Míra degradace životního prostředí v Etiopii je zejména ve venkovských oblastech závažnou překážkou ekonomického a sociálního rozvoje. K současnému stavu přispívají opakující se sucha, extrémní klimatické události, populační tlak a nešetrné hospodaření. Mezi hlavní problémy patří neudržitelné hospodaření s půdou, její následná eroze a nebezpečí desertifikace. K erozi dochází zejména kvůli přílišnému zatížení krajiny odlesněním, pastvou a nevhodnými způsoby obdělávání půdy. V Arba Minch Zuria Woreda a Chencha Woreda vede půdní eroze k obnažení svahů, které bez vegetačního pokryvu nejsou schopny pojmout dešťovou vodu. Následný povrchový odtok poškozuje zavlažovací systémy a zaplavuje půdu v zemědělské oblasti na úpatí svahů. Zároveň má za následek vysychání pastvin, erozi půdy a následné lokální povodně způsobené přívalovými dešti. Tyto povodně pravidelně ničí pěstební plochy využívané k produkci banánů, manga a dalších plodin, i samotné konstrukční systémy sloužící k jejich zavlažování.
„S tím samozřejmě souvisí nízká produktivita zemědělské produkce závislé téměř výhradně na srážkách, které při očekávaných výkyvech klimatu mohou být nestálé. Umístění projektu jsme naplánovali do centrální příkopové propadliny, která je nejvíce degradovanou oblastí. Těsná blízkost velmi hustě obydlených měst má za následek vysokou úroveň odlesňování a související erozi půdy, a tím i hrozící vyčerpání podzemní vody během následujících desetiletí. V oblasti navíc dochází k rozšiřování velkých zemědělských podniků využívajících zavlažování, což vede k ohrožení vodních zdrojů,“ přibližuje Petr Němec z Mendelovy univerzity v Brně.
Výše zmíněná oblast povodí řek Hare, Kurpayo a Baso byla jako území s nevhodným managementem přírodních zdrojů náchylné k erozi půdy identifikována regionálním zemědělským úřadem v Awasse už v roce 2015. O rok později se pak experti z Mendelovy univerzity v Brně pustili do realizace pilotního projektu holistického územního managementu.
Farmáři začali přijímat inovativní metody za své
V rámci tohoto pilotního projektu vytvořili vědci z MENDELU společně s místními experty inovativní plán managementu krajiny, jehož cílem je udávat rámcové směrnice hospodaření s přírodními zdroji. V průběhu projektu byli vyškoleni zástupci lokálních úřadů, kteří spolu s místními experty povedou zemědělské komunity k trvale udržitelnému hospodaření v oblasti. Farmáři v průběhu projektu absolvovali sérii školení a workshopů a tyto inovativní metody začali přijímat za své. Pomocí protierozních opatření a vodohospodářských objektů realizovaných v terénu byla rehabilitována vzorová oblast na území dvou komunit v sub-povodí řeky Kurpayo (kebele Chano Mile a Chano Dorga). V roce 2018 v prostorách univerzity Arba Minch proběhla v souvislosti s projektem konference o inovativních trendech v hospodaření s přírodními zdroji.
„Bylo také založeno permakulturní školící centrum, kde jsou místní farmáři vedeni k hospodaření podle principů „climate smart agriculture“. Vyškolením místních obyvatel, přijetím a aplikací plánu došlo k pozměnění systému hospodaření, byla zmírněna eroze na svazích a zastavena degradace zemědělské půdy a ničení zavlažovacích kanálů pod nimi. To má pozitivní vliv jak na farmáře hospodařící na erodovaných svazích, tak na asociaci zemědělců pěstujících ovoce v dolní části povodí. Ve vybudovaném školícím centru se navíc farmáři učí pěstovat a zpracovávat potravinové plodiny, které v místě zatím pěstovány nebyly. Diverzifikací jejich zemědělské produkce je podpořena potravinová bezpečnost, obzvláště nezaprší-li v období dešťů tolik, kolik by mělo,“ doplňuje Němec.
Na základě úspěchu pilotní části projektu a spokojenosti s odvedenou prací českého realizátora byl podán místními partnery návrh na jeho pokračování. Identifikace potřeb vzešla ze znalostí a zkušenostní místních zemědělských a vodních úřadů. Mimo pokračování intervencí v již zapojených oblastech (Chano Mile a Chano Dorga), identifikoval místní úřad potřeby podobných zásahů v dalších dvou sousedních kebelí Chano Chelleba a Kolla Shara. Rehabilitace krajiny tak bude přínosná pro celou oblast a nabízí možnost sdílení zkušeností mezi již zapojenými a novými komunitami.
„Z úspěšné realizace pilotní fáze projektu a jeho současného pokračování máme velkou radost. Během monitoringu projektu na konci listopadu loňského roku bylo zjištěno, že na 80% rehabilitovaného území o ploše 30 ha již nedochází k rozvoji eroze. Místní komunita také přijala za své principy hospodaření s územím a dodržuje nastavené dohody. Během loňského srpna proběhl i praktický workshop o realizaci protierozních a vodohospodářských prací. Projekt nad rámec navázal dobrou spolupráci s místními školami, které si vybudovaly komposty a jezírko pro chov ryb a učí mladé lidi ochraně přírody a práci s půdou, což považuji do budoucna za velmi důležité,“ říká Tomáš Daníček, který má v ČRA projekty v Etiopii na starosti.
Konečnými příjemci projektu jsou zemědělci hospodařící v dotčených částech přímo ohrožených erozí. Dlouhodobé změny na farmách jednotlivých zemědělců tak již nyní přináší především zvýšení příjmu pro rodinu znamenající např. lepší zdravotní péči či možnost poslat děti do škol. Konečnou skupinu příjemců tvoří přibližně 2500 domácností, což je přibližně 12 500 obyvatel včetně dětí. Mezi příjemce projektu je nutno započíst také místní úředníky, kteří díky zvýšení znalostí a praktických zkušeností budou moci pozitivně ovlivňovat celé oblasti a další generace drobných zemědělců. Zmíněné permakulturní zemědělské školící centrum pak bude využíváno ke vzdělávacím a tréninkovým účelům, čímž pomůže rozšířit znalosti konceptu mezi širokou veřejnost.
Kontakt pro bližší informace za MENDELU: Ing. Petr Němec, PhD., petr.nemec@mendelu.cz; tel.: 545 134 064, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF)
Zpráva byla převzata z webu České rozvojové agentury
Video ke stejnému tématu najdete zde.
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022