Od roku 2018 dochází k rozsáhlému rozpadu českých lesů a nepřímo i dosavadního lesního hospodářství, které se do značné míry opíralo o holosečné pěstování monokultur hlavních produkčních dřevin, zejména smrku. „Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let,“ uvedl Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF).
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin, které bude problematické zalesnit. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je například nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku na ekologicky nevhodných stanovištích. „Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků,“ uvedl Valtera.
Evropské lesy v důsledku klimatické změny vážou atmosférický uhlík intenzivněji, než dříve. Co ale tento trend přebíjí, je rozpad porostů a intenzivní těžba. Uhlík se tak uvolňuje do atmosféry a způsobuje další globální oteplování. „Přitom nadzemní biomasa představuje sotva polovinu uhlíku uloženého v lesích, druhá polovina je v lesní půdě,“ upozorňuje Valtera.
Vzhledem k tomu, že tento kalamitní vývoj je v posledních letech v českém prostředí zcela bezprecedentní, budou odborníci zkoumat změny v lesních půdách na kalamitních holinách. „Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího,“ doplňuje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Vědci budou situaci modelovat i v souvislosti s předpokládanými změnami druhové skladby nových lesů a jejich působením na půdu. Z pohledu dopadů změn půdního prostředí na vodní hospodářství posoudí zejména rizika ztráty živin a uvolňování potenciálně rizikových prvků z lesních půd do povrchových vod. Výsledkem bude návrh hospodářských postupů pro podporu vázání uhlíku a dalších funkcı́ půd na kalamitních plochách.
Tříletý projekt financuje ministerstvo zemědělství prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum. Kromě několika pracovišť MENDELU se na něm podílí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Česká zemědělská univerzita v Praze.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Martin Valtera, Ph.D., martin.valtera@mendelu.cz, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie (LDF), tel.: +420 775 050 387, Ing. Radek Novotný, Ph.D., novotny@vulhm.cz, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., tel.: +420 602 291 763.
Více aktualit
-
Studentky krajinářské architektury postoupily do semifinále mezinárodní soutěže Streetlife Design Competition. Smíšený tým ze Zahradnické fakulty MENDELU a Fakulty architektury VUT pracoval na návrhu umístěném ve svahu nad Mendlovým náměstím. Cílem…23. 3. 2023
-
Nové Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině pořádá Water days: přiblíží,…
Na Mendelově univerzitě v Brně vzniká Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině. Jeho cílem bude podpora inovativních přístupů ve vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Tento týden centrum pořádá akci Water days, která probíhá nejen na MENDELU…21. 3. 2023 -
Školní lesní podnik slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý život v…20. 3. 2023 -
Díky osvětě vlastníků půdy budou obce odolnější vůči klimatické změně
Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské…16. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
MENDELU se proti rozhodnutí Rady NAÚ odvolala
Mendelova univerzita na základě podrobné analýzy formulovala odvolání proti rozhodnutí Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Ten rozhodl o odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Ekonomické obory v doktorském typu studijních programů.…10. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou…9. 3. 2023 -
ESA ocenila projekt satelitu, na kterém spolupracují studenti z VUT s…
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT.…2. 3. 2023 -
Florista Martinek uspěl jako jediný v Česku v mezinárodní floristické zkoušce
Jiří Martinek ze Zahradnické fakulty jako jediný florista v Česku úspěšně absolvoval mezinárodní stupeň zkoušky International Certified Judge in Floristry Design. Absolvování zkoušky jej opravňuje být součástí jury v mezinárodních floristických…28. 2. 2023 -
Novinka v menze: Vratné REkrabičky místo jednorázových boxů na jídlo s sebou
Strávníci si z menzy nově odnesou jídlo s sebou ve vratné REkrabičce. V nabídce jsou od tohoto týdne zároveň s jednorázovými menuboxy. Postupně tyto menuboxy zcela nahradí. REkrabička je k dispozici za vratnou zálohu ve výši osmdesáti korun a její…24. 2. 2023