„GPS telemetrie je jedním ze základních nástrojů pro efektivní výzkum a ochranu mnoha druhů zvířat na naší planetě. Kromě definování kritických míst z hlediska dopravy a poznání klíčových koridorů se zaměříme i na potravní ekologii, vnitrodruhové nebo mezidruhové vztahy. Jsme přesvědčeni, že data, která získáme, budou pro výzkum a ochranu rysa přínosná nejen na národní ale i mezinárodní úrovni,“ uvedl Martin Duľa, vedoucí odchytového týmu a zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.
Rys Eman se pohybuje na rozsáhlém území od Olomouckého kraje až po slovenské Kysuce
Prvním odchyceným rysem se stal na jaře 2020 roční samec Eman, kterému vědci nasadili telemetrický obojek krátce po jeho osamostatnění. Mladý samec, jenž si stále hledá teritorium, se za přibližně rok sledování pohybuje na rozsáhlém území od Lipníku nad Bečvou přes Hostýnské vrchy, Vsetínské a Moravskoslezské Beskydy až po Kysuce na Slovensku [1]. Telemetrický obojek v jeho případě poskytla pro monitoring a výzkum ZOO Zoo Ostrava, která je do spolupráce na ochranu volně žijících rysů zapojena od roku 2018. „Ochrana zvířat v místě jejich přirozeného výskytu a samozřejmě i samotných biotopů, v nichž zvířata žijí, je nesmírně důležitá. Aby byla ochrana co nejúčinnější, musíme vědět o způsobu jejich života co nejvíce,“ řekl Jiří Novák, nový ředitel Zoo Ostrava.
V průběhu letošní rysí říje se podařilo odchytit a vybavit sledovacím obojkem další čtyři rysy. Tři z nich jsou mladí dvouletí kocouři, čtvrtý je pětiletý rezidentní jedinec [2a,b]. Naskýtá se tak příležitost detailně zmapovat prostorové nároky vzácných šelem na okraji areálu jejich výskytu v Karpatech. S rozšiřující se zástavbou volné krajiny a zvyšující se intenzitou automobilové dopravy jsou přesuny velkých šelem stále obtížnější, o čemž svědčí nedávné případy usmrcených rysů a vlků na našich silnicích. „Propojení horských celků je přitom důležité pro samotné zachování populací velkých šelem. Mladí jedinci, kteří si hledají nové teritorium, mnohdy potřebují přecházet i hustě osídlená podhůří. Telemetrické sledování několika rysích jedinců současně nám dává velkou šanci ověřit, která kritická místa v Beskydech a okolí jsou pro šelmy stále průchodná a kde je naopak nutné prostupnost krajiny zlepšit,“ uvedl Michal Bojda, terénní pracovník Hnutí DUHA a výzkumník Mendelovy univerzity v Brně.
„Rysi žijí skrytě a údaje o tom, kudy se krajinou pohybují, nám mohou významně pomoci při jejich ochraně. Pokud se nám podaří zajistit prostupnou krajinu, prospěje to nejen rysům, ale i dalším živočichům. Rysy v Beskydech ale bohužel neohrožuje jen doprava, ale i pytláctví,“ konstatoval František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, vedoucí Správy CHKO Beskydy.
Sledování rysů pomocí telemetrie vědci nastavují na určité časové období. Zvířata proto nemusí zpětně odchytit a sledovací zařízení jim sundat. „Všichni rysí samci jsou v pořádku, loví a jsou v dobré kondici. Sledovaným zvířatům obojek po určité době automaticky sám odpadne,“ dodal na závěr Duľa [3].
Telemetrie poskytne jedinečné informace i pro mezinárodní projekt SaveGREEN
Důsledkem snižující se prostupnosti krajiny jsou například úmrtí divokých zvířat na silnicích, ještě větším rizikem je ale izolace jednotlivých populací. Ta může snížit reprodukční úspěšnost klíčových druhů a ohrozit tím životaschopnost různých přírodních ekosystémů. V oblasti Karpat a dalších pohořích Podunají tento problém řeší projekt SaveGREEN [4], který bude prosazovat ta nejlepší řešení pro ochranu migračních koridorů. Hnutí DUHA Olomouc chce v rámci projektu mimo jiné rozvíjet příklady dobré praxe ochrany prostupnosti krajiny v pilotní oblasti Beskydy-Kysuce (CZ-SK). Ty pak mohou být přeneseny i do dalších oblastí České republiky.
Kontakty pro bližší informace:
Martin Duľa, Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, martin.dula@mendelu.cz, 770 137 635
Michal Bojda, Hnutí DUHA Olomouc a Ústav ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, michal.bojda@hnutiduha.cz, 734 233 993
Šárka Nováková, tisková mluvčí Zoo Ostrava, novakova@zoo-ostrava.cz, 778 466 305
[1] Mapa pohybu mladého rysího samce Emana za necelý rok sledování pomocí satelitní telemetrie – dostupné zde.
[2a,b] Fotografie obojkovaných rysů
2a – samec Lukáš – dostupné zde, autor: Martin Duľa
2b – samec Vendelín – dostupné zde, autor: Martin Duľa (viz úvodní fotografie článku)
[3] Všichni sledovaní rysí samci jsou v dobré kondici a loví, jak ukazují např. záběry mladého rysa Lukáše přímo od ulovené kořisti: www.youtube.com.
[4] Projekt SaveGREEN je spolufinancován fondy Evropské unie (ERDF) prostřednictvím Programu nadnárodní spolupráce Interreg Danube (DTP).Více o projektu lze najít v angličtině na jeho oficiálních stránkách nebo v češtině na www.selmy.cz.
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023