zvěř v tomto území ponravy nevyhledává. Vědci by přivítali změnu dřevinné skladby spočívající ve vyšším zastoupení dubu. Ta ale v dané lokalitě není reálná.

Další hrozbou pro borové porosty v oblasti je aktuální přemnožení můry sosnokaze. V roce 2018 se tento škůdce vyskytoval na 2250 hektarech lesa. Letos se očekává rizikové ohrožení dalšího tisíce hektarů. Naposled se tento škůdce v zemi ve velkém rozšířil ve 30. letech minulého století. „Housenky žijí v korunách a ožírají jehlice. Při opakovaném žíru stromy obtížně regenerují a postupně hynou,“ popisuje Martin Zavrtálek s tím, že také můru sosnokaze může zastavit chemický postřik.

Oba škůdce v zasažené oblasti zkoumají studenti Lesnické a dřevařské fakult. „Příčinou velkých škod způsobených chroustem jsou příhodné stanovištní podmínky pro tohoto škůdce, minimální vliv přirozených nepřátel a omezené možnosti vlastníka lesa k uplatnění obranných opatření. Z kontroly množství vajíček můry sosnokaze vyplývá několikanásobné překročení kritické hranice,“ dodal Kula.

Kontakt pro bližší informace: Prof. ing. Emanuel Kula, CSc., tel.: 604 731 516, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF)