Podle Českého statistického úřadu důvěra v českou ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla. Klesla důvěra u podnikatelů, ještě výrazněji se snížila u spotřebitelů. Podnikatelé napříč odvětvími negativně hodnotí svoji ekonomickou situaci a stávající poptávku. Dosavadní dopad koronakrize na podnikatelský sektor a ekonomiku jako celek zmírnila bezprecedentní expanzivní fiskální politika. Vlády nabízely a nabízejí podpůrné kompenzace a finanční pomoc téměř komukoliv kdo o ni požádá. Cenou, kterou však zaplatíme v budoucnu, bude nutnost splacení dnes vytvořených deficitů veřejných rozpočtů a s tím souvisejících dluhů. Zde plně platí přísloví o tom „že žádný oběd není zdarma“.
Pomoc ekonomice nabízejí již od roku 2009 i centrální banky, tedy nejen ta česká. Úrokové sazby se blíží nulovým hodnotám a centrální banky dávají na trh téměř nekonečné množství peněz. Daní za tuto politiku je již v současnosti existence tzv. zombie firem, které by za normálních okolností na trhu nenašly financování a růst bublin na trzích nemovitostí a cenných papírů, jejichž cena i přes krizi neklesá, ale naopak zcela nepřirozeně roste. V delším časovém období tak zákonitě přichází obavy z růstu inflace nad hodnoty, na které jsme dlouhodobě zvyklí.
Nabízí se také otázka, zda nízká čísla nezaměstnanosti skutečně reflektují skutečný stav ekonomiky? Nezaměstnanost se pro mnohé v České republice překvapivě zvýšila od jara pouze o 1% a drží se na velmi nízké úrovni. Zde hraje roli program Anticovid, který pomáhá zaměstnanost udržovat.
Problémy firem a případný dopad na nezaměstnanost se tak plně projeví až po ukončení podpory ekonomiky a návratu úrokových sazeb na dlouhodobě udržitelnou úroveň. Tedy patrně až v druhé polovině roku 2021 a v roce následujícím. Více zasažená pak budou odvětví závislá na zahraničním turistickém ruchu, odvětví pracující s nízkou ziskovou marží, nebo odvětví závislá na sezónní poptávce jako je například odvětví lyžařských služeb. Problém budou mít i firmy, které využily nízkých úrokových sazeb k financování rizikových projektů s nízkou mírou návratnosti. Čím více takových investic bude financováno díky nestandardní podpoře státu a bank, tím silnější dopad bude mít tato krize na ekonomiku při návratu do normálu.
Naopak pozitivní zpráva je, že většina průmyslových podniků, významných regionálních zaměstnavatelů není doposud dopady krize zasažena. Globální obchod, do kterého je většina českých výrobních firem zapojena, přerušen nebyl. Zapomenout nesmíme i na fakt, že řada firem bere koronakrizi jako příležitost pro další růst. Stabilizační roli bude hrát i zaměstnanost ve státním a veřejném sektoru, který díky vládním výdajům zůstává také nezasažen.
Autorem komentáře je profesor Lubor Lacina z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lubor.lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)