Přírodní muzeum vznikalo podobným způsobem jako les samotný, a to za finanční podpory českého výboru Židovského národního fondu (ŽNF) skrze sbírku uspořádanou v České republice. Návštěvníky uvítá při vstupu do porostu muzejní brána. „Hlavní stezku parkem lemují do vápence tesané pamětní desky připomínající hlavní milníky Masarykova života spojené s Izraelem jako je například jeho cesta po svaté zemi, kterou vykonal jako první evropský státník,“ popisuje Jiří Volánek z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Stezku uzavírají pilíře se jmény hlavních českých mecenášů. Všechny užité muzejní prvky jsou v souladu s okolním porostem a v krajinném celku se staly důstojnou připomínkou obou státníků, jejich historických přínosů pro Izrael a symbolickým gestem díků v jejich boji proti antisemitismu. Oficiální otevření muzejní stezky je plánováno na červen.
Odborníci MENDELU jezdí do Izraele pečovat o Masarykův les pravidelně. Ještě před pár lety byl ve špatném stavu a prakticky dožíval. „Do porostu borovice halepské ve stádiu rozpadu je neustále potřeba zasahovat. Urgentní práce včetně požárního managementu provádí Židovský národní fond, o ostatní se starají naši studenti, kteří tentokrát cílili především na zajištění bezpečnosti a pohodlí návštěvníků dožívajícího borového háje. Odstraňovali padlé, nakloněné nebo nebezpečně zavěšené stromy, odřezávali suché větve nejen v blízkosti piknikových stanovišť,“ uvedl Volánek.
Studenti také upravovali druhovou skladbu lesa, ať už pomocí výsadeb místních druhů dřevin jako například cypřiše stálezeleného, rohovníku obecného, řečíku atlasského či dubu táborského, nebo dělali probírky, prořezávky a další úpravy mladých částí porostu. „Každoročně je potřeba z lesa odstraňovat neustále se vracející invazivní druhy, jako je například pajasan žláznatý, kapinice, parkinsonie pichlavá nebo skočec obecný,“ uvedl Volánek.
Masarykův les se nachází v severní části Izraele. Administrativně je spojen s větším Balfourovým lesem na jižních svazích Nazaretských kopců. Společně vytváří jedny z nejstarších lesních celků vysazených v novodobé historii Izraele. Svoje jméno dostal po prvním prezidentovi Československa, který si Izrael oblíbil a který sehrál nezastupitelnou roli v podpoře vznikajícího židovského státu. Výsadbu lesa, potažmo 13.000 sazenic borovice halepské a cypřiše, iniciovali a pomáhali realizovat v 30tých letech minulého století osadníci kibucu Sarid z Československa a východní Evropy.
Partnerem MENDELU a správcem většiny izraelských lesů je Židovský národní fond (ŽNF), který si za svoje hlavní cíle už roku 1901 stanovil zalesňování, obnovu lesa, péči o les, vodní zdroje a krajinu. Masarykův les v současné době slouží především potřebám obyvatel okolních sídel, poskytuje jim místo k relaxaci a odpočinku a stává se turisticky vyhledávanou lokalitou, plní především funkci rekreační. Na konci zimy a na jaře se parkový les stává obzvláště vyhledávanou atrakcí díky neobyčejně bohatému kvetení bramboříků, které v lesním podrostu vytváří doslova růžové koberce.
Kontakt pro bližší informace: Jiří Volánek +420 773 973 527, volanek@gmail.com, jiri.volanek@mendelu.cz
Na snímku zleva: Izraelský revírník Roy Harel a studenti LDF.
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025