Vysazování monokultur na našem území s dominantním smrkem souvisí se změnami v lesnictví už v dobách Marie Terezie, tedy od 18. století. Smrk byl dlouhá desetiletí ceněný pro svou ekonomickou hodnotu. Rychle roste, má rovné a kvalitní dřevo, dlouho vydrží. Tento strom má tedy velmi široké využití a dá se použít téměř na vše, ať už je to nábytek, okna, dveře, schody nebo stavební dříví. V poslední době byl ale smrk vysazován i v místech, které pro jeho vitální růst nebyly vhodné. Monokultury jsou navíc při současném suchu a klimatických změnách velice náchylné a oslabené stromy jsou pak napadeny kůrovcem. Lesníci se proto snaží skladbu lesa měnit. „S tím se otevírá spousta otázek, mimo jiné v souvislosti s využitím dřeva. Proto nás zajímá, jaké druhy dřeva používali naši předci, k čemu a proč,“ uvedl Kolář.
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně mají za sebou už několik výzkumů. Jeden se týkal historických zemědělských nástrojů. Ve Strážnickém skanzenu zpracovali 701 vzorků z 337 historických zemědělských nástrojů z 19. a počátku 20. století a zjistili, že byly z celkem 19 druhů dřeva. „Na některé nástroje měli naši předci jasno. Na mechanicky namáhané části použili tvrdé dřevo, a to nejen i dnes používaný habr, ale i hrušeň, švestku nebo dřín. Lípu nebo topol používali na dlabané výrobky,“ uvedl Kolář. Poměrně často se u nástrojů ze Slovácka objevuje právě švestka, což je podle Koláře spojené s hojným pěstováním tohoto stromu v daném regionu či sousedním Valašsku. Švestkové dřevo má navíc dobré pevnostní vlastnosti a esteticky vypadá dobře.
V některých případech je podle Koláře vysvětlení jednoduché, u jiných ale vědci zatím spíše tápou. V minulých staletích nacházelo dřevo běžně svoje uplatnění u vodních staveb, například výpustí z rybníků. Kromě dubu byla běžná v tomto směru i jedle. „Zajímá nás, proč jedlové dřevo v tomto případě používali, když má prakticky stejné vlastnosti jako smrk. Také borovice, u které se uvádí, že je velmi odolná, má u vodních staveb z minulosti oproti jedli značně menší zastoupení,“ uvedl Kolář s tím, že pro řadu vysvětlení je nutný mezioborový přístup. Své si tedy řekne archeolog, historik, anatom, který určí druh dřeva nebo lesník.
Brněnští vědci se zabývali i vzorky několika desítek kolovrátků z Moravy, východního Slovenska a Rakouska a opět našli zhruba dvacítku různých druhů dřeva. Smrk mezi nimi prakticky není. „Málokterý kolovrátek je z jednoho druhu dřeva, většinou je ze tří až pěti druhů. Přitom na kolovrátcích není moc mechanicky namáhaných částí. Zatím nevíme, proč to udělali z tolika druhů dřeva a ne například celé z lípy, která se dobře opracovává a soustruží,“ uvedl Kolář, podle kterého chtějí vědci Mendelovy univerzity v Brně společně se svými kolegy ve výzkumu na dalších příkladech pokračovat. Využívají k tomu dobovou literaturu, informace z e skanzenů nebo dendrochronologii. Chtějí také mluvit s rodinami tradičních řemeslníků, ve kterých se zkušenosti předávají z generace na generaci. To snad pomůže v budoucnu osvětlit některé detaily, například proč jsou zadní klanice většiny starých vozů výlučně z břízy, která v minulosti patřila k nejčastěji využívaným dřevinám. Týká se to přitom jak českých vozů, tak těch z Rakouska.
Bližší informace: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, tomas.kolar.und@mendelu.cz
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023