„Například na území Brna činí úbytek nejcitlivějších denních druhů asi 18 %, všichni motýli jako celek vykazují úbytek asi 5 %. Na území celého Jihomoravského kraje vymizelo za posledních sto let asi 14 % denních a asi 3 % všech motýlů, a v celém Česku představuje úbytek druhů denních motýlů asi 10 %, celkově asi 2 %,“ popsal situaci Laštůvka. V rámci celé střední Evropy je úbytek na druhové úrovni prozatím prakticky nulový. Vědci registrují pozvolný úbytek už od počátku dvacátého století, od sedmdesátých let se situace s každým desetiletím výrazně zhoršuje. Přesné exaktní hodnocení často znesnadňuje nedostatek srovnatelných dat z minulosti.
Mnohem horší situace je na úrovni počtů jedinců – tam je úbytek často velmi nápadný. Některé dříve běžné druhy se staly vzácnými, nebo dokonce přežívají na hranici kritických minimálních počtů. „Při analýzách změn ovšem působí problémy skutečnost, že počty jedinců hmyzu meziročně výrazně kolísají, a spíše než dlouhodobý trend jsou často patrné vlivy extrémních výkyvů počasí v posledních letech,“ konstatoval Laštůvka. Na poklesu jedinců se podepisují například teplé zimy, ale také velmi teplé a suché letní periody nebo delší období deštivého počasí, jak tomu bylo koncem jara a počátkem léta roku 2020.
Mezi příčinami úbytku hmyzu je jednou z nejvýznamnějších zátěž prostředí dusíkatými látkami. Více než polovina antropogenního dusíku v ovzduší pochází z automobilové dopravy, následuje průmyslová činnost a po ní další aktivity, při kterých dochází ke spalování paliv. Zátěž dusíkem částečně způsobuje i chov dobytka a zcela nepatrně pochází z umělých hnojiv. „Anionty a kationty sloučenin dusíku v půdě jsou příčinou nežádoucí acidifikace a eutrofizace stanovišť, která se projevuje zarůstáním, změnou druhového složení a houstnutím porostů, což vede ke změně mikroklimatu a následně k úbytku počtů jedinců a nakonec i druhů bezobratlých živočichů, zvláště hmyzu,“ vyjmenoval Laštůvka. To postihuje úplně stejně přírodní rezervace, meze, silniční příkopy i ruderály.
Důležitými příčinami úbytku hmyzu jsou také likvidace a izolace přírodních biotopů a zátěž prostředí jedovatými látkami – rezidui pesticidů. „To se daří alespoň částečně řešit, účinné látky pesticidů jsou stále přísněji posuzovány, řada z nich byla v posledních letech z používání vyloučena. Tyto snahy se v některých kulturách realizují úspěšněji např. ve vinohradnictví nebo sadařství. Jinde je to obtížnější, zvláště se zřetelem na nutnost udržení požadované produkce,“ zhodnotil lepidopterolog.
Určitou šancí na zpomalení tohoto negativního trendu je nalezení rozumného kompromisu mezi ochranou biodiverzity, sociálními potřebami a ekonomickými tlaky v pohledu na utváření a využívání krajiny, a to při zajištění udržitelnosti produkce. „Zde je důležitá vůle a působení státu – ekonomické a legislativní, zvláště prostřednictvím velkých podniků. Vědci pro to mohou poskytovat odborné podklady a vědecké i nevládní organizace mohou vytvářet tlaky na realizaci patřičných změn. Samotní drobní zemědělci a jednotlivci, například zahrádkáři, k tomu mohou přispět jen nepatrnou měrou,“ shrnul Laštůvka.
Hmyz je v přírodě velmi důležitý a nezastupitelný. Je potravní základnou pro řadu dalších živočichů – hmyzožravé ptáky, netopýry i jiné druhy hmyzu. Opyluje rostliny, vstupuje do koloběhů látek i dalších přírodních procesů a podílí se na rovnovážném fungování ekosystémů. Tím je nejen nezbytnou složkou přírody, ale má i značný pozitivní praktický význam. Druhů s negativním působením jsou jen jedno až dvě procenta.
Kontakt pro bližší informace: prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., zdenek.lastuvka@mendelu.cz; Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství (AF), tel.: 545 133 245
Na snímku: Pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena) dobře snáší změny naší krajiny a jeho početnost se v posledních desetiletích výrazněji nezměnila.
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022