„Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %,“ popsal situaci Laštůvka. V rámci celé střední Evropy je úbytek na druhové úrovni prozatím prakticky nulový. Vědci registrují pozvolný úbytek už od počátku dvacátého století, od sedmdesátých let se situace s každým desetiletím výrazně zhoršuje. Přesné exaktní hodnocení často znesnadňuje nedostatek srovnatelných dat z minulosti.
Mnohem horší situace je na úrovni počtů jedinců – tam je úbytek často velmi nápadný. Některé dříve běžné druhy se staly vzácnými, nebo dokonce přežívají na hranici kritických minimálních počtů. „Při analýzách změn ovšem působí problémy skutečnost, že počty jedinců hmyzu meziročně výrazně kolísají, a spíše než dlouhodobý trend jsou často patrné vlivy extrémních výkyvů počasí v posledních letech,“ konstatoval Laštůvka. Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.
Mezi příčinami úbytku hmyzu je jednou z nejvýznamnějších zátěž prostředí dusíkatými látkami. Více než polovina antropogenního dusíku v ovzduší pochází z automobilové dopravy, následuje průmyslová činnost a po ní další aktivity, při kterých dochází ke spalování paliv. Zátěž dusíkem částečně způsobuje i chov dobytka a zcela nepatrně pochází z umělých hnojiv. „Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu,“ vyjmenoval Laštůvka. To postihuje úplně stejně přírodní rezervace, meze, silniční příkopy i ruderály.
Důležitými příčinami úbytku hmyzu jsou také likvidace a izolace přírodních biotopů a zátěž prostředí jedovatými látkami – rezidui pesticidů. „To se daří alespoň částečně řešit, účinné látky pesticidů jsou stále přísněji posuzovány, řada z nich byla v posledních letech z používání vyloučena. Tyto snahy se v některých kulturách realizují úspěšněji např. ve vinohradnictví nebo sadařství. Jinde je to obtížnější, zvláště se zřetelem na nutnost udržení požadované produkce,“ zhodnotil lepidopterolog.
Určitou šancí na zpomalení tohoto negativního trendu je nalezení rozumného kompromisu mezi ochranou biodiverzity, sociálními potřebami a ekonomickými tlaky v pohledu na utváření a využívání krajiny, a to při zajištění udržitelnosti produkce. „Zde je důležitá vůle a působení státu – ekonomické a legislativní, zvláště prostřednictvím velkých podniků. Vědci pro to mohou poskytovat odborné podklady a vědecké i nevládní organizace mohou vytvářet tlaky na realizaci patřičných změn. Samotní drobní zemědělci a jednotlivci, například zahrádkáři, k tomu mohou přispět jen nepatrnou měrou,“ shrnul Laštůvka.
Hmyz je v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Je potravní základnou pro řadu dalších živočichů – hmyzožravé ptáky, netopýry i jiné druhy hmyzu. Opyluje rostliny, vstupuje do koloběhů látek i dalších přírodních procesů a podílí se na rovnovážném fungování ekosystémů. Tím je nejen nezbytnou složkou přírody, ale má i značný pozitivní praktický význam. Druhů s negativním působením jsou jen jedno až dvě procenta.
Kontakt pro bližší informace: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., zdenek.lastuvka@mendelu.cz; Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF), tel.: 545 133 245
Na snímku: Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) dobře snáší změny naší krajiny a jeho početnost se v posledních desetiletích výrazněji nezměnila.
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023