Pod pojmem umělá inteligence si většina lidí představí stroj podobný člověku, který chce převzít vládu nad světem. Po odborné stránce se ale význam pojmu liší. „Základem umělé inteligence je to, že dokáže sama rozpoznat problém a následně ho specificky vyřešit,“ řekla členka výzkumného týmu z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Denisa Debnárová.
Právě schopnost přesně reagovat na určitý podnět chtějí vědci využít k tomu, aby jednobuněčné mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii naučili z odpadní vody odstraňovat nežádoucí látky. „Konkrétně můj projekt je založený na syntetické modifikaci. Na povrch mikrořasy chci navázat specifický receptor, díky kterému by organismus dokázal reagovat na vybrané látky ve vodě,“ vysvětlila Debnárová.
V rámci projektu řeší doktorandka nejprve hormonální polutanty, které se mohou vyskytovat v odpadní vodě zemědělských podniků i u lidských sídel například z hormonální antikoncepce. „Mým cílem je ale do budoucna vytvořit protokol, který by se dal využít pro různé typy polutantů. Začínáme u hormonů, určitě by se ale mikrořasy daly modifikovat například i pro toxická barviva, antibiotika a další látky,“ přiblížila Debnárová. Celý proces čištění vody by pak měl fungovat tak, že mikrořasy nadané umělou inteligencí zareagují ve chvíli, kdy se vybraný polutant objeví ve vodě. „Když bychom řasu dali do obyčejné vody, nic se nestane. Jakmile se v ní ale objeví zvolená látka, řasa sama problém vyhodnotí a začne ho řešit tak, že na sebe polutant cíleně naváže, čímž značně technologii čištění vody zjednoduší,“ vysvětlila vědkyně. S jinými látkami by ale řasy reagovat neměly, a tak ve vodě vždy zůstane vše, co má.
Takto vyčištěná voda by se podle Debnárové mohla používat například k zavlažování na polích nebo při dodržení požadované kvality i k napájení zvířat. „Čištění odpadní vody je technologicky náročné, a tak si rychle každý ekonom spočítá, že je výhodnější například zavlažovat pitnou vodou. Jenže to nebude řešení navždycky,“ zmínila Debnárová. Ve výsledku by tedy mikrořasy mohly pomoci lépe hospodařit s dostupnou vodou.
Zatím jsou vědci na začátku projektu, snaží se šetrně živý organismus modifikovat. Výzkumu se budou věnovat několik následujících let.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Denisa Debnárová, xdebnaro@node.mendelu.cz, Ústav chemie a biochemie AF MENDELU
Více aktualit
-
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025
-
Pracovní skupinu ČKR pro udržitelnost vede rektor MENDELU Jan Mareš, první…
V čele pracovní skupiny pro udržitelnost České konference rektorů je nově vedení Mendelovy univerzity v Brně. Garantem pracovní skupiny je rektor MENDELU Jan Mareš, tajemníkem je Martin Klimánek, prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou…17. 4. 2025 -
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách…15. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný studentský tým navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
MENDELU rozšiřuje preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky
Mendelova univerzita v Brně přijímá další preventivní opatření proti možnému šíření infekce slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Reaguje tak na nová nařízení Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních k ochraně…8. 4. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025 -
Jídelní odpad z menz zredukuje nové zařízení až o 95 procent
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo.3. 4. 2025 -
Studentský design 2025: Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu nábytku Gabriela…27. 3. 2025 -
Nedostatek potravy v lesích láká v předjaří divoká prasata blíž k lidským…
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025 -
Letos v soutěži MENDELU Ph.D. talent získalo stipendium pět studujících
Ve čtvrtém ročníků dvoukolové soutěže o doplňková talentová stipendia MENDELU Ph.D. talent pro studenty a studentky doktorských programů uspělo celkem pět studujících. Do druhého kola soutěže postoupilo deset doktorandů, do finále se probojovala…19. 3. 2025