Výsledky a doporučení mají vědci formulovat příští rok tak, aby byly použitelné nejen v Podyjí, ale i dalších chráněných územích, v nichž půda v nedávné či dřívější minulosti sloužila pěstování plodin. „Výsledky určitě budou přenositelné i do jiných chráněných území, která se nachází v teplejších oblastech Čech a Moravy, kde se historicky vyskytovaly druhy rostlin, které jsou dnes ohrožené vyhynutím,“ uvedl Jiroušek.
Ve spolupráci s vedením národního parku vědci vytipovali několik lokalit, které sloužily zemědělcům ještě před pár lety, nebo i před druhou světovou válkou, jako orná půda. Okraje travních porostů rozorali a sledují, jaké druhy rostlin se zde objeví. Předloni tak navázali na pilotní experimenty, které zde začaly už před 15 lety a při nichž se rozorávala místa, kde různé vzácné plevele dříve prokazatelně rostly.
„Ukazuje se, že některá místa jsou pro rozorání spíše nevhodná. Jsou to místa, kde se objevují pouze běžné polní plevele či dokonce invazní druhy, jejichž podpora rozhodně není naším cílem. Proto nejde naši metodu zobecňovat, ale je potřeba bedlivě vybírat místa, kde může takový zásah pomoci,“ vysvětlil Jiroušek. Také se ukazuje, že když se neoře pravidelně každý rok, ale třeba v pětiletém cyklu, tak některé populace postupně ubývají, jiné se naopak dokážou i bez dalšího zásahu množit.
„Výsledky a doporučení budeme finalizovat příští rok, aby bylo možné naše experimenty aplikovat i na jiné lokality, ať už v chráněných oblastech nebo na pozemcích environmentálně smýšlejících zemědělců,“ poznamenal Jiroušek. Podklady z metodik by mohly časem sloužit k prosazení tohoto způsobu managementu do ochranářské a zemědělské politiky. K obnově lokální druhové skladby se přistupuje různě, každá Správa CHKO nebo národního parku má jiné priority. „Například v Bílých Karpatech už dlouhodobě používají pro osev regionální travní směsi, což je bezvadné. Spíše na začátku je zatravňování pomocí druhů regionálního původu v jiných chráněných oblastech Moravy,“ popsal Jiroušek.
Diverzifikace trvalých travních porostů pomocí různých režimů sečení a případně i orby umožňuje pestřejší rostlinná společenstva. Na výzkum botaniků je navázaný také výzkum entomologů, kteří zkoumají, jak na změnu druhové skladby rostlin reaguje hmyz. Právě na uměle vytvořených úhorech, kde jsou časté bodláky, chrpy, mrkve či jetele, je možné pozorovat vyšší koncentraci motýlů, brouků a včel než v sousedním trávníku. Tedy i vegetace tvořená běžnějšími druhy bylin, které poskytují potravu a úkryt hmyzu, má význam pro podporu biodiverzity i s tím spojených ekosystémových služeb.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. Martin Jiroušek, Ph.D, Ústav biologie rostlin Agronomické fakulty, e-mail: martin.jirousek@mendelu.cz
Více aktualit
-
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023
-
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023 -
Javory sužuje sazná nemoc kůry, nebezpečná je i pro člověka
Saznou nemoc kůry javorů způsobuje houba Cryptostroma corticale. Náchylný je především javor klen. Do Evropy byla houba zřejmě zavlečena po druhé světové válce z oblasti Velkých jezer v Severní Americe. Dlouhá desetiletí o ní fytopatologové víceméně…29. 8. 2023 -
Digital Water Lab: na nové formě výuky budoucnosti spolupracují dvě fakulty…
Na Ústavu aplikované a krajinné ekologie vzniká digitální vodní laboratoř, která bude součástí sítě center využívajících smíšenou realitu pro výuku budoucích expertů ve vodním hospodářství. Digitalizace dat z vodního hospodářství, respektive jejich…24. 8. 2023