I když je zřejmé, že znovuoživení krajiny je otázka mnoha let, věří Matějka, že se to povede. Memorandum 36 subjektů bylo podepsané teprve v roce 2018 a do roku 2030 by měly být vidět první pozitivní změny. „Ostrava tuto cestu nastoupila již dříve a změna je citelná. Myslím, že se odrazila zpět nahoru a čeká to i ostatní města v regionu. Zvlášť když budou spolupracovat, na to je program hodně zaměřený. Když jsem v roce 2007 psal diplomovou práci o oblasti vysokých pecí okolo Ostravice, bylo pro mnoho lidí nepředstavitelné, že by z bývalé továrny mohlo být něco jiného než zase továrna. Dnes je oblast Dolních Vítkovic jedno z nejnavštěvovanějších míst Česka a progres je obrovský. Karvinsko čeká to stejné,“ míní Matějka.

Ze staré Karviné zbyl jako „pomník“ jen hřbitov a blízký šikmý kostel svatého Petra z Alkantary. Ten se stane klíčovým uzlovým bodem pro koordinovaný přístup do těžbou proměněné krajiny. V Česku kromě národních parků neexistuje tak rozsáhlé neobydlené území. Zajímavé je už svou členitostí, protože jsou zde haldy, terénní zlomy a velké poklesy. Příroda je tu divoká, krajina zarůstá rychle vegetací a je v procesu stálé a poměrně rychlé přeměny. Rekultivovaná je jen částečně a nacházejí se zde rozsáhlé vodní plochy vzniklé na základě poklesů.

Program Poho2030 se liší od dřívějších rekultivací tím, že se zaměřuje nejen na obnovu enviromentální, ale i na ekonomickou a sociální. Snahou je tak vrátit do místa i lidi, kteří zde najdou buď rekreační či ekonomické aktivity. Nejprve však odborníci posoudili hodnoty území a společně vytipovali 22 lokalit, které mají mít přednost z hlediska ochrany. „Nastavuje se management ochrany, ale jinak než u klasických chráněných území, protože příroda je živá a některé hodnoty zanikají a jiné vznikají,“ vysvětlil Matějka. Vedle nich jsou vytipované také plochy, kde lze stavět průmyslové zóny zaměřené na rozvoj nových technologií. A také lokality, které budou sloužit jako rekreační. „Pro Ostravsko jsou velkou rekreační oblastí Beskydy, které množstvím lidí v některých místech trpí. Přitom pro některé aktivity je zdejší oblast lepší než Beskydy. Mohou tu být cyklostezky i terén pro biketrial, v jedné lokalitě už se jezdí motokros. Na Karvinsku také vzniklo golfové hřiště,“ popsal Matějka. Vodní plochy jsou vhodné i k vodní rekreaci a již nyní se hojně využívají pro rybaření.

Aby se však dařilo přilákat nové obyvatele na Karvinsko, je potřeba myslet i na tzv. měkké aktivity, protože nový typ průmyslu a nové technologie vážou jiný typ lidí než těžký průmysl. A tito lidí zde musí žít spokojený život. „Je třeba zastavit dlouhodobý odliv obyvatel a území stabilizovat,“ řekl Matějka. Věří, že se to povede. Předobrazem je Ostrava, která cestu obnovy po těžbě nastoupila již dříve. „Dějí se v ní převážně pozitivní změny, výrazně se mění image regionu. A slýchám řadu lidí, známých, že by si dokázali představit v případě zajímavé práce, že by zde žili,“ uvedl Matějka.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Daniel Matějka, Ph.D., Ústav plánování krajiny, e-mail: daniel.matejka@mendelu.cz