Nejvyšší tropické stromy, které patří do čeledi Dipterocarpaceae (dvojkřídláčovité), dominují zachovalým deštným pralesům Bornea a tvoří páteř lesních ekosystémů jihovýchodní Asie. Dosud se předpokládalo, že jejich mimořádná výška představuje v obdobích sucha zásadní nevýhodu. Nová studie však ukazuje, že tyto stromy si díky anatomickým adaptacím dokážou zajistit spolehlivý transport vody až do vrcholků korun i během období s nedostatkem srážek.
Na výzkumu spolupracovali vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) spolu s odborníky z Velké Británie, Malajsie, Německa, Španělska, Brazílie a Spojených států amerických.
Výzkumníci sledovali stromy různých velikostí v malajsijské části Bornea, ve státě Sabah. Od báze kmene až po koruny stromů měřili průměr cév zajišťujících transport vody, vlastnosti listů související s odolností vůči vodnímu stresu i růst stromů před obdobím sucha, během něj a po jeho skončení v letech 2023–2024, kdy oblast zasáhl klimatický jev El Niño. Výsledky ukázaly, že vysoké stromy mají vyvinuté anatomické i funkční adaptace, které kompenzují fyzikální nároky spojené s jejich výškou.
„Pochopení biologie nejvyšších dřevin má přímý dopad na odhady budoucích uhlíkových zásob tropických lesů. Pouhé jedno procento nejvyšších stromů obsahuje více než polovinu nadzemního množství uhlíku uloženého v těchto lesích. Dosavadní klimatické modely přitom předpokládaly, že právě tyto stromy budou během sucha nejvíce odumírat. Naše studie ale ukazuje, že výška nemá negativní vliv na transport vody, což naznačuje nutnost přehodnotit stávající modely dopadů klimatické změny,“ uvedla odbornice na anatomii dřeva Palasiah Jotan z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, jedna ze tří hlavních sdílených autorů studie.
Ekolog Martin Svátek z Mendelovy univerzity zdůraznil, že jde o první přímý důkaz hydraulické odolnosti nejvyšších tropických stromů: „Díky kombinaci anatomických, ekofyziologických a ekologických metod se nám vůbec poprvé podařilo prokázat, že ani nejvyšší stromy z čeledi Dipterocarpaceae nejsou během sucha hydraulicky zranitelnější než menší jedinci. Podobný výzkum bude nyní potřeba rozšířit i na další druhy vysokých stromů v jiných částech světa.“
Pro ověření reakce obřích stromů na stres suchem byly využity automatické dendrometry společně s mikroklimatickými senzory, které jsou schopny přesně zaznamenat růst stromů pod vlivem prostředí: „Použité přístroje jsou českou technologií vyrobenou přímo v České republice. Zjistili jsme, že obří stromy během zatím posledního období El Niño nesnížily svůj růst tak jako stromy menší. Naopak vykazovaly menší pokles růstu i rychlejší návrat k hodnotám typickým před obdobím sucha,“ doplnil dendrolog Radim Matula z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.
Podle odborníka na ekofyziologii dřevin Romana Plichty z Mendelovy univerzity výsledky zároveň přispívají k lepšímu pochopení fungování stromů: „Stromy jsou unikátní tím, že dokážou bez vlastní energetické spotřeby dopravovat stovky litrů vody denně z kořenů až do listů proti působení gravitace. Předpokládalo se, že s rostoucí výškou je tento proces stále obtížnější, zejména během sucha. Naše výsledky ale potvrzují, že stromoví obři jsou své výšce výborně přizpůsobeni a transport vody pro ně zatím nepředstavuje limitující faktor.“
Kontakty pro více informací: Ing. Martin Svátek, Ph.D., Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, +420 545 134 058, martin.svatek@mendelu.cz
Doc. Ing. Radim Matula, Ph.D., Katedra ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, matular@fld.czu.cz
Odkaz na studii: Height does not impair the hydraulic system of the tallest tropical Dipterocarp trees
Foto 1: Pohled do koruny obřího tropického stromu z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo). Autor snímku: P. Jotan.
Foto 2: Vědci během výzkumu šplhali do korun vysokých stromů z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo). Na snímku P. Jotan (ČZU). Autor snímku: A. Scheire.
Foto 3: Instalace automatických dendrometrů na obřích tropických stromech z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo). Na snímku zleva R. Matula (ČZU), M. Svátek (MENDELU), P. Jotan (ČZU). Autor snímku: P. Jotan.
Foto 4: Odečet dat z automatických dendrometrů na obřích tropických stromech z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo). Na snímku zleva M. Svátek (MENDELU), P. Jotan (ČZU). Autor snímku: P. Jotan.
Foto 5: Odběr vývrtu z kmene obřího tropického stromu z čeledi Dipterocarpaceae, Sabah, Malajsie (Borneo) malajsijským spolupracovníkem. Autor snímku: P. Jotan.
Foto 6: Zpracování anatomických vzorků dřeva v laboratoři. Na snímku P. Jotan (ČZU). Autor snímku: P. Jotan.
Citace (zvýrazněni jsou autoři z českých institucí):
Bittencourt P., Scheire A., Jotan P., Lourenço-Junior J., Banin L.F., bin Suis M.A.F., Burslem D.F.R.P., Christoffersen B., Coomes D., Groenendijk P., Jansen S., Jucker T., Matula R., Mencuccini M., Oliveira R., Plichta R., Nilus R., Robert R., Svátek M., Rowland L. (2026): Height does not impair the hydraulic system of the tallest tropical Dipterocarp trees. Science.
Více aktualit
-
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026
-
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026 -
Sucho letos výrazně zasáhlo české zemědělství. Některým plodinám už déšť…
Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře,…1. 9. 2026 -
Zemřela držitelka Nobelovy ceny za chemii Ada E. Yonath
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí izraelské držitelky Nobelovy ceny za chemii Ady E. Yonath. Vedle Nobelovy ceny obdržela také další desítky prestižních ocenění a čestných doktorátů. Jeden z nich jí v roce…1. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a nábytku…31. 8. 2026 -
Kůra habru evropského poškozená slunečním zářením je náchylnější k houbové…
Poškození kůry způsobené intenzivním slunečním zářením může výrazně zvýšit riziko houbové infekce u habru evropského (Carpinus betulus) rostoucího v městském prostředí. Mezinárodní studie, na které se podíleli vědci z Ústavu ochrany lesů a…27. 8. 2026 -
Nová aplikace pomůže nevidomým odhalit zkažené potraviny
Nevidomým a slabozrakým lidem má při posuzování potravin pomoci nová aplikace. Pomocí fotoaparátu chytrého telefonu dokáže rozpoznat například počínající plíseň nebo končící datum spotřeby. Na jejím vývoji se podílí také Mendelova univerzita v Brně…26. 8. 2026