Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Klimatické modely však ukazují, že právě v těchto regionech (zejména v jižní Evropě) poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a také rozšíření výskytu dalších v současnosti středozemních druhů i u nás.
Právě otázkou budoucího nárůstu teploty a možnostmi pěstování lanýžů v Česku se zabývali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa, a Španělska. „Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se díky své ekologické toleranci běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži je pěstován ve středomoří, a jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně, který je zároveň vedoucím Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Pro zodpovězení otázky, zda budou na území Česka panovat vhodné klimatické podmínky pro pěstování těchto druhů lanýžů, bylo nejprve třeba pochopit jejich ekologické nároky. „Životní cyklus lanýžů se odehrává výhradně pod zemí, a tím pádem jsou nálezy i informace o jejich ekologii limitované. Proto jsme museli nejprve shromáždit data z přibližně 50 již publikovaných vědeckých prací a pečlivě je analyzovat a výsledky propojit se znalostmi expertů z univerzit v Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy,“ sděluje hlavní autor studie Tomáš Čejka z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Ekologické modelování s použitím vybraných klimatických scénářů pak ukázalo, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního na našem území. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu oproti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by pak v obou případech profitoval vysoce ceněný lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.
Finanční stránka nicméně není to jediné, co by kultivace pro naši krajinu mohla přinést. „Pěstování lanýžů má své nesporné ekologické výhody, kam patří zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích. I přes jejich vysoký adaptační potenciál na změnu klimatu je otázkou, nakolik budou zemědělci nabízené příležitosti schopni a ochotni využít,“ uzavírá Čejka.
Foto: Pixabay
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022