Základem propočtu byla data, která v rámci svého měření získala Mendelova univerzita v Brně v průběhu let 2019 až 2022, což jsou nejpřesnější data o plýtvání českých domácností, jaká jsou k dispozici. „Komunální odpad ze sídliště, který jsme po dobu tří let měřili, nám dává nejpřesnější údaje o množství skutečně vyplýtvaných potravin. Použita byla průměrná hodnota plýtvání na sídlišti, protože ve vilových či venkovských zástavbách mnoho potravin skončí na kompostu. Jednalo se o 53 kilogramů na osobu za rok po odečtení nevyhnutelného odpadu, jako jsou například skořápky a kosti,” uvádí Lucie Veselá z Mendelovy univerzity v Brně.
Veronika Mokrejšová, odborná asistentka na Vysoké škole ekonomické v Praze, v týmu s Alenou Filipovou a Jiřím Zemanem, vzali při výpočtu ceny vyplýtvaných potravin do úvahy mnoho proměnných. Mimo jiné také data Českého statistického úřadu o kilogramové spotřebě potravin a o spotřebních výdajích českých domácností na potraviny. “Mysleli jsme i na jejich složení (dražšími potravinami se totiž plýtvá méně, rychle se kazícími zase více). Díky kvalifikovanému odhadu založenému na datech MENDELU bylo možno do výpočtu zohlednit také potraviny, které vyléváme do dřezu či toalety. Výpočet dále pracuje s inflací (včetně predikce České národní banky na rok 2023) a také s kvalifikovaným odhadem vlivu skutečnosti, že již v průběhu loňského roku k nějakému poklesu plýtvání potravinami v domácnostech vlivem ekonomické krize došlo,” vysvětluje Veronika Mokrejšová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Z tohoto složitého výpočtu vznikla suma za vyplýtvané potraviny. Lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši, kompostu a odpadních trubkách potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud bychom pracovali s průměrnou domácností dle ČSÚ, tedy 2,33 člověka, pak se jedná o 8 199 Kč za rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat.
Iniciativa Zachraň jídlo bude s těmito údaji pracovat při komunikaci se spotřebiteli. “Na září opět chystáme měsíční výzvu Září proti plýtvání, která spotřebitele upozorňuje na negativní aspekty vyhazování potravin a nabízí jim tipy, jak plýtvání snížit. Kromě finančního rozměru upozorňujeme i na vliv plýtvání na změnu klimatu. OSN odhaduje, že plýtvání potravinami vytváří 8–10 % celosvětových emisí skleníkových plynů,” dodává Anna Strejcová, spoluzakladatelka spolku.
Kontakty pro bližší informace: Lucie Veselá, lucie.vesela@mendelu.cz, +420 604 375 757, Ústav marketingu a obchodu, PEF MENDELU; Veronika Mokrejšová (VŠE): veronika.mokrejsova@vse.cz, +420 731 626 014; Tereza Modlová (Zachraň jídlo): tereza.modlova@zachranjidlo.cz, +420 732 176 618