Lanýži, podzemní houby vyhledávané gurmány pro svou chuť a aroma, přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Klimatické modely však ukazují, že právě v těchto regionech (zejména v jižní Evropě) poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a také rozšíření výskytu dalších v současnosti středozemních druhů i u nás.

Právě otázkou budoucího nárůstu teploty a možnostmi pěstování lanýžů v Česku se zabývali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa, a Španělska. „Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se díky své ekologické toleranci běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži je pěstován ve středomoří, a jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně, který je zároveň vedoucím Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pro zodpovězení otázky, zda budou na území Česka panovat vhodné klimatické podmínky pro pěstování těchto druhů lanýžů, bylo nejprve třeba pochopit jejich ekologické nároky. „Životní cyklus lanýžů se odehrává výhradně pod zemí, a tím pádem jsou nálezy i informace o jejich ekologii limitované. Proto jsme museli nejprve shromáždit data z přibližně 50 již publikovaných vědeckých prací a pečlivě je analyzovat a výsledky propojit se znalostmi expertů z univerzit v Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy,“ sděluje hlavní autor studie Tomáš Čejka z Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Ekologické modelování s použitím vybraných klimatických scénářů pak ukázalo, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního na našem území. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu oproti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by pak v obou případech profitoval vysoce ceněný lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.

Finanční stránka nicméně není to jediné, co by kultivace pro naši krajinu mohla přinést. „Pěstování lanýžů má své nesporné ekologické výhody, kam patří zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích. I přes jejich vysoký adaptační potenciál na změnu klimatu je otázkou, nakolik budou zemědělci nabízené příležitosti schopni a ochotni využít,“ uzavírá Čejka.

Foto: Pixabay